Ošetřovné po zahájení nového školního roku20. 9. 2021S návratem
dětí do škol s počátkem školního roku vyvstaly otázky, jak to bude
s nárokem na ošetřovné v případě výskytu..
Zákon č. 349/2023 Sb.,
kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných
rozpočtů má během příštích dvou let sníží rozpočtové deficity celkem o
150 mld. Kč. Opatření z celkem 65 novel zákonů začnou platit již od 1.
ledna 2024.
Cílem konsolidace veřejných financí je zákonem č. 349/2023 Sb.
snížit deficit veřejných financí z letošních 3,6 % HDP až na
odhadovaných 2,2 % HDP v roce 2024. Opatření jak na výdajové, tak na
příjmové straně státního rozpočtu zredukují v roce 2024 rozpočtový
deficit o 97,7 mld. Kč a v roce 2025 o 53 mld. Kč. Sníží se výdaje státu
na provoz včetně objemu platů na státní zaměstnance, zredukuje objem
národních dotací, ale zachová investiční aktivitu a sociální výdaje. Na
příjmové straně poklesne počet sazeb DPH ze tří na dvě, bude zrušeno 22
daňových výjimek nebo např. stoupne zdanění příjmů z právnických osob,
daň z nemovitosti či daň z hazardu a návykových látek škodících zdraví.
V nejvyšší míře se úsporná opatření dotknou národních dotačních
titulů zejména pro podnikatele, úspor na provozu státu a snížení objemu
platů ve veřejné sféře. Na příjmové straně dojde v letech 2024-2025 k
celkovým úsporám prostřednictvím růstu spotřebních daní z tabákových
výrobků a lihu, daní z hazardních her, zrušení 22 daňových výjimek,
opětovného zavedení nemocenského pojištění pro zaměstnance ve výši 0,6 %
či zvýšení daně z příjmů právnických osob na 21 %, odvodů OSVČ a daně z
nemovitých věcí, jejíž inkaso je nyní pro veřejné finance zcela
zanedbatelné a pro státní rozpočet dokonce ztrátové.
Balíček zavádí pouze dvě sazby daně z přidané hodnoty, a to
12 a 21 procent. V nižší sazbě budou hlavně potraviny, do vyšší se
přesunou některé služby nebo třeba točené pivo. Sazba daně firem se
zvyšuje z 19 na 21 procent.
Daň z nemovitostí se zvýší v průměru o 1,8násobek.
Zákon stanovuje koeficienty v sedmi úrovních, a to:
1,0 v obcích do 1000 obyvatel,
1,4 v obcích nad 1000 obyvatel do 6000 obyvatel,
1,6 v obcích nad 6000 obyvatel do 10 000 obyvatel,
2,0 v obcích nad 10 000 obyvatel do 25 000 obyvatel,
2,5 v obcích nad 25 000 obyvatel do 50 000 obyvatel,
3,5 v obcích nad 50 000 obyvatel, ve statutárních městech a ve
Františkových Lázních, Luhačovicích, Mariánských Lázních a Poděbradech,
4,5 v Praze.
Mimo to si také obce si mohou samy výši koeficientu svou vyhláškou upravit, a
to buď pro celou obec, nebo jen některé její území. Pokud obec
nestanoví vyhláškou pro jednotlivé části obce jiné koeficienty, pak
platí koeficient zákonný.
V příštích dvou letech vzroste spotřební daň z lihu o deset procent, v
dalším roce o pět procent. Balíček neobsahuje zdanění tichého vína.
Změny musí ještě projednat Senát a podepsat prezident. Většina změn má
vstoupit v účinnost od začátku příštího roku.
Materiál také znovu
zavádí odvod na nemocenské pojištění zaměstnanců ve výši 0,6 procenta z
příjmů. Ruší některé daňové výjimky, například slevu na školkovné nebo
na studenta. Omezuje se sleva na manželku či manžela bez vlastních
příjmů, a to tak, že bude muset pečovat o dítě do tří let věku.
Maximální výše státní podpory stavebního spoření se sníží z 2000 na 1000
korun. Cena roční dálniční známky se od příštího 1. března zvýší z 1500
na 2300 korun a od roku 2025 se bude zvyšovat podle inflace.
Rozsáhlá
změna má vládě pomoci konsolidovat veřejné finance a snižovat
strukturální schodek státního rozpočtu. Podle premiéra Petra Fialy (ODS)
se dnes podařilo koalici prosadit jednu z nejdůležitějších věcí v tomto
volebním období. Balíček je ve prospěch občanů a firem a umožní také
zrychlit klíčové strategické investice, míní Fiala. Podle ministra
financí Zbyňka Stanjury (ODS) kabinet už další balíček nepřipraví. V
dalších letech chce prověřit ministerské agendy, soustředit se na
digitalizaci a úspory hledat i v provozních a personálních výdajích a v
národních dotacích.
TZ 24.8.2023: Koalice se shodla na návrzích úprav a doplnění konsolidačního balíčku
Výnos z daně z nemovitosti by podle koaličního pozměňovacího návrhu
zůstal obcím ze 100 procent výměnou za snížení příjmů ze sdílených daní v
rámci rozpočtového určení daní v rozsahu deseti miliard korun. To je
výsledek nočního jednání vlády, s kterým půjdou její členové do
poslanecké sněmovny, tak jak dnes ráno informovala média.
Souhrnný dopad pozměňovacích návrhů na státní rozpočet je přibližně neutrální, byla dodržena zásada, že i po změnách zůstává objem konsolidace v zásadě stejný.
Další legislativní postup pozměňovacího návrhu:
schválené změny zpracuje MF do jednoho pozměňovacího návrhu, který předloží všech pět koaličních stran společně
návrh bude projednán na plenární schůzi Poslanecké sněmovny, která začíná 5. 9. 2023
Přehled změn schválených koaličními partnery
Funkční měna – firmy budou moci vést účetnictví v cizí měně
možnost účtovat v EUR, USD, GBP od 1. 1. 2024
tato možnost se týká firem, které mají většinu transakcí v dané cizí měně
Zaměstnanecké benefity
u vymezených daňových benefitů bude zavedeno souhrnné zastropování na úrovni poloviny průměrné mzdy
Ponechání 100 % výnosů daně z nemovitostí obcím
sazba daně se zvýší o 1,8 násobek
veškerý výnos daně z nemovitých věcí ale zůstane obcím, stát na ní nebude mít podíl
výměnou za navýšení daně z nemovitých věcí dojde v rámci
rozpočtového určení daní k adekvátnímu přerozdělení příjmů u sdílených
daní mezi státním rozpočtem a obcemi ve prospěch státu (10 mld. Kč)
Daň z nemovitých věcí u zemědělských pozemků
obcím se dává pravomoc, aby mohly pro zemědělské pozemky (orná půda,
vinice, chmelnice, zahrady) zavést místní koeficient 0,5, tj.
eliminovat u těchto pozemků zvýšení daně z nemovitých věcí
Přerozdělení výnosů daně z land-based hazardu
schéma: 55 % státu, 22,5 % obcím podle počtu povolených herních automatů na jejich území, 22,5 % všem obcím podle počtu obyvatel
nemění se sazby zdanění hazardu navržené v balíčku – 35 % loterie a
herní automaty a 30 % ostatní hazardní hry (např. kurzové sázky)
nadále platí, že stát obdrží 100% výnos z online hazardu
Valorizace minimální daně za herní automaty
zvýšení minimální daně za 1 herní automat na 13 400 Kč (z 9 200 Kč,
kumulovaný index vs. poslední valorizace z r. 2016 činí 1,46)
Zjednodušení evidence dohod o provedení práce
návrh spočívá v odbourání některých administrativních povinností z
původního návrhu na řešení dohod o provedení práce, které povedou k
celkovému zjednodušení navrhovaného systému
podrobnosti připravuje MPSV
DPH
tištěné noviny budou daněny 12% sazbou DPH, stejně jako časopisy
Změna postupného navyšování spotřebních daní z lihu
zkrácení období na 3 roky (2024-2026) z navrhovaných 4 let (2024-2027)
zvýšení daně ve schématu 10 +10 + 5 % (místo původního návrhu 10 + 5 + 5 + 5 %)
Mírnější zavádění spotřební daně u alternativních nikotinových produktů (elektronických cigaret a nikotinových sáčků)
navrhuje se mírnější přístup u zdanění alternativních produktů
zavádí se 4letý postupný růst zdanění
e-cigarety ve 4 letech: 2,5 + 5,0 + 7,5 + 10 Kč/1 ml náplně (místo zvýšení na 10 Kč/1 ml náplně v původním návrhu)
u nikotinových sáčků se kromě 4letého časového plánu snižuje i
cílová částka daně na 0,4 + 0,8 + 1,2 +1,7 Kč/g (namísto u 3,45 Kč/g v
původním návrhu)
DPPO – Zdanění pouze realizovaných kurzových operací
týká se tzv. nerealizovaných kurzových rozdílů, které dnes firmy
musí dodaňovat, například má-li firma pohledávku v eurech, pak při
posílení eura vzniká kurzový zisk, který se dnes zdaňuje, nově bude
tento nerealizovaný příjem daňově neúčinný
DPFO – včelaři
zůstane osvobození od daně z příjmu, který plyne z chovu včel (do 50 včelstev) v rozsahu 1000 Kč na 1 včelstvo
Zrušení osvobození zvýhodnění u manažerských bytů
zrušení výjimky pro odměňování vybraným pracovníkům
přechodné ustanovení zajistí, že se zrušení nedotkne osob, které v daných bytech měly bydliště před účinností zákona
Další méně významná opatření
zvýšení renty pro prezidenta po skončení funkce nebude navrhováno
SMO ČR: U daně z nemovitosti nakonec zvítězil zdravý rozum a naše argumenty
Výnos z daně z nemovitosti by podle koaličního pozměňovacího návrhu
zůstal obcím ze 100 procent výměnou za snížení příjmů ze sdílených daní v
rámci rozpočtového určení daní v rozsahu deseti miliard korun. To je
výsledek nočního jednání vlády, s kterým půjdou její členové do
poslanecké sněmovny, tak jak dnes ráno informovala média.
Na základě argumentů Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR) si i nadále
ponechají obce 100 % výnosu z daně z nemovitosti, a i její výše zůstane
v jejich kompetenci. U té musí obce zvážit všechna pro a proti a
vysvětlit je svým občanům, zároveň ti mohli hned vidět, jak byla částka z
daně použita. V případě odvodu do státního rozpočtu by se její zvýšení
nepromítlo do rozvoje obce a lidé by to chápali jen jako v podstatě
státní zvůli. Občané v roli poplatníků daně z nemovitých věcí, která má
lokální charakter, vykazují také efektivnější dozor nad výběrem daně a
při správě jejího výnosu.
„Opravy chodníků či stavby nových, správa veřejného
osvětlení, odvoz odpadu a mnoho dalších služeb, které poskytuje obec
svým obyvatelům, něco stojí,“ říká předseda SMO ČR a starosta města Kyjov František Lukl a pokračuje: „A
kde na to obec bere? Právě výnos daně z nemovitosti, kterou odvedou
občané té které obce nebo města, je příjmem, za který obec toto vše může
poskytovat. A občan si zase recipročně hned může zkontrolovat, zda jeho
peníze byly použity účelně. Výsledek nočního jednání kabinetu chápeme
tedy jako vítězství zdravého rozumu a našich argumentů.“
Informace z médií také obsahovala výsledek jednání vlády ohledně
rozdělení daně z hazardu. V tomto směru je stanovisko Svazu odlišné.
„Nejen u hracích automatů, ale i u on-line hazardních her
nese obec na svých bedrech odstraňování či předcházení negativních vlivů
a jevů spojených s hazardem. Zvýšená kriminalita, sociální a
adiktologická práce, prevence, práce s mládeží s sebou nesou požadavky
na navýšení finančních prostředků. Proto trváme na 20 % z výnosu on-line
hazardních her a u land based technických her pak rozdělení výnosů
podle počtu povolených herních automatů,“ vysvětluje František Lukl.
Toto vyjádření se týká dnešních ranních informací z médií, po
představení oficiálního stanoviska vlády bude SMO ČR opět reagovat.
Ing. Alexandra Kocková, tiskový zástupce SMO ČR
Stále za Vás sledujeme aktální dění v této oblasti. Pokud dojde ke změně právní úpravy, ihned tento článek aktualizujeme.
Tato aktualizace by Vám neměla uniknout, navíc je ZDARMA. Rezervujte si ji včas!
Registrovat zdarma
ANO!
chci sledovat aktuální dění v této oblasti
chci být v obraze, až se něco změní v právní úpravě tohoto tématu
1 MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ Palackého náměstí 375/4, 128 01 Praha 2 Praha 20. listopadu 2021 Č. j.: MZDR 14601/2021-28/MIN/KAN *MZDRX01IAIKR* MZDRX01IAIKR M I M O Ř Á D N É O P A T Ř E N Í Ministerstvo zdravotnictví jako správní úřad příslušný podle § 80 odst. 1 písm. g) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a § 2 odst. 1 zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění covid-19 a o změně některých souvisejících zákonů, nařizuje postupem podle § 69 odst. 1 písm. i) a odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb. a podle § 2 odst. 2 písm. b) až e) a i) zákona č. 94/2021 Sb. k ochraně obyvatelstva před dalším rozšířením onemocnění covid-19 způsobeného novým koronavirem SARS-CoV-2 toto mimořádné opatření: I. S účinností ode dne 22. listopadu 2021 od 00:00 hod. do odvolání tohoto mimořádného opatření se: 1. podle § 2 odst. 2 písm. b), c) a i) zákona č. 94/2021 Sb. a § 69 odst. 1 písm. i) zákona č. 258/2000 Sb., jde-li o provoz v maloobchodních prodejnách zboží a služeb a provozovnách těchto služeb, s výjimkou činností uvedených v bodu I/12 a vozidel taxislužby nebo jiné individuální smluvní přepravy osob, a provoz knihoven, nařizuje provozovateli dodržovat následující pravidla: a) v provozovně nepřipustí přítomnost více zákazníků, než je 1 zákazník na 10 m2 prodejní plochy; v případě provozovny s prodejní plochou menší než 10 m2 se toto omezení nevztahuje na dítě mladší 15 let doprovázející zákazníka a na doprovod zákazníka, který je držitelem průkazu osoby se zdravotním postižením; v případě ostatních provozoven se toto omezení nevztahuje na dítě mladší 12 let doprovázející zákazníka, b) aktivně brání tomu, aby se zákazníci zdržovali v kratších vzdálenostech, než jsou 1,5 metrů, nejde-li o členy domácnosti, c) zajistí řízení front čekajících zákazníků, a to jak uvnitř, tak před provozovnou, zejména za pomoci označení prostoru pro čekání a umístění značek pro minimální rozestupy mezi zákazníky (minimální rozestupy 1,5 metrů), přičemž zákazník, který je držitelem průkazu osoby se zdravotním postižením, má právo přednostního nákupu, d) umístí dezinfekční prostředky u často dotýkaných předmětů (především kliky, zábradlí, nákupní vozíky) tak, aby byly k dispozici pro zaměstnance i zákazníky provozoven a mohly být využívány k pravidelné dezinfekci, e) zajistí informování zákazníků o výše uvedených pravidlech, a to zejména prostřednictvím informačních plakátů u vstupu a v provozovně, popřípadě sdělováním pravidel reproduktory v provozovně, f) zajistí ve vnitřním prostoru maximální možnou cirkulaci vzduchu s čerstvě nasávaným venkovním vzduchem (přirozené větrání, vzduchotechnika nebo rekuperace) 2 bez recirkulace vzduchu; v případě rekuperace zajistí, aby přes entalpické výměníky vlhkosti nedocházelo ke kontaktu odcházejícího a vstupujícího vzduchu, s tím, že prodejní plochou se rozumí část provozovny, která je určena pro prodej a vystavení zboží, tj. celková plocha, kam zákazníci mají přístup, včetně zkušebních místností, plocha zabraná prodejními pulty a výklady, plocha za prodejními pulty, kterou používají prodavači; do prodejní plochy se nezahrnují kanceláře, sklady a přípravny, dílny, schodiště, šatny a jiné společenské prostory, 2. podle § 2 odst. 2 písm. c) zákona č. 94/2021 Sb., jde-li o provoz holičství, kadeřnictví, pedikúry, manikúry, solárií, kosmetických, masérských a obdobných regeneračních nebo rekondičních služeb a provozování živnosti, při níž je porušována integrita kůže, a) nařizuje provozovateli, vedle dodržení podmínek uvedených v bodu I/1, zajistit mezi místy, kde jsou zákazníkům poskytovány služby (např. křesla v holičství a kadeřnictví), vzdálenost alespoň 1,5 metru, b) zakazuje zákazníkovi využít uvedené služby, pokud vykazuje klinické příznaky onemocnění covid-19 anebo, s výjimkou dětí do dovršení 12 let věku, nesplňuje podmínky stanovené v bodu I/17, c) nařizuje provozovateli u zákazníka, který musí splňovat podmínky podle bodu I/17, před zahájením poskytování služby splnění těchto podmínek kontrolovat a zákazníkovi se nařizuje mu splnění podmínek podle bodu I/17 prokázat; v případě, že zákazník splnění podmínek podle bodu I/17 neprokáže, zakazuje se provozovateli takovému zákazníkovi službu poskytnout, 3. podle § 69 odst. 1 písm. i) zákona č. 258/2000 Sb. a § 2 odst. 2 písm. i) zákona č. 94/2021 Sb., jde-li o provoz provozovny stravovacích služeb, hudebních, tanečních, herních a podobných společenských klubů a diskoték, heren a kasin, a) nařizuje provozovatelům uvedených provozoven dodržovat následující pravidla: i) zákazníci jsou vždy usazeni, a to tak, že je mezi nimi odstup alespoň 1,5 metru, s výjimkou zákazníků sedících u jednoho stolu, ii) u jednoho stolu sedí nejvýše 6 osob, s výjimkou osob ze společné domácnosti; jedná-li se o stůl s 10 a více místy k sezení, lze u něj usadit více osob, a to tak, že mezi skupinami nejvýše 6 osob, s výjimkou osob ze společné domácnosti, je rozestup alespoň 1,5 metru, iii) provozovatel nepřipustí v prostorech provozovny více osob, než je v prostorech provozovny míst k sezení pro osoby, iv) provozovatel aktivně brání ve vnějších a vnitřních prostorech provozovny shromažďování osob ve vzájemné vzdálenosti menší než 1,5 metru, včetně čekací zóny provozovny, v) při vstupu do vnitřních i venkovních prostor provozovny je zajištěna možnost dezinfekce rukou pro zákazníky a provozovatel zajistí dezinfekci povrchů stolů, madel židlí po každém zákazníkovi a pravidelnou dezinfekci dotykových ploch, vi) v případě produkce živé hudby musí být vzdálenost zákazníků od místa určeného pro vystupující nejméně 2 m, vii) provozovatel zajistí ve vnitřním prostoru maximální možnou cirkulaci vzduchu s čerstvě nasávaným venkovním vzduchem (přirozené větrání, vzduchotechnika nebo rekuperace) bez recirkulace vzduchu; v případě rekuperace zajistí, aby přes entalpické výměníky vlhkosti nedocházelo ke kontaktu odcházejícího a vstupujícího, viii) provozovatel zajistí informování zákazníků o podmínkách a pravidlech vstupu podle písmene b) u vstupu a v provozovně, b) zakazuje zákazníkovi vstoupit do vnitřních a vnějších prostor provozovny, pokud vykazuje klinické příznaky onemocnění covid-19 nebo, s výjimkou dítěte do dovršení 12 let věku, nesplňuje podmínky stanovené v bodu I/17; provozovatelům uvedených provozoven se nařizuje u osoby, která musí splňovat podmínky podle bodu I/17, splnění těchto podmínek kontrolovat při vstupu do prostor nebo v případě, že kontrolu při vstupu neumožňují provozní podmínky provozovatele, nejpozději před poskytnutím služby; osobě se nařizuje provozovateli splnění podmínek podle bodu I/17 prokázat; 3 v případě, že osoba splnění podmínek podle bodu I/17 při vstupu neprokáže, zakazuje se provozovateli takovou osobu vpustit do prostor provozovny; pokud ke kontrole dochází před poskytnutím služby, provozovateli se zakazuje poskytnout takové osobě službu; tyto podmínky se nevztahují na provozovny stravovacích služeb, které neslouží pro veřejnost, a na prodej jídla s sebou s tím, že osobě se zakazuje takto zakoupené jídlo konzumovat ve vnitřních i vnějších prostorech provozovny, 4. podle § 2 odst. 2 písm. b) a i) zákona č. 94/2021 Sb. stanovují podmínky pro provoz nákupních center s prodejní plochou přesahující 5 000 m2 tak, že a) provozovatel zajistí viditelné označení pokynu k dodržování rozestupu 1,5 metru mezi osobami na veřejně přístupných plochách v nákupním centru (např. formou infografiky, spotů v rádiu centra, infografiky u vstupu do prodejen a jiných provozoven, infografiky na podlaze veřejných prostor apod.), b) provozovatel zajistí ve vnitřním prostoru maximální možnou cirkulaci vzduchu s čerstvě nasávaným venkovním vzduchem (přirozené větrání, vzduchotechnika nebo rekuperace) bez recirkulace vzduchu; v případě rekuperace zajistí, aby přes entalpické výměníky vlhkosti nedocházelo ke kontaktu odcházejícího a vstupujícího, c) zákazníkovi se zakazuje konzumovat potraviny v prostorech určených pro konzumaci na místě zakoupených potravin (tzv. food-court), není-li, s výjimkou dítěte do dovršení 12 let věku, na místě schopen prokázat, že splňuje podmínky stanovené v bodu I/17, 5. podle § 69 odst. 1 písm. i) zákona č. 258/2000 Sb. a § 2 odst. 2 písm. b) a i) zákona č. 94/2021 Sb., jde-li o prodej na tržištích, v tržnicích a v mobilních provozovnách (prodej ve stáncích, v pojízdných prodejnách a prodej z jiných mobilních zařízení), nařizuje provozovatelům dodržovat následující pravidla: a) zajistit odstupy mezi stánky, stolky nebo jinými prodejními místy nejméně 2 metry, b) umístit nádoby s dezinfekčními prostředky u každého prodejního místa, c) v případě prodeje pokrmů včetně nápojů určených k bezprostřední konzumaci i) v případě, že jsou na místě stoly a místa k sezení, provozovatel zajistí, že jsou osoby usazeny tak, že mezi nimi je odstup alespoň 1,5 metru, s výjimkou osob sedících u jednoho stolu, přičemž u jednoho stolu sedí nejvýše 6 osob, s výjimkou osob ze společné domácnosti; jedná-li se o stůl s 10 a více místy k sezení, lze u něj usadit více osob tak, že mezi skupinami nejvýše 6 osob, s výjimkou osob ze společné domácnosti, je rozestup alespoň 1,5 metru, ii) provozovatel aktivně brání shromažďování osob ve vzájemné vzdálenosti menší než 1,5 metru, včetně čekací zóny, iii) se zákazníkovi zakazuje konzumovat pokrmy včetně nápojů v prostorech určených pro jejich konzumaci, není-li, s výjimkou dítěte do dovršení 12 let věku, na místě schopen prokázat, že splňuje podmínky stanovené v bodu I/17, 6. podle § 69 odst. 1 písm. i) zákona č. 258/2000 Sb. a § 2 odst. 2 písm. i) zákona č. 94/2021 Sb., jde-li o poskytování krátkodobých a rekreačních ubytovacích služeb, a) nařizuje poskytovatelům uvedených ubytovacích služeb zajistit při vstupu do provozoven ubytovacích služeb a ve vnitřních prostorech možnost dezinfekce rukou a dále zajistit pravidelnou dezinfekci dotykových ploch (kliky, madla, zábradlí, vypínače), b) zakazuje osobě využít uvedených ubytovacích služeb, pokud vykazuje klinické příznaky onemocnění covid-19 nebo, s výjimkou dítěte do dovršení 12 let věku, nesplňuje podmínky stanovené v bodu I/17, není-li dále uvedeno jinak, c) zakazuje poskytovatelům uvedené ubytovací služby poskytnout, není-li dále stanoveno jinak, osobě, která, s výjimkou dítěte do dovršení 12 let věku, nesplňuje podmínky stanovené v bodu I/17; splnění podmínek podle bodu I/17 se nevyžaduje, jsou-li ubytovací služby poskytovány v rámci vzdělávání výhradně žákům nebo studentům jedné školy nebo je dozorujícím osobám nebo zajistí-li provozovatel oddělení prostor tak, aby žáci nebo studenti jedné školy používali jiné prostory než ostatní osoby využívající ubytovací služby, d) nařizuje poskytovatelům uvedených ubytovacích služeb u osoby, která musí splňovat 4 podmínky podle bodu I/17, před zahájením ubytování splnění těchto podmínek kontrolovat a osobě se nařizuje mu splnění podmínek podle bodu I/17 prokázat; v případě, že osoba splnění podmínek podle bodu I/17 neprokáže, zakazuje se poskytovateli takové osobě ubytování poskytnout; osoby, které prokáží splnění podmínek podle bodu I/17, lze ubytovat na nejdéle 7 dnů, pro prodloužení pobytu musí splnění těchto podmínek opětovně prokázat, e) bez splnění podmínek podle písmene b) a c) lze ubytovací služby poskytnout: i) osobám, které se ubytují z důvodů pracovních, podnikatelských nebo obdobných, které nelze odložit, ii) osobám, které se ubytují z důvodů nezbytné potřeby péče o jinou osobu, iii) osobám, které se ubytují za účelem toho, že jim mají být poskytovány zdravotní služby, iv) osobám, které již jsou ubytovány ke dni nabytí účinnosti tohoto mimořádného opatření, a to nejdéle po dobu sjednanou přede dnem nabytí účinnosti tohoto mimořádného opatření; pravidla podle písmene d) se použijí obdobně, avšak ubytovaná osoba místo splnění podmínek podle bodu I/17 prokazuje, že absolvovala nejdéle před 72 hodinami RT-PCR vyšetření na přítomnost viru SARS-CoV-2 s negativním výsledkem, f) bez splnění podmínek podle písmene b) a c) lze ubytovací služby poskytnout v oddělených budovách: i) osobám, kterým byla nařízena izolace nebo karanténa, ii) osobám v bytové nouzi, kterým ubytování zprostředkoval územní samosprávný celek, 7. podle § 69 odst. 1 písm. i) zákona č. 258/2000 Sb., jde-li o lázeňskou léčebně rehabilitační péči, a) zakazuje pacientovi nastoupit hospitalizaci, pokud i) vykazuje klinické příznaky onemocnění covid-19, nebo, ii) nejde-li o dítě do dovršení 12 let věku, nesplňuje podmínky stanovené v bodu I/17 nebo nemá negativní výsledek RT-PCR vyšetření na přítomnost viru SARS-CoV-2, které absolvoval nejdéle před 72 hodinami, b) nařizuje poskytovateli lázeňské léčebně rehabilitační péče kontrolovat při přijetí pacienta k hospitalizaci splnění podmínek podle písmene a) bodu ii) a pacientovi se nařizuje mu splnění těchto podmínek prokázat; v případě, že pacient splnění podmínek podle písmene a) bodu ii) neprokáže, zakazuje se poskytovateli lázeňské léčebně rehabilitační péče takového pacienta přijmout k hospitalizaci, 8. podle § 69 odst. 1 písm. i) zákona č. 258/2000 Sb. a § 2 odst. 2 písm. i) zákona č. 94/2021 Sb., jde-li o provoz a používání sportovišť ve vnitřních prostorech staveb (např. tělocvičny, hřiště, kluziště, kurty, ringy, herny bowlingu nebo kulečníku, tréninková zařízení) a tanečních studií, posiloven a fitness center, a) zakazuje vstup do uvedených prostor osobám, které vykazují klinické příznaky onemocnění covid-19 nebo nesplňují, s výjimkou dětí do dovršení 12 let věku, podmínky stanovené v bodu I/17; splnění podmínek podle bodu I/17 se nevyžaduje v případě tělesné výchovy v rámci vzdělávání ve školách a školských zařízeních, b) nařizuje provozovateli u osoby, která musí splňovat podmínky podle bodu I/17, při vstupu do prostor splnění těchto podmínek kontrolovat a osobě se nařizuje mu splnění podmínek podle bodu I/17 prokázat; v případě, že osoba splnění podmínek podle bodu I/17 neprokáže, zakazuje se provozovateli takovou osobu do uvedených prostor vpustit; c) nařizuje osobám v případě skupinových lekcí dodržovat mezi sebou rozestupy alespoň 1,5 metru, nejde-li o osoby z jedné domácnosti nebo žáky jedné školy nebo je dozorující osoby, d) nařizuje provozovateli zajistit ve vnitřním prostoru maximální možnou cirkulaci vzduchu s čerstvě nasávaným venkovním vzduchem (přirozené větrání, vzduchotechnika nebo rekuperace) bez recirkulace vzduchu; v případě rekuperace zajistí, aby přes entalpické výměníky vlhkosti nedocházelo ke kontaktu odcházejícího a vstupujícího, 5 9. podle § 69 odst. 1 písm. i) zákona č. 258/2000 Sb. a § 2 odst. 2 písm. d) a i) zákona č. 94/2021 Sb., jde-li o provoz a používání umělých koupališť (plavecký bazén, koupelový bazén, bazén pro kojence a batolata, brouzdaliště), wellness zařízení, sauny a solné jeskyně, a) zakazuje vstup do uvedených prostor osobám, které vykazují klinické příznaky onemocnění covid-19 nebo nesplňují, s výjimkou dětí do dovršení 12 let věku, podmínky stanovené v bodu I/17; splnění podmínek podle bodu I/17 se nevyžaduje v případě plavání v rámci vzdělávání ve školách, kdy jsou v uvedených prostorách přítomni pouze žáci jedné školy nebo je dozorující osoby nebo pokud provozovatel zajistí oddělení prostor tak, aby žáci každé jedné školy používali jiné prostory, b) nařizuje provozovateli u osoby, která musí splňovat podmínky podle bodu I/17, při vstupu do prostor splnění těchto podmínek kontrolovat a osobě se nařizuje mu splnění podmínek podle bodu I/17 prokázat; v případě, že osoba splnění podmínek podle bodu I/17 neprokáže, zakazuje se provozovateli takovou osobu do uvedených prostor vpustit, c) nařizuje provozovatelům dodržovat následující pravidla: i) provozovatel zajistí ve vnitřním prostoru maximální možnou cirkulaci vzduchu s čerstvě nasávaným venkovním vzduchem (přirozené větrání, vzduchotechnika nebo rekuperace) bez recirkulace vzduchu; v případě rekuperace zajistí, aby přes entalpické výměníky vlhkosti nedocházelo ke kontaktu odcházejícího a vstupujícího vzduchu, ii) provozovatel aktivně brání ve vnitřních prostorech shromažďování osob ve vzájemné vzdálenosti menší než 1,5 metru, včetně čekací zóny provozovny, d) nařizuje osobám udržovat rozestupy alespoň 1,5 metru ve společných prostorech koupališť, mimo koupací plochy, a to nejde-li o osoby ze společné domácnosti nebo žáky jedné školy nebo osoby je dozorující, 10. podle § 69 odst. 1 písm. i) zákona č. 258/2000 Sb. a § 2 odst. 2 písm. a) zákona č. 94/2021 Sb., jde-li o provoz lyžařských vleků a lanových drah, a) zakazuje využít služeb přepravy na lanové dráze a lyžařském vleku osobám, které vykazují klinické příznaky onemocnění covid-19 nebo nesplňují, s výjimkou dítěte do dovršení 12 let věku, podmínky stanovené v bodě I/17 nebo nejsou schopny splnění těchto podmínek na místě prokázat, b) nařizuje provozovateli u osoby, která musí splňovat podmínky podle bodu I/17, při prodeji jízdenky (skipasu) splnění těchto podmínek kontrolovat; v případě prodeje prostřednictvím prostředku komunikace na dálku kontroluje splnění podmínek podle bodu I/17 provozovatel podle svých technických a provozních možností; osobě se nařizuje provozovateli splnění podmínek podle bodu I/17 prokázat; v případě, že osoba splnění podmínek podle bodu I/17 neprokáže, zakazuje se provozovateli takové osobě jízdenku (skipas) prodat; provozovateli se dále nařizuje kontrolovat splnění podmínek podle bodu I/17 u povinných osob v přepravních prostorách lanových drah a lyžařských vleků před využitím služby, a to podle jeho aktuálních organizačních, provozních, personálních a technických možností alespoň namátkově; v případě, že osoba splnění podmínek podle bodu I/17 neprokáže, zakazuje se provozovateli takové osobě umožnit využití služby, c) nařizuje osobám udržovat rozestupy alespoň 1,5 metru ve vnitřních vymezených přepravních prostorách lanových drah a lyžařských vleků, a to nejde-li o osoby ze společné domácnosti nebo žáky jedné školy a osoby je dozorující, d) nařizuje provozovateli dodržovat následující pravidla: i) aktivně brání tomu, aby se osoby ve vnitřních vymezených přepravních prostorách lanových drah a lyžařských vleků zdržovaly v kratších vzdálenostech, než je 1,5 metru, nejde-li o členy domácnosti nebo žáky jedné školy nebo osoby je dozorující, ii) umístí dezinfekční prostředky při vstupu do vymezených přepravních prostor lanových drah a lyžařských vleků a v jejich zázemí, zejména v prostoru pokladen, informačních center, sociálního zázemí apod., 6 iii) zajistí pravidelnou dezinfekci nejčastěji dotýkaných ploch na přepravních zařízeních a ve vymezených přepravních prostorách lanových drah a lyžařských vleků a v jejich zázemí, zejména v prostoru pokladen, informačních center, sociálního zázemí apod., iv) zajistí informování zákazníků o pravidlech podle písmen a) až c), a to zejména prostřednictvím informačních plakátů u vstupu do přepravních prostor lanových drah a lyžařských vleků, popřípadě sdělováním pravidel reproduktory, v) zajistí maximální možnou cirkulaci vzduchu s čerstvě nasávaným vzduchem v uzavřených prostorách vymezených přepravních prostor lanových drah a lyžařských vleků, 11. podle § 69 odst. 1 písm. i) zákona č. 258/2000 Sb. a § 2 odst. 2 písm. e) a i) zákona č. 94/2021 Sb., jde-li o provoz zoologických zahrad a botanických zahrad, muzeí, galerií, výstavních prostor, hradů, zámků a obdobných historických nebo kulturních objektů, hvězdáren a planetárií a konání veletrhů a prodejních hospodářských výstav, a) nařizuje provozovateli prostor nebo organizátorovi akce umožnit pouze takové využití kapacity vnitřního prostoru, aby bylo umožněno účastníkům dodržovat rozestupy 1,5 metru a návštěvníkům se nařizuje tyto rozestupy dodržovat, nejde-li o osoby ze společné domácnosti nebo žáky nebo studenty jedné školy nebo je dozorující osoby; stejná pravidla se použijí i pro návštěvy arboret a jiných zahrad nebo parků, do kterých je vstup regulován, b) zakazuje účast na skupinové prohlídce uvedených prostor a akcí osobám, které vykazují klinické příznaky onemocnění covid-19 nebo které v případě skupinové prohlídky o celkovém počtu osob vyšším než 20 osob nesplňují, s výjimkou dětí do dovršení 12 let věku, podmínky stanovené v bodu I/17; splnění podmínek podle bodu I/17 se nevyžaduje, pokud se skupinové prohlídky v rámci vzdělávání účastní výhradně žáci nebo studenti jedné školy nebo je dozorující osoby, c) nařizuje organizátorovi skupinové prohlídky u osoby, která musí splňovat podmínky podle bodu I/17, před zahájením prohlídky splnění těchto podmínek kontrolovat a osobě se nařizuje mu splnění podmínek podle bodu I/17 prokázat; v případě, že osoba splnění podmínek podle bodu I/17 neprokáže, zakazuje se organizátorovi takové osobě umožnit účast na skupinové prohlídce, 12. podle § 69 odst. 1 písm. i) zákona č. 258/2000 Sb. a § 2 odst. 2 písm. e) a i) zákona č. 94/2021 Sb., jde-li o provoz zařízení nebo poskytování služeb osobám ve věku 6 až 18 let zaměřených na činnosti obdobné zájmovým vzděláváním podle § 2 vyhlášky č. 74/2005 Sb., jako jsou zejména zájmová, výchovná, rekreační nebo vzdělávací činnost včetně přípravy na vyučování, poskytování obdobných služeb dětem ve věku do 6 let, včetně péče o ně, jiné organizované volnočasové aktivity osob mladších 18 let, zotavovací akce a jiné podobné akce pro osoby mladší 18 let, a) nařizuje provozovateli zařízení, poskytovateli služby nebo organizátorovi akce neumožnit v jeden čas přítomnost více než 1 000 osob, b) nařizuje provozovateli zařízení, poskytovateli služby nebo organizátorovi akce vést evidenci účastnících se osob pro potřeby případného epidemiologického šetření, a to v rozsahu identifikace účastníků a osob poskytujících služby nebo péči nebo jinak vedoucí aktivitu (jméno, příjmení), jejich kontaktní údaje (nejlépe telefonní číslo) a informace o čase poskytnutí služby apod. (od kdy, do kdy); tuto evidenci uchovává po dobu 30 dnů ode dne poskytnutí služby, c) zakazuje účast na uvedených aktivitách osobám, které vykazují klinické příznaky onemocnění covid-19 nebo které v případě, že má být v jeden čas přítomno více než 20 osob, nesplňují, s výjimkou dětí do dovršení 12 let věku, podmínky stanovené v bodu I/17; uvedené podmínky se vztahují obdobně na osoby podílející se na zabezpečení akce, pokud jsou současně přítomné na místě jejího konání; splnění podmínek podle bodu I/17 se nevyžaduje, pokud se uvedených aktivit účastní výhradně žáci jedné školy nebo je dozorující osoby nebo jde-li o pravidelné aktivity v neměnném kolektivu, d) nařizuje provozovateli zařízení, poskytovateli služby nebo organizátorovi akce u osoby, 7 která musí splňovat podmínky podle bodu I/17, před zahájením uvedené aktivity splnění těchto podmínek kontrolovat a osobě se nařizuje mu splnění podmínek podle bodu I/17 prokázat; v případě, že osoba splnění podmínek podle bodu I/17 neprokáže, zakazuje se provozovateli zařízení, poskytovateli služby nebo organizátorovi akce takové osobě umožnit účast na uvedených aktivitách; trvá-li akce nepřetržitě déle než 1 den (dále jen „vícedenní akce“), prokazuje se splnění podmínek stanovených v bodu I/17 ke dni nástupu na akci a dále ve frekvenci každých 7 dní, e) nařizuje organizátorovi vícedenní akce v případě oznámení pozitivního výsledku RT-PCR testu na stanovení přítomnosti viru SARS-CoV-2 provedeného u účastnící se nebo jinak přítomné osoby v rámci opakovaného prokazování splnění podmínek podle bodu I/17 zajistit oddělení této osoby od ostatních osob účastnících se vícedenní akce, osobě starší 18 let věku se nařizuje akci neprodleně opustit a v případě osoby mladší 18 let se organizátorovi nařizuje bezodkladně kontaktovat jejího zákonného zástupce, který zajistí její odvoz do domácího prostředí, a dále bezodkladně kontaktovat orgán ochrany veřejného zdraví příslušný podle místa konání akce a předat mu seznam účastníků vícedenní akce, včetně telefonních čísel zákonných zástupců osob mladších 18 let nebo telefonních čísel účastnících se osob starších 18 let k provedení epidemiologického šetření. O dalším postupu rozhoduje orgán ochrany veřejného zdraví příslušný podle místa konání akce, 13. podle § 2 odst. 2 písm. e) zákona č. 94/2021 Sb. stanovují podmínky pro konání koncertů a jiných hudebních, divadelních, filmových a jiných uměleckých představení včetně cirkusů a varieté, sportovních utkání, zápasů, závodů apod. (dále jen „sportovní utkání“), kongresů, vzdělávacích akcí a zkoušek v prezenční formě, s výjimkou vzdělávací akce a zkoušky, které jsou součástí vzdělávání podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, nebo zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, nejde-li o akademický obřad, a to tak, že a) zakazuje účast na akci osobám, které se mají účastnit akce jako diváci, návštěvníci, posluchači nebo zkoušení (dále jen „diváci“), pokud vykazují klinické příznaky onemocnění covid-19 anebo v případě, že má být v jeden čas přítomno na akci více než 20 diváků, nesplňují, s výjimkou dětí do dovršení 12 let věku, podmínky stanovené v bodu I/17; splnění podmínek podle bodu I/17 se nevyžaduje, pokud se dané akce v rámci vzdělávání účastní výhradně žáci nebo studenti jedné školy a je dozorující osoby nebo pokud provozovatel zajistí oddělení prostor tak, aby žáci nebo studenti jedné školy a je dozorující osoby používali jiné prostory než ostatní osoby účastnící se těchto akcí, b) nařizuje organizátorovi akce u osoby, která musí splňovat podmínky podle bodu I/17, při vstupu na akci splnění těchto podmínek kontrolovat a osoba je povinna mu splnění podmínek podle bodu I/17 prokázat; v případě, že osoba splnění podmínek podle bodu I/17 neprokáže, zakazuje se organizátorovi takovou osobu vpustit na tuto akci, c) vzdálenost diváků od jeviště nebo jiného místa určeného pro vystupující nebo sportovní plochy musí být nejméně 2 m, 14. podle § 69 odst. 1 písm. i) zákona č. 258/2000 Sb. a § 2 odst. 2 písm. e) zákona č. 94/2021 Sb. stanovují podmínky pro konání veřejných nebo soukromých akcí, při nichž dochází ke kumulaci osob na jednom místě, jako jsou zejména spolkové, sportovní, kulturní jiné než uvedené v bodu I/13, taneční, tradiční a jim podobné akce a jiná shromáždění, slavnosti, poutě, přehlídky, ochutnávky a oslavy, nejde-li o schůze, zasedání a podobné akce ústavních orgánů, orgánů veřejné moci, soudů a jiných veřejných osob, které se konají na základě zákona, a shromáždění konaná podle zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů, tak, že a) nařizuje organizátorovi akce neumožnit v jeden čas přítomnost více než 1 000 osob, není-li dále stanoveno jinak, b) zakazuje účast na akci osobám, které vykazují klinické příznaky onemocnění covid-19 nebo které v případě, že má být v jeden čas přítomno na akci více než 20 osob, 8 nesplňují, s výjimkou dětí do dovršení 12 let věku, podmínky stanovené v bodu I/17 nebo nejsou schopny splnění těchto podmínek na místě prokázat; splnění podmínek podle bodu I/17 se nevyžaduje, i) pokud se dané akce v rámci vzdělávání účastní výhradně žáci nebo studenti jedné školy nebo je dozorující osoby nebo pokud organizátor zajistí oddělení prostor tak, aby žáci nebo studenti jedné školy používali jiné prostory než ostatní osoby účastnící se těchto akcí, ii) jde-li o pravidelné aktivity v neměnném kolektivu za podmínky, že organizátor těchto aktivit vede evidenci účastnících se osob pro potřeby případného epidemiologického šetření, a to v rozsahu identifikace účastnících se osob (jméno, příjmení) a jejich kontaktní údaje (nejlépe telefonní číslo), a tuto evidenci uchovává po dobu 30 dnů ode dne konání uvedené aktivity, není-li dále stanoveno jinak, iii) jde-li o účast na svatbě, prohlášení osob o tom, že spolu vstupují do registrovaného partnerství, nebo pohřbu, pokud se jich neúčastní více než 30 osob, c) nařizuje organizátorovi akce u osoby, která musí splňovat podmínky podle bodu I/17, před účastí na akci, na niž je regulován vstup, splnění těchto podmínek kontrolovat a osobě se nařizuje mu splnění podmínek podle bodu I/17 prokázat; v případě, že osoba splnění podmínek podle bodu I/17 neprokáže, zakazuje se organizátorovi akce takové osobě umožnit účast na akci, d) v případě sportovní přípravy amatérských sportovců organizované sportovními svazy a sportovního utkání v rámci amatérské sportovní soutěže organizované sportovními svazy nařizuje osobě organizující sportovní přípravu nebo sportovní utkání vést vždy evidenci osob účastnících se sportovní přípravy nebo sportovního utkání pro potřeby případného epidemiologického šetření orgánů ochrany veřejného zdraví, a to v rozsahu identifikace účastníka (jméno, příjmení) a kontaktní údaje účastníka (nejlépe telefonní číslo) a tuto evidenci uchovávat po dobu 30 dnů ode dne, v němž probíhala sportovní příprava nebo sportovní utkání; jde-li o nepravidelné aktivity nebo pravidelné aktivity v proměnném kolektivu (např. utkání), zakazuje se účast sportovců, rozhodčích a členů realizačního týmu, pokud vykazují klinické příznaky onemocnění covid-19 anebo v případě, že má být v jeden čas přítomno na sportovní přípravě nebo sportovním utkání více než 20 osob, nesplňují, s výjimkou dětí do 12 let věku, podmínky stanovené v bodu I/17 s tím, že negativní výsledek RT-PCR vyšetření na přítomnost viru SARS-CoV-2 pouze pro účely těchto aktivit má platnost 7 dní; písmeno c) platí obdobně, e) organizovanou činnost pěveckých sborů lze organizovat za dodržení podmínek, že ve skupině je nejvýše 50 osob, mezi osobami jsou dodržovány rozestupy minimálně 1,5 metru a zakazuje se účast osobám, které vykazují klinické příznaky onemocnění covid-19 anebo, s výjimkou dětí do 12 let věku, nesplňují podmínky stanovené v bodu I/17; písmeno c) platí obdobně; organizátorovi činnosti pěveckého sboru se nařizuje vést evidenci účastníků pro potřeby případného epidemiologického šetření orgánů ochrany veřejného zdraví, a to v rozsahu identifikace účastníka (jméno, příjmení) a kontaktní údaje účastníka (nejlépe telefonní číslo) a tuto evidenci uchovávat po dobu 30 dnů ode dne účasti na této činnosti, 15. podle § 2 odst. 2 písm. e) zákona č. 94/2021 Sb. stanovují následující podmínky pro výkon práva pokojně se shromažďovat podle zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů: a) koná-li se shromáždění mimo vnitřní prostory staveb, jeho účastníci se mohou shromažďovat ve skupinách po nejvýše 20 účastnících a dodržují rozestupy mezi skupinami účastníků alespoň 2 metry, b) koná-li se shromáždění ve vnitřních prostorech staveb, jeho účastníci musí dodržovat, s výjimkou osob ze společné domácnosti, rozestupy alespoň 1,5 metru a před vstupem do vnitřního prostoru si dezinfikují ruce, 16. podle § 2 odst. 2 písm. e) zákona č. 94/2021 Sb. stanovují následující podmínky pro konání voleb orgánu právnické osoby a zasedání orgánu právnické osoby s výjimkou orgánů územních samosprávných celků v případě, že se jej účastní na jednom místě více než 20 osob: a) zakazuje se účast účastníkovi, který 9 i) vykazuje klinické příznaky onemocnění covid-19, anebo, ii) nejde-li o dítě do dovršení 12 let věku, nesplňuje podmínky stanovené v bodu I/17 nebo nemá negativní výsledek RT-PCR vyšetření na přítomnost viru SARS CoV-2, které absolvoval nejdéle před 72 hodinami, b) nařizuje provozovateli u účastníka, který musí splňovat podmínky podle písmene a) bodu ii), při vstupu do vnitřních prostor splnění těchto podmínek kontrolovat a účastníkovi se nařizuje mu splnění těchto podmínek prokázat; v případě, že účastník splnění podmínek podle písmene a) bodu ii) neprokáže, je provozovatel povinen takovému účastníkovi neumožnit vstup do vnitřních prostor, 17. stanovují následující podmínky pro vstup osob do některých vnitřních a venkovních prostor nebo pro účast na hromadných akcích nebo jiných činnostech, je-li to vyžadováno tímto mimořádným opatřením: a) osoba absolvovala nejdéle před 72 hodinami RT-PCR vyšetření na přítomnost viru SARS-CoV-2 s negativním výsledkem, jde-li o i) osobu do dovršení 18 let věku, nebo ii) osobu, která se nemůže podrobit očkování proti onemocnění covid-19 pro kontraindikaci; skutečnost, že se osoba nemůže podrobit očkování proti onemocnění covid-19 pro kontraindikaci, se dokládá záznamem v Informačním systému infekčních nemocí (ISIN) obsahujícím výslovné uvedené informace o tom, že se osoba nemůže ze zdravotních důvodů očkování proti onemocnění covid-19 podrobit, nebo lékařským potvrzením obsahujícím výslovné uvedení informace o tom, že osoba se nemůže ze zdravotních důvodů očkování proti onemocnění covid-19 podrobit a že tato skutečnost je uvedena v Informačním systému infekčních nemocí (ISIN); nebo iii) osobu očkovanou proti onemocnění covid-19, pokud a. od aplikace první dávky očkovací látky v případě jednodávkového schématu podle souhrnu údajů o přípravku (dále jen „SPC“) ke dni prokazování této skutečnosti pro účely tohoto mimořádného opatření neuplynula doba 14 dnů, nebo b. v případě dvoudávkového schématu podle SPC jí dosud nebyla podána druhá dávka očkovací látky a od aplikace první dávky očkovací látky ke dni prokazování této skutečnosti pro účely tohoto mimořádného opatření neuplynula maximální doba stanovená pro aplikaci druhé dávky očkovací látky podle SPC, nebo c. od aplikace druhé dávky očkovací látky v případě dvoudávkového schématu podle SPC ke dni prokazování této skutečnosti pro účely tohoto mimořádného opatření neuplynula doba 14 dnů; nebo b) osoba byla očkována proti onemocnění covid-19 a doloží národním certifikátem o provedeném očkování nebo certifikátem o provedeném očkování vydávaným podle nařízení Evropské unie o digitálním certifikátu EU COVID1, za podmínky, že uplynulo nejméně 14 dní od dokončeného očkovacího schématu; za národní certifikát o provedeném očkování se považuje písemné potvrzení vydané alespoň v anglickém jazyce oprávněnou osobou působící v třetí zemi, jehož vzor je zveřejněn v seznamu uznaných národních certifikátů na internetových stránkách Ministerstva zdravotnictví; písemné potvrzení musí obsahovat údaje o očkované osobě, podanému typu vakcíny, datu podání vakcíny, identifikaci osoby, která potvrzení vydala, a tyto údaje musí být možné ověřit dálkovým přístupem přímo z písemného potvrzení, za předpokladu, že očkování bylo provedeno i) léčivým přípravkem obsahujícím očkovací látku proti covid-19, kterému byla udělena registrace podle nařízení (ES) č. 726/2004, nebo 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/953 ze dne 14. června 2021 o rámci pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19 (digitální certifikát EU COVID) za účelem usnadnění volného pohybu během pandemie COVID-19. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/954 ze dne 14. června 2021 o rámci pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19 (digitální certifikát EU COVID) ve vztahu ke státním příslušníkům třetích zemí s oprávněným pobytem nebo bydlištěm na území členských států během pandemie COVID-19. 10 ii) léčivým přípravkem, jehož výroba je v souladu s patentem léčivého přípravku podle bodu i), pokud je tento léčivý přípravek zároveň schválen Světovou zdravotnickou organizací pro nouzové použití; nebo c) osoba prodělala laboratorně potvrzené onemocnění covid-19, uplynula u ní doba nařízené izolace a od prvního pozitivního rychlého antigenního testu (RAT) na přítomnost antigenu viru SARS-CoV-2 nebo RT-PCR testu na přítomnost viru SARS-CoV-2 neuplynulo více než 180 dní. II. S účinností ode dne 22. listopadu 2021 od 00:00 hod. se ruší mimořádné opatření ze dne 5. listopadu 2021, č.j. MZDR 14601/2021-27/MIN/KAN. Odůvodnění: I. Zhodnocení aktuální epidemické situace Trend a vývoj epidemické situace v zemích EU je charakterizován vysokým a narůstajícím počtem nově pozitivních osob. Nárůst je pozorován ve všech zemích EU, již se tak netýká primárně jen zemí východní Evropy, avšak zde je situace stále významně zhoršená zejména v segmentu zdravotní péče, což je dáno primárně velmi nízkou proočkovaností v těchto zemích (Bulharsko, Rumunsko), kde je kompletně proočkováno méně než 40 % osob starších 60 let, což je vysoce rizikový aspekt vzhledem k vývoji počtu nově diagnostikovaných případů ve skupině osob starších 65 let, tj. skupiny osob, u kterých je dle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (dále jen „CDC“) [1] násobně vyšší riziko hospitalizace a úmrtí ve srovnání s referenční populační skupinou (18-29 let). Nárůst případů v této věkové kategorii je pozorován ve většině zemích EU, průměrná 14denní incidence je 200 případů na 100 tisíc obyvatel, což je o 25 % více než v přechozím týdnu. Ve významněji nižších hodnotách (pod 50 případů na 100 tisíc obyvatel) se drží Finsko, Malta, Švédsko a Francie, ve většině států je pak hodnota 14denní incidence vyšší než 150 případů. Tento trend růstu je pozorován již čtyři po sobě jdoucí týdny, což se odráží i do počtu hospitalizací, a to jak celkových, tak na jednotkách intenzivní péče (dále je „JIP“), kdy nejzávažnější situace je ve dvou již zmíněných zemích, a to Rumunsku a Bulharsku. Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (dále jen „ECDC“) předpokládá ve svém výhledu, že tento negativní trend vývoje epidemie onemocnění covid-19 bude pokračovat i v dalších týdnech. V některých zemích tak v souvislosti s narůstajícím počtem nejen případů, ale zejména zátěže nemocnic byla zavedena nová restriktivnější opatření (Rakousko, Německo, Nizozemsko) nebo jsou v blízké budoucnosti plánována (Dánsko). Současný trend a vývoj epidemické situace v České republice je i nadále charakterizován kontinuálním nárůstem ve všech sledovaných indikátorech pro hodnocení epidemie, velmi významně až skokově v posledních dnech v počtech nově diagnostikovaných osob. Dynamika nárůstu nově diagnostikovaných je velmi vysoká, a to v desítkách procent v mezitýdenním srovnání (+50 %). Celopopulační reprodukční číslo dosahuje hodnoty 1,32. Tato dynamika a současné počty nově diagnostikovaných případů včetně relativní pozitivity testů ukazují na velmi vysokou virovou nálož v populaci a tím i vyšší pravděpodobnost kontaktu s nakaženým jedincem, což dokladuje i rostoucí počet testů s epidemiologickou indikací, tedy testů 11 indikovaných epidemiologicky významným kontaktům, tj. osobám v úzkém kontaktu s pozitivní osobou. Významný nárůst v posledních dnech a týdnech je patrný i ve vysoce sledovaném ukazateli, a to v počtu případů ve věkové kategorii osob starších 65 let, která je riziková z hlediska závažnosti průběhu onemocnění s následným dopadem na zdravotní systém. Tento významný nárůst počtu případů v této věkové kohortě představuje velmi rizikový potenciál v počtu nových hospitalizací v následujících dnech a týdnech, včetně hospitalizací na JIP. Současné počty celkových hospitalizací odpovídají hodnotám z dubna 2021, na JIP pak hodnotám z května tohoto roku. Ve srovnání s loňským podzimem se pak počty hospitalizací (včetně těch na JIP) pohybují v hodnotách z druhé poloviny října roku 2020. Trvá stav, kdy většina nově přijatých pacientů s těžkým průběhem onemocnění covid-19 je neočkovaných. Nové příjmy na odděleních JIP jsou z více než 65 % ze skupiny neočkovaných osob, průměrný věk hospitalizovaných na JIP je 62 let. Obsazenost lůžek JIP z důvodu závažného klinického průběhu onemocnění covid-19 je na 17,6 % celkové kapacity tohoto segmentu zdravotní péče (data k 16. 11. 2021), což také představuje kontinuální a rizikový nárůst, zejména pak v případě krajů, kde není dostatečný lůžkový fond, což má aktuálně za následek již částečné omezení elektivní péče z důvodu nutnosti uvolnění kapacit pro očekávaný nárůst hospitalizovaných osob v důsledku onemocnění covid-19. Podíl nyní aktuálně dostupných lůžek (funkčních) se stále drží nad 30 %, neboť v některých krajích již dochází k omezení péče, a tudíž se uvolňují použitelné kapacity pro očekávaný růst počtu pacientů s onemocněním covid-19. Nárůst pozorujeme rovněž i u dalšího parametru, a to relativní pozitivity testů, která z diagnostické a klinické indikace vykazuje pozitivitu více než 30 %. Testy provedené na základě epidemiologické indikace mají pozitivitu 14 %. Negativní vývoj, jak už je výše popsáno, pozorujeme zejména v ukazateli celkového počtu nově pozitivních osob. Aktuální 7denní klouzavý průměr je vyšší než 12 400 případů (data k 16. 11. 2021) a 7denní incidence přesahuje hodnotu 800 na 100 tisíc obyvatel. Tyto současné celopopulační hodnoty tak již významně, tj. dvojnásobně překračují hodnoty pozorované ve stejném období loňského roku, jelikož v témže kalendářním období byl denní průměr přes 6 000 případů a 7denní incidence okolo 400 případů. Současné hodnoty tak více odpovídají povánočnímu období, tj. začátku tohoto roku. Rozdílné hodnoty však stále pozorujeme ve věkové kategorii 65+, kde je aktuálně 7denní klouzavý průměr stále nižší, a to zhruba o 20 %, což se i odráží v rozdílných počtech hospitalizací, což ukazuje i výrazný ochranný efekt vakcinace. Je nutno však poznamenat, že i přes toto relativně „pozitivní“ srovnání se jedná o velmi vysoké počty nově pozitivních přesahující 1 000 nově diagnostikovaných případů v této věkové kategorii a s ohledem na trvající kontinuální nárůst počtu nově pozitivních je nutné konstatovat, že populační zátěž ve věkové kategorii 65+ významně a rizikově roste a projevuje se v počtech nově hospitalizovaných osob, zejména v celkových hospitalizacích a postupně i v počtech hospitalizací na JIP. Pokud tento nepříznivý trend a vývoj bude i nadále pokračovat, projeví se tento stav i výrazněji v počtech pacientů v těžkém stavu na celorepublikové úrovni a způsobují postupné a výraznější omezování elektivní péče. 12 I nadále pozorujme poměrně rozdílný aktuální vývoj a trend epidemie mezi jednotlivými kraji, 7denní incidence se pohybuje v širokém rozmezí od 250 do 1 100 případů na 100 tisíc obyvatel, kdy nejnižší hodnota patří Karlovarskému kraji a nejvyšší pak kraji Olomouckému. Většina krajů se v hodnotách 7denní incidence pohybuje nad hodnotu 700 případů. I nadále trvá, že nižší hodnoty 7denní incidence ve srovnání se zbývající částí republiky pozorujeme v pásmu severovýchodních a severozápadních Čech (Liberecko, Královéhradecko, Ústecko, Karlovarsko), avšak i zde dochází k postupnému nárůstu nově diagnostikovaných případů. Dokladem pro masivní komunitní šíření onemocnění covid-19 na území ČR jsou nejen hodnoty 7denní incidence na úrovni okresní, kdy 60 okresů přesahuje hodnotu 500 případů na 100 tisíc obyvatel, která je obecně považována za již velmi vysokou hodnotu, ale zejména pak podíl relativní pozitivity testů, a to jak z diagnostické indikace, tak i z indikace epidemiologické. U diagnostické indikace je celorepublikově překročena hranice 30 %, což ukazuje na stav, kdy každý třetí test je pozitivní z této indikace, u epidemiologické indikace pak každý osmý. Obě tyto hodnoty tak významně překračují doporučenou hodnotu, která je obecně přijímána jako „bezpečná“ (4 %) a ukazují na velmi vysokou virovou nálož v populaci a významný potenciál pro další šíření onemocnění, včetně zásahu do zranitelné skupiny obyvatel, jelikož pravděpodobnost setkání s pozitivní osobou je výrazně vyšší, a to zejména pak v místech s vyšší kumulací osob na jednom místě v jeden čas. Na krajské úrovni se pohybujeme u diagnostické indikace v pozitivitě testů v rozmezí od 20 do 40 %, u epidemiologické pak v rozmezí od 8 do 20 %, V okresech Šumperk, Frýdek – Místek, Prostějov a Kroměříž se pak 7denní relativní pozitivita diagnostických testů blíží hranici 50 % a téměř polovina okresů pak hranici 30 %. Z hlediska věkového složení nově diagnostikovaných případů trvá, že nejvíce zatíženými skupinami jsou děti, mladiství a střední věk, což je dáno primárně i obecně nižší proočkovaností v těchto věkových kategoriích. Kompletní proočkovanost ve věkové kategorii 12 až 15 let je 34 %, ve věkové kategorii 16 až 19 let 57 % a ve věkové kategorii 25 až 34 let pak 50 %. Nízká proočkovanost v kategorii mladých dospělých představuje i významnější riziko pro prostředí dětí, jelikož se velmi často jedná o rodiče dětí předškoláků nebo školáků a zde tak existuje potenciál zavlečení nákazy do školního prostředí. Ovšem počet případů narůstá kontinuálně ve všech věkových kategoriích. Výše uvedené tak řadí současný vývoj a trend v ČR dle metodiky WHO pro kategorizaci míry přenosu do nejvyššího stupně, a to do 4. stupně pro komunitní přenos nákazy, který je charakterizován velmi vysokou incidencí nových případů za 14 dní, a které jsou rozprostřeny po celém území. Tento stupeň je z hlediska míry rizika charakterizován jako velmi rizikový pro obecnou populaci. Toto hodnocení podporuje i hodnocení Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí, která na základě hodnotících indikátorů vývoje epidemie řadí ČR ve své rizikové škále do nejvyšší kategorie rizika viz https://covid19-surveillance-report.ecdc.europa.eu/ Jedním z klíčových parametrů pro hodnocení vývoje epidemie a jejích dopadů na zdraví je stav kapacit nemocniční péče. V tomto ukazateli zdravotního dopadu epidemie covid-19 v návaznosti na zvyšující se počet nových případů dochází ke kontinuálnímu nárůstu počtu hospitalizovaných osob, aktuálně je v nemocnicích hospitalizováno téměř 4 500 pacientů a z toho více než 600 pacientů vyžaduje péči na JIP, kde je téměř 300 pacientů připojeno na umělou plicní ventilaci. I když jsou stále počty hospitalizací významně nižší než v loňském roce 13 ve stejném období, kdy bylo v nemocnicích téměř 6 200 pacientů a téměř bezmála 1 000 jich bylo léčeno na JIP, tak musíme konstatovat, že dochází k významnému nárůstu počtu nově hospitalizovaných osob. Denní počty nově přijatých osob k hospitalizaci přesahují hodnotu 400 pacientů, na JIP je pak v průměru posledních 7 dní přijímáno denně 70 nových pacientů. Postupně tak z důvodu vysoce negativního vývoje prevalence nových nákaz a zejména pak v seniorní skupině začíná narůstat i počet pacientů hospitalizovaných v těžkém stavu s potřebou vysoce intenzivní péče, téměř polovina pacientů na JIP je připojena na umělou plicní ventilaci. Vzhledem k aktuálnímu trendu a vývoji prevalence nákazy zejména ve skupině hospitalizací nejvíce ohrožených osob, tj. seniorních obyvatel, je pak důvodný předpoklad, že tento trend bude i nadále pokračovat a postupně bude docházet k vyčerpání alokovaných kapacit pro pacienty s onemocněním covid-19 a tím i k postupnému omezení elektivní péče, jelikož narůstající počet hospitalizací v důsledku onemocnění covid-19 způsobí tlak na zbývající lůžkovou kapacitu, která bude muset být uvolněna právě pro potřeby hospitalizací pacientů s covid-19. Tento stav omezení elektivní péče již pozorujeme v některých zařízeních v nejvíce zatížených regionech a v regionech s nižším lůžkovým fondem. Prozatím však i přes tento trvalý nárůst hospitalizovaných pacientů nezaznamenáváme tak významný tlak na kapacity lůžkové nemocniční péče jako v loňském roce v totožném období, čemuž výrazně napomáhá vakcinace. Efekt vakcinace je pozorován i u personálu ve zdravotnických zařízení, jelikož počty pozitivních zdravotníků jsou významně nižší než v loňském roce. Ochranný efekt vakcinace dokládá i fakt, že většinu nově hospitalizovaných pacientů s těžkým průběhem tvoří osoby neočkované (> 65 %). Tato skutečnost je i odrazem celkového stavu epidemické situace, kdy okolo 65-70 % nově diagnostikovaných případů onemocnění covid-19 připadá na neočkované osoby. Zmíněný ochranný efekt vakcinace konkrétně dokládají i data ÚZIS, které jsou zveřejňována na webových stránkách MZ (https://www.mzcr.cz/tiskove-centrum/datove-tiskove-zpravy-ke-covid-19/) a kde je uvedeno, že za měsíc listopad 2021 počet neočkovaných pacientů na JIP významně převyšuje počet nově hospitalizovaných na JIP s dokončeným očkováním, konkrétně v přepočtu na 100 tisíc obyvatel je 7denní incidence v kohortě neočkovaných 10,9 případů, kdežto ve skupině kompletně očkovaných je 7denní incidence 2,3 případů. Obdobně tomu bylo i v říjnu, kdy u skupiny neočkovaných byla 7denní incidence 2,9 případů, u skupiny naočkovaných pak 0,8 případů na 100 tisíc obyvatel. Pro další vývoj a průběh epidemie je vysoce důležité očkování u rizikových skupin i naočkování třetí dávkou, která znamená posílení imunity proti onemocnění covid-19 a tím i snížení rizika nákazy a symptomatického průběhu, a především pak těžkého průběhu onemocnění nebo úmrtí v případě nákazy. Proočkovanost populace, zejména pak vyšších věkových skupin, je nezbytná z důvodu ochranného efektu očkování před závažným průběhem onemocnění, který je více pravděpodobný u starších osob s chronickými onemocněními nebo u osob s oslabenou imunitou. K datu 16. 11. 2021 bylo očkováno alespoň jednou dávkou více než 6,4 milionů obyvatel, dokončené očkování mělo 6,2 milionu osob, což představuje 58,0 % celkové populace, více než 550 tisícům osob pak byla podána posilující třetí dávka. Jen za měsíc listopad pak ve skupině 75+ byla posilující dávka podána téměř 130 tisícům osob. V kohortě, která může být v současné době očkována, tj. populace od 12 let věku, má dokončené očkování 66,5 %. Z hlediska rizika závažného průběhu nemoci v nejohroženější skupině, tj. u osob starších 80 let, je kompletně naočkováno 83,8 %. V této skupině je však i nadále více než 30 tisíc osob potenciálně ohroženo vyšším rizikem závažného průběhu nemoci, což představuje v případě dalšího nárůstu tempa komunitního šíření významné riziko pro zátěž zdravotnického systému. Ve věkové skupině 60+ je pak stále více než 300 tisíc osob, které 14 neabsolvovaly očkování, a to ani jednou dávkou. Pozitivním aspektem v této věkové skupině je počet podaných posilujících dávek, kde v této skupině očkování posilující dávkou absolvovalo více než 350 tisíc osob, z toho více než 200 tisíc osob jen za listopad tohoto roku. Avšak stále nedostatečná je počet primovakcinovaných, i když se i tento počet zvyšuje. Za měsíc listopad tohoto roku byla první dávka v rámci dvoudávkového schématu očkování podána více než 15 000 osob v této věkové kategorii, u téměř 5 000 pak bylo ve stejném schématu očkování dokončeno, nad to 5 000 osob bylo naočkováno vakcínou s jednodávkových schématem. Obecně však vyšší zájem o primovakcinaci je mezi mladšími věkovými skupinami. Základním a klíčovým aspektem pro další vývoj epidemie je tak proočkovanost populace, která stále není dostatečná a v populaci stále zůstává minimálně 30 % osob vnímavých k nákaze. Stále je tedy v populaci velký počet osob k nákaze vnímavých, z nichž je nemalý podíl těch, které jsou v případě nákazy výrazně více ohroženy závažným průběhem onemocnění se všemi jeho následky. Tato skutečnost stále znamená velký potenciál pro další šíření viru SARS-CoV-2. Problematický však není jen vývoj v proočkovanosti u seniorní populace, ale také u osob v produktivním věku, zejména i mladších dospělých, kde se pohybuje okolo 50 %, a vzhledem k faktu, že se jedná o osoby nejvíce aktivní co do počtu vzájemných kontaktů, tak nadále trvá riziko pro významnější šíření onemocnění covid-19 nejen při sociálních a volnočasových interakcích, ale i na pracovištích a je zde také i možnost zavlečení do školních a dalších kolektivů. Na základě vyhodnocení příslušných indikátorů pro hodnocení vývoje epidemie můžeme konstatovat, že současná epidemiologická situace ve výskytu onemocnění covid-19 odpovídá vysoce rizikovému scénáři vývoje, jelikož pozorujeme významné nárůsty všech klíčových indikátorů vývoje epidemie, zejména pak 7denní incidence, a to jak celopopulační, tak i ve skupině obyvatel 65+. Vysoká hodnota relativní pozitivity testů pak ukazuje na vysokou virovou nálož v populaci, a tento indikátor společně s vysokým počtem případů u nichž není znám zdroj nákazy ukazuje na masivní komunitní šíření onemocnění v populaci. Z těchto důvodů je i nadále nutné pokračovat v opatřeních plošného charakteru, jelikož vidíme ze všech indikátorů, že situace se zhoršuje ve všech částech republiky. Z hlediska monitoringu variant viru SARS-CoV-2 i nadále platí, že v Evropě je dominantní delta varianta viru, která představuje více než 99 %. Dle tiskové zprávy Státního zdravotního ústavu ze dne 15. listopadu 2021 se situace v České republice, co se týká zastoupení variant viru SARS-CoV-2 prakticky nemění, dominuje varianta delta a její subvarianty. V rámci Evropy se začíná objevovat další subvarianta delty, označovaná AY 4.2. V ČR laboratoře zatím zachytily tři pozitivní vzorky AY 4.2. ECDC se na tuto subvariantu nyní zaměřuje a zjišťuje, zda může být odolnější proti očkování či léčbě.[2] Denní přehled o počtu osob s nově prokázaným onemocněním covid-19 a dalších sledovaných parametrů v ČR je pak pravidelně zveřejňován na webových stránkách https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19, kde jsou rovněž dostupné různé datové sady pro hodnocení vývoje onemocnění covid-19 v časové ose, a také zde https://www.mzcr.cz/tiskove-centrum/datove-tiskove-zpravy-ke-covid-19/ 15 Aktuální přehled očkování je dostupný na webových stránkách https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/vakcinace-cr. Týdenní reporty o trendech a vývoji, včetně proočkovanosti v EU/EHP jsou dostupné z https://www.ecdc.europa.eu/en/covid-19/situation-updates. II. Hodnocení rizika V souvislosti s rychlým rozšířením delta varianty viru SARS-CoV-2 v Evropě (99 % nově diagnostikovaných případů) a s ohledem na její zvýšenou míru přenosu provedla v září 2021 ECDC zhodnocení rizika onemocnění covid-19 u osob očkovaných, neočkovaných nebo částečně očkovaných.[3] V současné době hrají dostupné vakcíny klíčovou roli při omezování šíření viru SARS-CoV-2, zejména jeho delta varianty. V EU/EHP má dokončené očkování 61,1 % (rozmezí 18,4 – 79,4 %) celkové populace. Existují značné mezistátní a subnárodní rozdíly v proočkovanosti, což vede k tomu, že velká část obyvatel EU/EHP zůstává stále vnímavá k nákaze virem SARS-CoV-2. Scénáře modelování, které zvažují proočkovanost, účinek očkování, přirozenou imunitu a míru kontaktu obyvatel s nákazou covid-19, naznačují, že potenciální riziko onemocnění covid-19 v EU/EHP je do konce listopadu 2021 vysoké, pokud v příštích týdnech nedojde k rychlému zvýšení proočkovanosti populace. Riziko bylo posuzováno na základě současné úrovně proočkovanosti, dominance delta varianty viru a také bylo bráno v úvahu plánované uvolnění protiepidemických opatření oznámených zeměmi EU/EHP. ECDC hodnotilo riziko v zemích EU/EHP na základě jejich současné a předpokládané úrovně proočkovanosti celkové populace (nízká < 45% proočkovanost, průměrná 55–65% proočkovanost; vysoká > 75% proočkovanost). Hodnocení bylo založeno na následujících faktech: a) očkované osoby mají nižší pravděpodobnost nákazy, b) v případě nákazy je průběh onemocnění u očkovaných osob mírnější než u neočkovaných, c) v případě nákazy osoby ze zranitelné skupiny populace je vyšší pravděpodobnost závažného průběhu. Na základě těchto modelových scénářů lze do konce listopadu 2021 očekávat, že země s proočkovaností covid-19 na nebo pod současnou průměrnou úrovní EU mají vysoké riziko významného nárůstu počtu nových případů, hospitalizací a úmrtí. V této situaci vzhledem k vysoké virové zátěži v populaci mohou být ohroženy infekcí se závažným průběhem i plně očkované osoby ze zranitelných skupin. Naproti tomu země s vysokou proočkovaností nad současnou průměrnou úrovní EU, a zejména země s nejvyšší proočkovaností, mají nyní nižší riziko významného nárůstu nových případů, hospitalizací a úmrtnosti, zejména pokud nedojde k rychlému poklesu účinnosti vakcíny, nebo výskytu nových variant viru, na které může být účinnost očkování snížena. Jako hlavní úkol pro země EU/EHP vidí ECDC v pokračující snaze o zvýšení proočkovanosti ve všech k očkování proti onemocnění covid-19 způsobilých věkových skupinách, aby se omezilo riziko nákazy virem SARS-CoV-2. V této souvislosti by měl být kladen důraz na oblast komunikace ve vztahu k očkování a jeho důležité úloze při ochraně osob před závažným průběhem onemocnění covid-19. Před nástupem zimních měsíců ECDC spatřuje zvýšení proočkovanosti jako zásadní věc ke snížení rizika pro systém zdravotní péče, neboť může být kromě onemocnění covid-19 obyvatelstvo zasaženo chřipkou a jinými respiračními viry. Podle současné prognózy ECDC je stále zapotřebí udržovat nastavená protiepidemická opatření, aby bylo možno kontroloval výskyt delta varianty a její dopad na celkovou epidemickou situaci. Omezení se týká zejména situací a míst, kde může dojít k nejsnazšímu přenosu viru zejména 16 vzhledem k charakteru činnosti a/nebo nemožnosti či nevhodnosti v těchto situacích používat po celou / přechodnou dobu ochranu dýchacích cest. Nejzranitelnější je přitom neočkovaná část populace vzhledem k tomu, že se nejsnáze nakazí a navíc i virus nejsnáze přenáší. (Očkovaní se mohou sice nakazit, ale nehrozí u většiny z nich těžký průběh, navíc sami virus přenesou s malou pravděpodobností, neboť je virus do značné míry inhibován časnou imunitní reakcí - protilátkami nakaženého.) Jedná se zejména o restaurace a kluby, služby (kadeřnictví, masáže), sportoviště a bazény, ubytovací služby, obchody, vč. nákupních center a trhů a hromadné akce. Ze samotné podstaty onemocnění covid-19 jako nákazy, která se šíří vzduchem (respirační nákaza), je zvýšené riziko přenosu tohoto onemocnění obecně spojováno se shromažďováním osob bez dostatečných rozestupů, těsného kontaktu mezi osobami nebo nepoužívání ochranného prostředku dýchacích cest. Toto riziko je pak samozřejmě významně zvyšováno při pobytu ve vnitřních prostorách. Po celou dobu trvání pandemie onemocnění covid-19 byly a jsou prováděny studie zaměřené na rizikovost některých aktivit, a to v závislosti na jejich případné specifičnost s ohledem na způsob přenosu onemocnění covid-19. Vzhledem ke způsobu přenosu onemocnění covid-19 (kapénkami, aerosolem) je mnoha studiemi provedenými v průběhu pandemie dokázáno, že vnitřní prostory jsou z pohledu rizika přenosu viru SARS-CoV-2 významněji rizikovější než prostory venkovní. [4] Tato jejich rizikovost je pak potencována nedostatečným větráním daných prostor, pobytem velkého počtu osob, provozování činností, které jsou spojené s vyšším vylučováním kapének (zpěv, křik, sport a cvičení). [5] V případě sportu nebo kulturních akcí provozovaných ve vnitřních prostorech pak nedostatečná ventilace znamená významně vyšší riziko přenosu viru SARS-CoV-2, než je tomu v případě venkovních sportovních aktivit. Toto riziko
29.09.2021
Ošetřovné po zahájení nového školního roku
20. 9. 2021
S návratem
dětí do škol s počátkem školního roku vyvstaly otázky, jak to bude
s nárokem na ošetřovné v případě výskytu onemocnění COVID-19 ve
škole, nařízení karantény dítěti či uzavření školského zařízení.
Ošetřovné při ošetřování nemocného dítěte anebo při péči o dítě
mladší 10 let z důvodu nařízené karantény či uzavření školského zařízení
bude náležet za obecných podmínek stanovených v zákoně č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
Jde o úpravu, která vždy standardně platila, pouze v
některých stanovených obdobích na jaře 2020 a od podzimu 2020
do 30. 6. 2021 se ošetřovné poskytovalo na základě zvláštních zákonů,
které stanovily podmínky odlišně s ohledem na tehdejší pandemickou
situaci. V současné době již odlišné podmínky neplatí a je třeba
postupovat podle výše uvedeného zákona č. 187/2006 Sb.
Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení
23.09.2021
Ošetřovné po zahájení nového školního roku
NOVÉ 20. 9. 2021
S návratem
dětí do škol s počátkem školního roku vyvstaly otázky, jak to bude
s nárokem na ošetřovné v případě výskytu onemocnění COVID-19 ve
škole, nařízení karantény dítěti či uzavření školského zařízení.
Ošetřovné při ošetřování nemocného dítěte anebo při péči o dítě
mladší 10 let z důvodu nařízené karantény či uzavření školského zařízení
bude náležet za obecných podmínek stanovených v zákoně č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
Jde o úpravu, která vždy standardně platila, pouze v
některých stanovených obdobích na jaře 2020 a od podzimu 2020
do 30. 6. 2021 se ošetřovné poskytovalo na základě zvláštních zákonů,
které stanovily podmínky odlišně s ohledem na tehdejší pandemickou
situaci. V současné době již odlišné podmínky neplatí a je třeba
postupovat podle výše uvedeného zákona č. 187/2006 Sb.
Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení
13.09.2021
Studentské brigády a daně
9. 8. 2021
Slevy na dani
Každý poplatník (zaměstnanec) tedy i zaměstnaný student si může
uplatnit u zaměstnavatele základní slevu na poplatníka ve výši 27 840 Kč
(měsíčně 2 320 Kč) a zároveň i slevu na studenta ve výši 4 020 Kč
(měsíčně 335 Kč). Slevu na studenta lze uplatnit až do dovršení 26 let
věku v případě, že se student soustavně připravuje na budoucí povolání
studiem nebo předepsaným výcvikem. V případě prezenční formy studia v
doktorském studijním programu lze slevu uplatnit až do 28 let věku.
Podmínkou je učiněné prohlášení a předložené potvrzení o studiu.
Prostřednictvím prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze
závislé činnosti (tzv. "růžového formuláře") si může student u svého
zaměstnavatele uplatnit měsíční slevy na dani a daňové zvýhodnění. Při
nástupu do zaměstnání se prohlášení činí do 30 dnů a každoročně
nejpozději do 15. února na kalendářní rok. Prohlášení nelze učinit
současně (na stejné období) u více zaměstnavatelů, s výjimkou změny
zaměstnání v průběhu jednoho kalendářního měsíce (slevu na poplatníka
nebo na studenta v tomto případě může poskytnout pouze jeden
zaměstnavatel).
Podávání daňového přiznání
Pro povinnost podání daňového přiznání neexistují pro studenty žádná speciální pravidla a vždy záleží na konkrétních situacích:
pokud bude student pracovat jako zaměstnanec pouze pro jednoho
zaměstnavatele nebo pro více zaměstnavatelů postupně a u všech bude mít
na příslušné zdaňovací období (kalendářní rok) učiněné prohlášení a
nebude mít jiné příjmy zakládající povinnost podat daňové přiznání,
povinnost podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob mít nebude,
povinnost podat daňové přiznání nebude mít student ani v
případě, že bude mít zdanitelné příjmy pouze na základě dohody o
provedení práce, a to do 10 000 Kč měsíčně nebo na základě dohody o
pracovní činnosti do 3 500 Kč měsíčně od jednoho plátce a nebude mít u
plátce daně učiněné prohlášení. Příjmy plynoucí z těchto dohod jsou
zdaněny daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně a tímto jsou
daně vyrovnány. Nevýhodou tohoto zdanění je, že nelze uplatnit slevy na
dani. I v případě těchto příjmů však může poplatník dodatečně učinit u
zaměstnavatele prohlášení, popř. zahrnout příjmy zdaněné srážkovou daní
do celoročního základu daně, v rámci daňového přiznání a zde uplatnit
nezdanitelné části základu daně a slevy na dani, na které má nárok.
Zdroj: Finanční správa ČR
28.07.2021
Senát vrátil návrh novely zákona o DPH
27.7.2021, Zdroj: Verlag Dashöfer
Senátoři projednali návrh
změn v zákoně o DPH, které jsou povinně implementované od 1. 7. 2021. S
pozměňovacími návrhy jej vrátili Poslanecké sněmovně.
Finální schválení návrhu se tím odkládá na neurčito.
Návrh obsažený ve sněmovním tisku č. 118
obsahuje změny v DPH u e-commerce, povinně implementované od 1. 7.
2021. Tento termín ČR nestihla a finální včlenění návrhu do zákona je ve
hvězdách. V Senátu se široce diskutovala otázka nároku na odpočet u
veřejnoprávních médií, která s původním návrhem nijak nesouvisí.
Plátci jsou oprávněni od 1. 7. 2021
postupovat podle nových pravidel na e-commerce na základě přímého účinku
Směrnice, přestože její novelizace nebyla do českého zákona o DPH řádně
a včas transponována. Musí pak plnit i veškeré související podmínky a
povinnosti vyplývající zejména z prováděcího nařízení Rady (EU) č.
282/2011.
Uzavření škol od 27. 12. 2020
do 10. 1. 2021 a nárok na ošetřovné
4.
01. 2021
Rodiče,
kteří budou po skončení školních prázdnin od 4. 1. 2021 pečovat o dítě
z důvodu uzavření školy, mají nárok na ošetřovné.
Na
základě usnesení vlády ze dne 23. 12. 2020 bude pokračovat uzavření škol, ke
kterému došlo v týdnu před vánočními
svátky. Jedná se tedy o pokračování potřeby péče
o dítě z téhož důvodu od 21. 12. 2020 bez přerušení. Uvedené
platí i v případě, že zaměstnanec o dítě ve dnech 21. a 22. 12. 2020
nepečoval a nežádal ošetřovné. Prozatím je omezení účinné do 10. 1. 2021
s tím, že se však netýká mj. žáků 1. a 2. ročníků základní školy.
Rodiče žáků 1. a 2. ročníků základní školy tedy
mohou uplatnit nárok na ošetřovné z důvodu uzavření školy pouze za dny 21.
a 22. 12. 2020, které jsou dny potřeby péče o dítě. Od 23. 12.
2020 mají všechny děti školní prázdniny a za dny prázdnin se ošetřovné
nevyplácí, jak již rodiče vědí z předešlých měsíců.
Rodiče
prvňáčků a druháků tedy vyplní Žádost o ošetřovné za
měsíc prosinec a předají ji zaměstnavateli. Zaměstnavatel v části
Záznamy zaměstnavatele uvede rozpis směn za období od 21. do 22. 12. 2020
včetně a vyplní údaj o datu, kdy zaměstnanec opětovně zahájil výkon
zaměstnání. Rozhodné období pro výpočet dávky bude zpětně do konce listopadu
2020.
Rodiče starších žáků, kteří
se na rozdíl od žáků 1. a 2. ročníků ZŠ do školy po Novém roce nevrací, budou
moci žádat o ošetřovné dále od 4. 1. 2021. Stejně jako v předchozích
případech uzavření škol použije zaměstnanec tiskopis „Žádost o ošetřovné
při péči o dítě za kalendářní měsíc, ve kterém bylo uzavřeno výchovné
zařízení (škola) či jeho část“.
Důležité:
·Ve
všech případech platí, že rozhodným datem je 21. 12. 2020. K
tomuto datu se posuzuje splnění podmínek nároku na ošetřovné, k tomuto
datu se posuzuje věk dítěte (jestli mu ještě nebylo 21. 12. 2020 10 let), od
tohoto data se odvíjí určení rozhodného období pro výpočet výše dávky.
·Za
dny školních prázdnin, tj. od 23. 12. 2020 do 3. 1. 2021, výplata ošetřovného
nenáleží.
·Pokud
už zaměstnanec podal žádost o ošetřovné za dny 21. a 22. 12. 2020, bude mu
na základě toho vyplacena dávka za prosinec. Bude-li pečovat
o dítě i v lednu (od 4. 1. 2021), je třeba podat žádost o dávku
za leden, ale již nebude generovat nové číslo žádosti, použije číslo
z prosincové žádosti.
·Uzavření
školy se potvrzuje pouze formou čestného prohlášení osoby žádající o dávku
– čestné prohlášení je součástí tiskopisu v části A Žádost
o ošetřovné při péči o dítě za kalendářní měsíc, ve kterém bylo
uzavřeno výchovné zařízení (škola) či jeho část.
Jak bude postupovat zaměstnavatel?
Zaměstnavatel
standardně zašle žádost zaměstnance o dávku v elektronické podobě na
místně příslušnou OSSZ. V žádosti vyplní část Záznamy zaměstnavatele za
příslušné období (nebo přiloží samostatný tiskopis „Záznamy zaměstnavatele k žádosti
o ošetřovné při péči o dítě z důvodu uzavření výchovného
zařízení“). Spolu se žádostí zašle zaměstnavatel rovněž Přílohu k žádosti
o dávku, kde je třeba při určení rozhodného období zohlednit, že
k uzavření školy došlo od 21. 12. 2020. Nejčastěji tedy bude rozhodné
období od 1. 12. 2019 do 30. 11. 2020. To platí i v případě, že
zaměstnanec začne pečovat o dítě až od 4. 1. 2021. Pečoval-li zaměstnanec
ve dnech 21. a 22. 12. 2020 a bude pečovat znovu od 4. 1. 2021, zasílá
zaměstnavatel pouze jednu Přílohu k žádosti o dávku. Jde o jeden
případ od 21. 12. 2020.
Jak vyplnit žádost o ošetřovné za měsíc prosinec?
Při
vyplňování žádosti o ošetřovné žadatel o dávku do prohlášení
o uzavření školy uvede údaj o uzavření zařízení od 21. 12. 2020 do
10. 1. 2021 a po vyplnění tiskopis předá zaměstnavateli. Zaměstnavatel
v části Záznamy zaměstnavatele uvede rozpis směn za období od 21. 12. do
31. 12. 2020.
V jaké výši náleží ošetřovné při péči o dítě
v době od 21. 12. 2020 do 10. 1. 2021?
Ošetřovné
náleží ve výši 70 % denního vyměřovacího základu.
Kdy předat zaměstnavateli žádost o ošetřovné za
měsíc leden?
Žádost
o ošetřovné za měsíc leden předá zaměstnanec zaměstnavateli po skončení
uzavření škol nebo po skončení měsíce ledna (nedojde-li k otevření škol).
30.10.2020
Aktuálně
30. 10. 202020:01
Vláda prodloužila nouzový stav a s ním i všechna dosud platná krizová opatření do 20. listopadu
Nouzový stav v České republice potrvá do 20. listopadu. Na základě
předchozího souhlasu Poslanecké sněmovny o jeho prodloužení o tři týdny
rozhodla vláda na mimořádné schůzi 30. října 2020. Současně k témuž datu
s drobnými změnami a doplněními prodloužila i všechna krizová opatření,
která měla vypršet v úterý 3. listopadu.
S platností od 31. října vláda schválila výjimku ze zákazu provozovat svou provozovnu či živnost v souvislosti
s blížící se Památkou zesnulých pro prodejny pietního zboží, např.
věnců, květinové výzdoby na hroby, pietních svíček apod., a to včetně
stánkařů a pojízdných prodejen. Tyto provozovny navíc dostaly výjimku i
ze zákazu nedělního prodeje. Dále dostali výjimku ze zákazu
maloobchodního prodeje a služeb i kameníci a další provozy zabývající se
zpracováním kamene.
Až do 20. listopadu mohou platit v České republice krizová opatření, která vláda přijala v rámci nouzového stavu
jako kroky, jež mají pomoci zastavit šíření pandemie nemoci covid-19.
Umožnil to souhlas Poslanecké sněmovny s pokračováním nouzového stavu,
na jehož základě vláda mohla svá opatření prodloužit o další tři týdny.
Dosud platná nařízení vlády přitom doznala jen drobných změn.
Do krizového opatření, které nařizuje hejtmanům a pražskému primátorovi zajistit péči pro děti od 3 do 10 let zaměstnanců vybraných profesí a institucí,
jejichž činnost je nezbytná pro zvládnutí pandemické krize, nově
přibyly i děti zaměstnanců škol a dalších školských zařízení, České
pošty a Finanční správy.
Prodlouženo je od 2. listopadu i omezení provozu škol
s tím, že toto opatření bude přinejmenším pro vybrané ročníky zrušeno,
jakmile to epidemická situace umožní. Omezení bude ale nově rozšířeno i
na speciální školy, bude od pondělí probíhat výuka distančně.
U omezení volného pohybu osob byly mezi výjimky nově
zařazeny cesty na vzdělávání a zkoušky a cesty k volbám do orgánů
pojišťoven, u omezení práva shromažďovacího bylo upřesněno, že povolena
budou shromáždění pouze ve venkovních prostorách.
U omezení maloobchodního prodeje a prodeje a poskytování služeb v provozovnách
se omezení provozu lázní změní tak, aby lázně mohly přijímat pacienty
z nemocnic, a nově jsou ve výjimkách také praxe a zkoušky u zdravotníků a
nelékařských zdravotnických povolání.
Vláda projednala a přijala i několik nových opatření. Rozhodla o tom,
že po dobu nouzového stavu nebude provozovateli informačního systému
datových schránek náležet odměna vyplývající ze zákona o elektronických
úkonech a autorizované konverzi dokumentů, tedy že používání datových schránek bude dočasně zdarma.
Vláda vzala na vědomí také rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví,
které s účinností od 4. listopadu nařizuje provozovatelům léčeben
dlouhodobě nemocných, domovů pro seniory, domovů pro osoby se zdravotním
postižením, domovů se zvláštním režimem a poskytovatelům sociálních
služeb poskytujícím odlehčovací služby v pobytové formě, že musí do
sedmi dnů preventivně otestovat všechny pacienty a klienty novými antigenními testy na
přítomnost viru SARS-CoV-2. Tyto testy pak budou muset každých sedm dnů
opakovat a na základě výsledků přijmout příslušná opatření.
Vláda schválila také krizové opatření, které se týká zajištění a organizace vyčlenění prostor s lůžkovou kapacitou pro izolaci osob,
u nichž se prokázala nákaza koronavirem. Krajští hejtmani a pražský
primátor mají za úkol s účinností od 9. listopadu 2020 vyčlenit nebo
zřídit na území každého kraje a hlavního města Prahy prostory s lůžkovou
kapacitou pro izolaci osob, u kterých se prokázala nákaza koronavirem a
jejich zdravotní stav nevyžaduje poskytování zdravotní péče, alespoň v
rozsahu 80 lůžek na 550 000 obyvatel kraje nebo hlavního města Prahy a
dalších 80 lůžek u regionů nad 550 000 obyvatel. Tato zařízení musí mít
odpovídající personální zabezpečení. Zároveň musí být kraje a hlavní
město Praha připraveny v případě akutní potřeby tuto kapacitu navýšit na
200 lůžek.
Ročník 2020 SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA Částka 158 Rozeslána dne 30. září 2020 Cena Kč 37,– O B S A H: 391. Usnesení vlády České republiky o vyhlášení nouzového stavu pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/ na území České republiky na dobu od 00:00 hodin dne 5. října 2020 na dobu 30 dnů 392. Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření 391 USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 30. září 2020 č. 957 vláda v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlašuje pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/ na území České republiky NOUZOVÝ STAV na dobu od 00:00 hodin dne 5. října 2020 na dobu 30 dnů. Vláda I. nařizuje ve smyslu § 5 písm. a) až e) a § 6 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů pro řešení vzniklé krizové situace krizová opatření, jejichž konkrétní provedení stanoví vláda samostatným usnesením vlády; II. ukládá 1. předsedovi vlády řídit a koordinovat úkoly podle bodu I., 2. členům vlády požádat vládu o předchozí souhlas k opatřením souvisejícím s vyhlášeným nouzovým stavem, která člen vlády nebo jím řízené ministerstvo činí v rámci svých pravomocí, a to před jejich uplatněním; III. stanoví, že subjekty kritické infrastruktury mohou určit kritické zaměstnance, jejichž přítomnost na pracovišti je nezbytná pro zajištění funkce příslušného prvku kritické infrastruktury, na něž se budou vztahovat zákazy a povinnosti; IV. dosavadní vydaná a platná ochranná a mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví nejsou tímto vyhlášením nouzového stavu dotčena; V. pověřuje předsedu vlády informovat neprodleně Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky o vyhlášení nouzového stavu podle bodu I. tohoto usnesení; VI. toto rozhodnutí nabývá účinnosti dnem 5. října 2020 v 00:00 hodin a jeho platnost končí uplynutím 30 dnů od nabytí jeho účinnosti. Provedou: ministři, vedoucí ostatních ústředních orgánů státní správy Na vědomí: hejtmani, primátor hlavního města Prahy Předseda vlády: Ing. Babiš v. r. Strana 3986 Sbírka zákonů č. 391 / 2020 Částka 158 392 USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 30. září 2020 č. 958 o přijetí krizového opatření V návaznosti na usnesení vlády č. 957 ze dne 30. září 2020, kterým vláda v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlásila pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru /označovaný jako SARS-CoV-2/ na území České republiky nouzový stav a ve smyslu § 5 písm. a) až e) a § 6 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, pro řešení vzniklé krizové situace, rozhodla o přijetí krizových opatření, tímto ve smyslu ustanovení § 5 písm. c) až e) a § 6 odst. 1 písm. b) krizového zákona. Vláda s účinností ode dne 5. října 2020 od 00:00 hod. do dne 18. října 2020 do 23:59 hod. I. zakazuje 1. hromadné akce konané v počtu vyšším než deset osob ve vnitřních prostorech staveb a v počtu vyšším než dvacet osob ve vnějších prostorech, s výjimkou členů domácnosti, výkonu povolání, podnikatelské nebo jiné obdobné činnosti, účasti na svatbě, prohlášení osob o tom, že spolu vstupují do registrovaného partnerství, a pohřbu, a odstup od jiných osob menší než 2 metry; tento zákaz se nevztahuje na hromadné akce uvedené v bodě II. a na schůze, zasedání a podobné akce ústavních orgánů, orgánů veřejné moci, soudů a jiných veřejných osob, které se konají na základě zákona, s účastí veřejnosti nepřevyšující sto osob s tím, že mezi jednotlivými zástupci veřejnosti je rozestup alespoň 2 metry a každý z nich má určeno místo k sezení, na kterém se převážně zdržuje, 2. koncerty, divadelní představení a jiná umělecká představení a slavnosti, při kterých se převážně zpívá, včetně zkoušek; II. omezuje 1. divadelní, filmová a jiná umělecká představení, při kterých se převážně nezpívá, tak, že a) se jich může účastnit nejvýše 500 diváků, resp. účastníků s tím, že musí být dodržena vzdálenost 2 metry mezi účastníky a účinkujícími osobami (např. herci, hudebníci), případně musí být účinkující osoby od účastníků odděleny nepropustnou zábranou bránící šíření kapének (např. plexisklo), b) každý účastník akce má určeno místo k sezení, na kterém se převážně zdržuje; pokud je zpoplatněn vstup, nelze vstup prodat jinak než na konkrétní místo k sezení; organizátor akce je povinen písemně evidovat celkový aktuální počet míst k sezení pro účastníky akce, c) v prostorech, kde se tyto akce konají, se zakazuje podávat nebo prodávat potraviny včetně pokrmů a nápojů, d) účastníci jsou povinni dodržovat rozestupy od jiných účastníků alespoň 2 metry, nejde-li o členy domácnosti, ledaže se zdržují na určeném místě k sezení, 2. sportovní akce v rámci soutěží organizovaných sportovními svazy tak, že se jich účastní pouze sportovci a nezbytné osoby zabezpečující organizační a technické zázemí včetně rozhodčích a osob zajišťujících zpravodajství v počtu nepřevyšujícím 130 osob v rámci vnitřního i vnějšího sportoviště; stejné omezení se vztahuje i na přípravu sportovců pro sportovní akce v rámci soutěží organizovaných sportovními svazy, 3. účast na bohoslužbě tak, že se jí účastní nejvýše tolik osob, kolik je míst k sezení, nejvýše však 100 osob, a osoby, které se bohoslužby účastní, se převážně zdržují na místě k sezení, a to s výjimkou osob vedoucích bohoslužbu a jejich pomocníků, a v průběhu bohoslužby se nezpívá, Částka 158 Sbírka zákonů č. 392 / 2020 Strana 3987 4. provoz provozovny stravovacích služeb tak, že jejich provozovatelé musí dodržovat následující pravidla: a) zákaz přítomnosti veřejnosti v provozovnách stravovacích služeb v čase mezi 22:00 hod. a 06:00 hod., s výjimkou provozoven, které neslouží pro veřejnost (např. zaměstnanecké stravování, stravování poskytovatelů zdravotních služeb a sociálních služeb, ve vězeňských zařízeních); tento zákaz se nevztahuje na prodej mimo provozovnu stravovacích služeb (např. provozovny rychlého občerstvení s výdejovým okénkem nebo prodej jídla s sebou bez vstupu do provozovny), b) zákazníci jsou usazeni tak, že mezi nimi je odstup alespoň 1,5 metru, s výjimkou zákazníků sedících u jednoho stolu, c) u jednoho stolu sedí nejvýše šest zákazníků, d) v případě prodeje z provozovny stravovacích služeb mimo její vnitřní postory (např. výdejové okénko) jsou osoby, které v bezprostředním okolí provozovny konzumují potraviny a pokrmy včetně nápojů zde zakoupených, povinny dodržovat rozestupy od jiných osob alespoň 2 metry, nejde-li o členy domácnosti, ledaže se zdržují na místě k sezení ve venkovních prostorech provozovny (např. zahrádka), e) provozovatel nepřipustí ve vnitřních prostorech provozovny více zákazníků, než je ve vnitřních prostorech provozovny míst k sezení pro zákazníky; provozovatel je povinen písemně evidovat celkový aktuální počet míst k sezení pro zákazníky. Předseda vlády: Ing. Babiš v. r. Strana 3988 Sbírka zákonů č. 392 / 2020 Částka 158 Částka 158 Sbírka zákonů 2020 Strana 3989 Strana 3990 Sbírka zákonů 2020 Částka 158 Částka 158 Sbírka zákonů 2020 Strana 3991 Sbírka zákonů 2020 Vydává a tiskne: Tiskárna Ministerstva vnitra, p. o., Bartůňkova 4, pošt. schr. 10, 149 01 Praha 415, telefon: 272 927 011, fax: 974 887 395 – Redakce: Ministerstvo vnitra, nám. Hrdinů 1634/3, pošt. schr. 155/SB, 140 21 Praha 4, telefon: 974 817 289, fax: 974 816 871 – Administrace: písemné objednávky předplatného, změny adres a počtu odebíraných výtisků – Walstead Moraviapress s. r. o., U Póny 3061, 690 02 Břeclav, tel.: 516 205 175, e-mail: sbirky@walstead-moraviapress.com. Roční předplatné se stanovuje za dodávku kompletního ročníku včetně rejstříku z předcházejícího roku a je od předplatitelů vybíráno formou záloh ve výši oznámené ve Sbírce zákonů. Závěrečné vyúčtování se provádí po dodání kompletního ročníku na základě počtu skutečně vydaných částek (první záloha na rok 2020 činí 6 000,– Kč, druhá záloha na rok 2020 činí 7 000,– Kč) – Vychází podle potřeby – Distribuce: Walstead Moraviapress s. r. o., U Póny 3061, 690 02 Břeclav, celoroční předplatné a objednávky jednotlivých částek (dobírky) – 516 205 175, objednávky – knihkupci – 516 205 175, e-mail – sbirky@walstead-moraviapress.com. Internetová prodejna: www.sbirkyzakonu.cz – Drobný prodej – Brno: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, Obchodní galerie IBC (2. patro), Příkop 6; Cheb: EFREX, s. r. o., Karlova 31; Chomutov: DDD Knihkupectví – Antikvariát, Ruská 85; Kadaň: Knihařství – Přibíková, J. Švermy 14; Liberec: Podještědské knihkupectví, Moskevská 28; Pardubice: ABONO s. r. o., Sportovců 1121; Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, nám. Českých bratří 8; Praha 3: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, Řipská 23, BMSS START, s. r. o., Olšanská 3; Praha 4: Tiskárna Ministerstva vnitra, Bartůňkova 4; Praha 6: DOVOZ TISKU SUWECO CZ, s. r. o., Sestupná 153/11; Praha 10: MONITOR CZ, s. r. o., Třebohostická 5, tel.: 283 872 605; Ústí nad Labem: KARTOON, s. r. o., Klíšská 3392/37 – vazby sbírek tel. a fax: 475 501 773, e-mail: kartoon@kartoon.cz; Zábřeh: Mgr. Ivana Patková, Žižkova 45. Distribuční podmínky předplatného: jednotlivé částky jsou expedovány neprodleně po dodání z tiskárny. Objednávky nového předplatného jsou vyřizovány do 15 dnů a pravidelné dodávky jsou zahajovány od nejbližší částky po ověření úhrady předplatného nebo jeho zálohy. Částky vyšlé v době od zaevidování předplatného do jeho úhrady jsou doposílány jednorázově. Změny adres a počtu odebíraných výtisků jsou prováděny do 15 dnů. Reklamace: informace na tel. čísle 516 205 175. Podávání novinových zásilek povoleno Českou poštou, s. p., Odštěpný závod Jižní Morava Ředitelství v Brně č. j. P/2-4463/95 ze dne 8. 11. 1995. Strana 3992 Částka 158 8591449 158015 20 ISSN 1211-1244
Kompenzační bonus – zákon 159/2020, komentář k vybraným ustanovením Ing. Jiří Klíma, 15. 4. 2020
17.04.2020
1 Kompenzační bonus – zákon 159/2020, komentář k vybraným ustanovením Ing. Jiří Klíma, 15. 4. 2020 § 1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje daňový bonus na kompenzaci některých hospodářských následků souvisejících s ohrožením zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 nebo s krizovými opatřeními přijatými z důvodu tohoto ohrožení (dále jen „kompenzační bonus“). V § 1 je použit termín „daňový bonus“, termín „kompenzační bonus“ je tedy legislativní zkratka. Z termínu daňový bonus plyne, že přijetí této částky je osvobozeno od daně z příjmů fyzických osob, a to podle § 4 odst. 1 písm. zj) zákona 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění (dále jen ZDP). Na osvobozené příjmy za jistých okolností navazuje úprava nedaňových nákladů, v tomto případě by se mohlo jednat od § 25 odst. 1 písm. i) ZDP. Tam se uvádí, že nedaňovým výdajem jsou výdaje vynaložené na dosažení mj. osvobozeného příjmu. To v daném případě ale nebude mít žádný dopad, výdaje vynaložené NA DOSAŽENÍ kompenzačního bonusu budou prakticky nulové. Dále se v tomto ustanovení uvádí, že nedaňovým nákladem jsou i náklady HRAZENÉ Z PROSTŘEDKŮ, jejichž zdrojem byl u poplatníka mj. osvobozený příjem. Toto pravidlo se ale podle výslovného znění § 25 odst. 1 písm. i) ZDP použije pouze u poplatníka – právnické osoby. Vzhledem k tomu, že kompenzační bonus je věcí výlučně fyzických osob, ani toto omezení nebude mít tedy na náklady u fyzické osoby žádný vliv. Shrnuto – přijetí kompenzačního bonusu je u fyzické osoby příjmem osvobozeným od daně, a to (v současnosti) bez negativních dopadů do daně z příjmů. § 2 Subjekt kompenzačního bonusu (1) Subjektem kompenzačního bonusu je osoba samostatně výdělečně činná podle zákona upravujícího důchodové pojištění, pokud nejde o osobu vykonávající činnost, v jejímž důsledku je tato osoba účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec. Subjektem, tedy potenciálním příjemcem bonusu, je OSVČ podle zákona upravujícího důchodové pojištění – jde o zákon 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. OSVČ je v tomto zákoně definována v § 9, odstavce 2 a 3: „(2) Za osobu samostatně výdělečně činnou se pro účely pojištění považuje osoba, která ukončila povinnou školní docházku a dosáhla věku aspoň 15 let a 2 a) vykonává samostatnou výdělečnou činnost, nebo b) spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti, pokud podle zákona o daních z příjmů lze na ni rozdělovat příjmy dosažené výkonem této činnosti a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. (3) Výkonem samostatné výdělečné činnosti podle odstavce 2 písm. a) se rozumí a) podnikání v zemědělství, je-li fyzická osoba provozující zemědělskou výrobu evidována podle zvláštního zákona, b) provozování živnosti na základě oprávnění provozovat živnost podle zvláštního zákona, c) činnost společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti vykonávaná pro tuto společnost, d) výkon umělecké nebo jiné tvůrčí činnosti na základě autorskoprávních vztahů, s výjimkou činnosti, z níž příjmy jsou podle zvláštního právního předpisu samostatným základem daně z příjmů fyzických osob pro zdanění zvláštní sazbou daně, e) výkon jiné činnosti konané výdělečně na základě oprávnění podle zvláštních předpisů, která není uvedena v písmenech a) až d), a výkon činnosti příkazníka konané na základě příkazní smlouvy uzavřené podle občanského zákoníku; podmínkou zde je, že tyto činnosti jsou konány mimo vztah zakládající účast na nemocenském pojištění, a jde-li o činnost příkazníka, též to, že příkazní smlouva nebyla uzavřena v rámci jiné samostatné výdělečné činnosti. Za výkon jiné činnosti konané výdělečně na základě oprávnění podle zvláštních předpisů se vždy považuje činnost znalců, tlumočníků, zprostředkovatelů kolektivních sporů, zprostředkovatelů kolektivních a hromadných smluv podle autorského zákona, rozhodce podle zvláštních právních předpisů a insolvenčního správce, popřípadě dalšího správce, f) výkon činností neuvedených v písmenech a) až e) a vykonávaných vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení příjmu; za výkon těchto činností se však nepovažuje pronájem nemovitostí (jejich částí) a movitých věcí, pokud se příjmy dosažené výkonem činností uvedených v písmenech a) až f) považují podle zákona o daních z příjmů za příjmy ze samostatné činnosti.“ Takže subjektem kompenzačního bonusu je v principu OSVČ jak v rámci hlavní, tak i rámci vedlejší činnosti1, stejně tak i spolupracující osoba2. Mohli bychom si to zjednodušit tak, že potenciálním příjemcem bonusu je jakákoliv OSVČ, která má příjmy podle § 7 ZDP, ovšem s dále uvedenými výjimkami. Příjemcem tedy může být kromě živnostníků a tzv. jiného podnikání např. i společník v.o.s., nezávislý umělec či sportovec, autor s příjmy podle autorského zákona apod. Subjektem kompenzačního bonusu naopak není např. neregistrovaný zemědělec, který zdaňuje svoje příjmy podle § 10 ZDP, ani pronajímatel s příjmy podle § 9 ZDP. 1 Zákon 155/1995 Sb. § 9 odst. 6 a 7 2 Zákon 155/1995 Sb. § 9 odst. 5 a zákon 586/1992 Sb. § 13 3 Zároveň je ale nutno zdůraznit, že jiné příjmy, které má OSVČ kromě příjmů podle § 7 ZDP (např. dividendy § 8, nájmy § 9, neregistrovaný zemědělec § 10) nijak nebrání tomu, aby OSVČ byla subjektem kompenzačního bonusu. Stejně tak pobírání starobního či invalidního důchodu při souběžném podnikání nemá na subjekt žádný vliv. Výjimku tvoří příjmy ze zaměstnání – viz níže. Příklady k uvedeným souběhům příjmů zde: https://www.financnisprava.cz/cs/financni-sprava/media-a-verejnost/nouzovy-stav/kompenzace-osvc/dotazy_odpovedi/dotazy_a_odpovedi_ke_kompenzacnimu_bonusu-10613 Subjekt kompenzačního bonusu (1) Subjektem kompenzačního bonusu je osoba samostatně výdělečně činná podle zákona upravujícího důchodové pojištění, pokud nejde o osobu vykonávající činnost, v jejímž důsledku je tato osoba účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec. Poté, co jsme vymezili základní pravidlo pro stanovení subjektu kompenzačního bonusu, je třeba se podívat také na základní výjimku, která z okruhu příjemců bonusu vylučuje „zaměstnance“. Jde o situaci, kdy OSVČ, která by v principu splňovala podmínky pro bonus, je současně účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec, což ji automaticky z nároku na bonus (a přímo z definice subjektu) vyřadí. Osoby účastné nemocenského pojištění jako zaměstnanci jsou definovány v zákoně 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, konkrétně v §§ 5 až 10 tohoto zákona. Zaměstnancem se pro účely tohoto zákona rozumí samozřejmě zaměstnanec v pracovním poměru, ale zdaleka nejen ten. V § 5 jsou jako zaměstnanci vymezeni např. také společníci a jednatelé společností s ručením omezeným, likvidátoři, uvolnění členové zastupitelstva, členové kolektivních orgánů právnických osob, prokuristé či osoby činné na základě dohod o pracovní činnosti nebo na základě dohod o provedení práce. Aby všichni výše uvedení zaměstnanci byli účastni na nemocenském pojištění, musí jim ovšem plynout z této činnosti příjem, ve smyslu § 6 zákona 187/2006 Sb. tzv. rozhodný příjem. Tento rozhodný příjem činí od 1. 1. 2019 3.000,- Kč za kalendářní měsíc. Částka 3.000,- se ovšem netýká činnosti na základě dohod o provedení práce, kde platí limit 10.000,- Kč3. Takže jestliže OSVČ je kromě svého podnikání např. jednatelem s.r.o. a z tohoto titulu pobírá odměnu za výkon funkce 4.000,- Kč měsíčně, není subjektem kompenzačního bonusu, protože ve smyslu nemocenského pojištění je považována za zaměstnance účastného tohoto pojištění. Obdobně OSVČ likvidátor, prokurista apod. Naproti tomu OSVČ, která je společníkem a jednatelem s.r.o. a nepobírá za tuto činnost žádnou odměnu (nebo pobírá odměnu nižší než 3.000,- měsíčně), subjektem kompenzačního bonusu je, protože není účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec. 3 § 7a zákona 187/2006 - Pojištění zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce 4 § 2 (2) Subjektem kompenzačního bonusu může být pouze ten, kdo ke dni 12. března 2020 byl a) osobou podle odstavce 1, nebo b) osobou, jejíž samostatná výdělečná činnost je přerušena ode dne, který nastal po 31. srpnu 2019. Dne 12. 3. 2020 byl na území ČR vyhlášen nouzový stav. Aby OSVČ mohla principiálně být subjektem kompenzačního bonusu, musí k tomuto datu BÝT OSVČ, tedy vykonávat činnost, nebo mít činnost přerušenou, ovšem od 1. 9. 2019. Pokud OSVČ přerušila činnost před 1. 9. 2019, je automaticky vyloučena z okruhu příjemců bonusu. Pozor ovšem na to, že i při přerušení činnosti po 31. 8. 2019 může nastat situace, kdy OSVČ nebude mít na žádný kompenzační bonus nárok – viz dále. § 3 Předmět kompenzačního bonusu (1) Předmětem kompenzačního bonusu je výkon samostatné výdělečné činnosti v kalendářním měsíci, v němž nastal den, za který se poskytuje kompenzační bonus, pokud subjekt kompenzačního bonusu nemohl tuto činnost zcela nebo z části vykonávat nad míru obvyklou v důsledku ohrožení zdraví nebo krizových opatření podle § 1, a to zejména z důvodu a) nutnosti uzavřít provozovnu subjektu kompenzačního bonusu či omezit její provoz, b) karantény subjektu kompenzačního bonusu nebo jeho zaměstnance, c) péče o dítě v případě subjektu kompenzačního bonusu nebo překážky v práci spočívající v péči o dítě v případě jeho zaměstnance, d) omezení poptávky po výrobcích, službách nebo jiných výstupech samostatné výdělečné činnosti subjektu kompenzačního bonusu nebo e) omezení či ukončení dodávek nebo služeb potřebných pro výkon samostatné výdělečné činnosti subjektu kompenzačního bonusu. Z formulace, že předmětem kompenzačního bonusu je výkon samostatné výdělečné činnosti, plyne, že za dny, kdy byl výkon této činnosti přerušen, jej nelze nárokovat. Níže je uvedeno tzv. bonusové období (§ 5) od 12. 3. 2020 do 30. 4. 2020. Pokud např. po celé toto období bude mít OSVČ přerušenu činnost, přičemž k přerušení došlo dejme tomu 1. 3. 2020, potom nemá nárok na žádný bonus, i když technicky subjektem bonusu ve smyslu § 2 je (k přerušení činnosti došlo po 31. 8. 2019). Z hlediska věcného nároku na bonus platí podmínka, že činnost OSVČ byla zcela nebo zčásti omezena či znemožněna v důsledku krizových opatření. V § 3 jsou uvedeny příklady, jako je karanténa, péče o dítě, ale i omezení poptávky či dodávek ze strany dodavatelů. Do zákona se nakonec nedostala podmínka poklesu příjmů (tržeb) o 10 % oproti shodnému období minulého roku, jak bylo původně navrženo. Fyzická osoba by ale měla pamatovat na to, že může být po čase vyzvána, ať už v rámci 5 daňové kontroly nebo postupu k odstranění pochybností, aby prokázala, jakým způsobem se jí krizová opatření dotkla, jaký konkrétní vliv na její činnost měla apod. Netřeba připomínat, že důkazní břemeno je stále na poplatníkovi, resp. na daňovém subjektu. A ve smyslu § 2 odst. 3 je subjekt kompenzačního bonusu daňovým subjektem. (2) Kompenzační bonus je započitatelným příjmem pro stanovení nároku na dávky vyplácené podle zákona upravujícího pomoc v hmotné nouzi a zákona upravujícího státní sociální podporu. (3) Subjektu kompenzačního bonusu nevzniká nárok na a) podporu v nezaměstnanosti podle zákona upravujícího zaměstnanost za kalendářní den, za který obdržel kompenzační bonus, b) kompenzační bonus za kalendářní den, za který obdržel podporu v nezaměstnanosti podle zákona upravujícího zaměstnanost. Podpora v nezaměstnanosti a kompenzační bonus se vzájemně vylučují, OSVČ může mít nárok pouze na jedno nebo na druhé. Jak je uvedeno i na webových stránkách Finanční správy – „nárok na kompenzační bonus nevzniká za ty dny bonusového období, kdy žadatel obdržel podporu v nezaměstnanosti podle zákona upravujícího zaměstnanost“. Na webových stránkách Ministerstva financí v odpovědích na dotazy jsou uvedeny následující možnosti, s jakými příspěvky či dávkami je možnost kompenzační bonus kombinovat: „7. S jakými dalšími programy a dávkami lze Pětadvacítku kombinovat? Má na kompenzační bonus nárok ten, kdo pobírá dávky vyplácené podle zákona upravujícího pomoc v hmotné nouzi a zákona upravujícího státní sociální podporu apod.? Pobírání jakýchkoli dávek není překážkou pro vznik nároku na kompenzační bonus, ale v určitých situacích může být výplata kompenzačního bonusu důvodem pro snížení či nepřiznání sociální dávky či podpory (bonus je pro potřeby výpočtu těchto dávek započitatelným příjmem). 6 měsíční prázdniny na sociální a zdravotní pojištění – ANO, lze kombinovat Nemocenská – ANO, lze kombinovat Ošetřovné pro OSVČ – ANO, lze kombinovat Starobní důchod, invalidní důchod, rodičovský příspěvek, mateřská či dávka pěstounské péče - ANO, lze kombinovat Dávky v hmotné nouzi – zákon to explicitně nevylučuje, vyplacení kompenzačního bonusu nicméně bude zohledněno jako příjem při posouzení nároku na danou dávku Podpora v nezaměstnanosti – NE, nelze kombinovat. Tuto dávku není možné podle zákona vyplatit při současném čerpání bonusu, resp. kompenzační bonus nelze vyplatit při současném čerpání podpory v nezaměstnanosti (posuzuje se ke každému kalendářnímu dni samostatně) Příspěvek na bydlení - zákon to explicitně nevylučuje, vyplacení kompenzačního bonusu nicméně bude zohledněno jako příjem při posouzení nároku na danou dávku“ 6 § 4 Výše kompenzačního bonusu Výše kompenzačního bonusu činí 500 Kč za každý kalendářní den bonusového období. § 5 Bonusové období Bonusovým obdobím je období od 12. března do 30. dubna 2020. Konečná částka kompenzačního bonusu bude výsledkem součinu částky 500 Kč a počtu dní bonusového období, po které je vykonávána samostatná výdělečná činnost. Dny jsou tu chápány jako dny kalendářní (nikoliv pracovní) a maximum je tedy 500 Kč x 50 dní, tudíž 25.000,- Kč. Na částku v maximální výši vznikne ovšem nárok pouze tehdy, jestliže OSVČ provozovala činnost po celé bonusové období při splnění všech podmínek. Tedy např. jestliže po část bonusového období byla činnost přerušena, nárok se adekvátně pokrátí. Totéž pokud po část bonusového období byla OSVČ současně zaměstnána a vznikla jí z tohoto zaměstnání účast na nemocenském pojištění (a tedy nesplňovala po tuto dobu definice subjektu kompenzačního bonusu) – viz výše. Výběr z procesních ustanovení zákona – Správa kompenzačního bonusu § 6 (3) Správcem kompenzačního bonusu je finanční úřad místně příslušný ke správě daně z příjmů daňového subjektu, který podal žádost o kompenzační bonus (dále jen „správce bonusu“). § 7 Žádost o kompenzační bonus (1) Kompenzační bonus se vyměřuje na základě žádosti o kompenzační bonus, která kromě obecných náležitostí podání obsahuje také a) čestné prohlášení osvědčující splnění podmínek pro vznik nároku na kompenzační bonus, b) účet u poskytovatele platebních služeb v české měně, na který má být kompenzační bonus vyplacen. (2) Žádost o kompenzační bonus lze podat nejpozději do 60 dnů po skončení bonusového období. Není-li tato žádost v této lhůtě podána, nárok na kompenzační bonus zaniká. 7 (3) Potvrzení podání podle § 71 odst. 3 daňového řádu lze v případě žádosti o kompenzační bonus učinit také pomocí elektronické kopie dokumentu opatřeného vlastnoručním podpisem, zaslané na elektronickou adresu zveřejněnou správcem bonusu. (4) Pokud je žádost o kompenzační bonus podána ve formě elektronické kopie dokumentu opatřeného vlastnoručním podpisem, považuje se za potvrzenou podle § 71 odst. 3 daňového řádu. Podmínkou přiznání nároku na bonus je podání žádosti. Žádost je podávána na místně příslušný finanční úřad, nejpozději do 60 dnů po skončení bonusového období, tedy do 29. 6. 2020. Zajímavé jsou možnosti, jak lze žádost podat, tedy jakou formou. Z webových stránek Finanční správy plyne, že možnosti jsou: prostřednictvím e-mailu, kdy zaslána bude kopie žádosti opatřené vlastnoručním podpisem (scan dokumentu či fotografie, pořízená např. mobilem), zaslaná na e-mail podatelny územního pracoviště příslušného finančního úřadu, datovou schránkou, prostřednictvím aplikace EPO na Daňovém portálu Finanční správy (interaktivní formulář žádosti o kompenzační bonus bude přílohou Obecné písemnosti určené pro podání orgánům Finanční správy ČR); zaslán může být scan žádosti opatřené vlastnoručním podpisem, případně i fotografie takto podepsané žádosti, pořízená např. mobilem, prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, osobně na podatelnu územního pracoviště příslušného finančního úřadu (v rámci úředních hodin) nebo prostřednictvím sběrného boxu, který je na územním pracovišti umístěn. Tedy osobně na FÚ, poštou, datovou schránkou (bez podpisu – datová schránka nahrazuje vlastnoruční podpis), přes EPO nebo dokonce e-mailem. Poslední možnost je patrně unikátní, protože v praxi znamená, že OSVČ si vytiskne formulář žádosti, vyplní, podepíše a potom vyfotí či naskenuje vyplněnou a podepsanou žádost, a e-mailem odešle správci daně. Takové podání by standardně mělo být do pěti dnů potvrzeno podáním podle § 71 odst. 3 daňového řádu, nicméně v tomto případě (dle § 7 odst. 4 – viz výše) platí fikce, kdy toto e-mailové podání se považuje za potvrzené. Notářské ověření či jakékoliv jiné ověření podpisu není vyžadováno. Formulář žádosti o bonus je k dispozici na stránkách Finanční správy: https://ouc.financnisprava.cz/osvc25/Zadost_o_bonus_pro_OSVC_bez_zastupce.pdf Pokyny k vyplnění žádosti jsou dostupné na: https://ouc.financnisprava.cz/osvc25/Pokyny_k_vyplneni_zadosti_KB_FIN_DS.pdf Finanční správa zveřejnila i e-mailové adresy, na které lze žádost posílat, v případě podání žádosti touto cestou: https://ouc.financnisprava.cz/osvc25/e-mailove_adresy_uzp_final.pdf 8 V případě podání žádosti zmocněnou osobou (např. daňovým poradcem na základě plné moci) je formulář žádosti k dispozici zde: https://ouc.financnisprava.cz/osvc25/Zadost_o_bonus_pro_OSVC_s_dolozkou.pdf Připomínám, že výše uvedené formuláře jsou nepovinné, žádost může být podána i jinou formou (prostá písemnost), budou-li splněny náležitosti podle § 7, tedy zejména čestné prohlášení OSVČ. V současné době se mezi odbornou veřejností diskutuje otázka, kdy lze žádost podat nejdříve tak, aby mohla zahrnovat celé bonusové období. Jestliže např. subjekt podá žádost 14. 4. 2020 a uvede v ní plný počet dní, tedy 50, pak de facto podává žádost ještě před koncem bonusového období. Zároveň součástí žádosti je čestné prohlášení, kterým subjekt prohlašuje, že splňuje podmínky pro přiznání bonusu za každý jednotlivý den bonusového období. To je minimálně zvláštní situace. (Připomínám, že se může jednat např. o varianty, kdy OSVČ v průběhu dubna přeruší činnost nebo se stane zaměstnancem účastným na nemocenském pojištění.) Teoreticky je možných několik řešení. 1. Asi nejjednodušší by bylo podat žádost až po uplynutí celého bonusového období, tedy až po 30. 4. 2020. V tu chvíli už OSVČ ví zcela jistě, zda splňovala podmínky, případně za kolik dní ano a za kolik dní ne. Na podání žádosti je po skončení bonusového období 60 dní, takže jistě dostatek času. 2. Další varianta by byla podat žádosti dvě. Jednu např. od 12. 3. do 13. 4. 2020 (podáno 14. 4. 2020) a druhou od 14. 4. do 30. 4. 2020 (podáno 2. 5. 2020). I v tomto případě by subjekt podával žádosti za období, za která si je zcela jist, že splňuje podmínky. Nicméně ani zákon ani formulář žádosti se nejeví na tuto možnost připraveny, proto bych tuto cestu v současnosti nedoporučoval. (Předpokládám ale, že finanční správa bude případně nakonec tuto variantu také akceptovat.) 3. A konečně je možnost zkrátka podat např. 14. 4. 2020 žádost s uvedením celého období (12. 3. až 30. 4.) a počkat, co se bude dít. Velmi pravděpodobně se nestane nic špatného, alespoň pokud budou podmínky ze strany subjektu nakonec splněny pro celé období. Pokud by podmínky např. po část bonusového období nakonec splněny nebyly, uplatní se podle mého názoru postup dle § 8 zákona – viz níže. § 8 Stanovení kompenzačního bonusu (1) Kompenzační bonus se považuje za vyměřený dnem podání žádosti o kompenzační bonus, a to ve výši odpovídající součinu výše kompenzačního bonusu a počtu dní bonusového období. (2) Zjistí-li správce bonusu na základě postupu k odstranění pochybností nebo na základě daňové kontroly, že nebyly splněny podmínky pro vznik nároku na kompenzační bonus a kompenzační bonus nebyl vyměřen ve správné výši, doměří daň ve výši rozdílu vyměřeného kompenzačního bonusu a částky nově zjištěné. 9 (3) Ve lhůtě podle § 7 odst. 2 lze žádost o kompenzační bonus změnit. Dojde-li ke změně žádosti ještě před předepsáním vyměřeného kompenzačního bonusu do evidence daní, správce bonusu změnu zohlední v rámci tohoto předepsání. Dojde-li k pozdější změně žádosti, správce bonusu může na jejím základě doměřit daň nebo kompenzační bonus. (4) Povinnost uhradit penále z částky doměřené daně nevzniká. V § 8 zákon zavádí tzv. samovyměření kompenzačního bonusu, což není věc v daních zcela běžná, ale současně není ani úplně ojedinělá. Podstatou je, že bonus je vyměřen již samotným podáním žádosti, bez nutnosti správce daně vystavovat platební výměr. Cílem je zajisté zejména rychlost a spravovatelnost celého institutu. Správce ale zároveň musí mít možnost korekce v případě, že by se domníval, ať už při podání žádosti nebo později, že subjekt uvedl nesprávné informace, a že tedy bonus má být vyměřen jinak. Tento postup je upraven v §8 odst. 2 a jde v zásadě o klasické doměření daně, buď na základě daňové kontroly, nebo na základě postupu k odstranění pochybností. Podle odstavce 4 nevzniká z doměřené částky penále, nicméně úrok z prodlení podle § 252 daňového řádu bude uplatněn. Jestliže by subjekt sám zjistil, ve lhůtě do 29. 6. 2020, že uvedl v žádosti nesprávné údaje, má možnost (resp. spíše povinnost) je změnit na základě § 8 odst. 3. Tato situace může nastat asi zejména v případě podání žádosti ještě před uplynutím celého bonusového období (viz komentář k § 7, in fine). Tím, že bonus je tzv. samovyměřen již podáním žádosti, odpovídá v daném případě subjekt za správnost uvedených informací tím spíše. Jak je uvedeno v důvodové zprávě4: „K samovyměření dojde dnem podání žádosti o kompenzační bonus i v případě, že byla žádost podána ještě před konce bonusového období. Žadatel v tomto případě nese odpovědnost za případné dodatečné nenaplnění podmínek poskytnutí kompenzačního bonusu ve zbývající části bonusového období.“ § 9 Placení kompenzačního bonusu (1) Vyměřený kompenzační bonus správce bonusu předepíše do evidence daní. Kompenzační bonus se eviduje na samostatném osobním daňovém účtu daňového subjektu. (2) Přeplatek vzniklý předepsáním vyměřeného kompenzačního bonusu je vratitelným přeplatkem a správce bonusu jej vrátí daňovému subjektu bez zbytečného odkladu ode dne vyměření kompenzačního bonusu; úrok z vratitelného přeplatku v případě kompenzačního bonusu nevzniká. (3) Vrácení přeplatku podle odstavce 2 se provede bezhotovostně na účet u poskytovatele platebních služeb vedený v české měně uvedený v žádosti o kompenzační bonus. 4 www.psp.cz, Sněmovní tisk 808/0, Návrh zákona včetně důvodové zprávy 10 (4) Kompenzační bonus nepodléhá výkonu rozhodnutí ani exekuci. Jak z § 9 vyplývá, platba bonusu může být provedena pouze bezhotovostně na bankovní účet vedený v Kč. Výplata v hotovosti nebo prostřednictvím pošty není ze zákona možná. Číslo účtu, na který má být bonus vyplacen, je také součástí formuláře žádosti. Pro výplatu bonusu není zákonem stanovena žádná lhůta, zákon říká „bez zbytečného odkladu“. Podstatná informace je uvedena v § 9 odst. 2, tedy že kompenzační bonus po připsání na osobní daňový účet poplatníka vytvoří tzv. vratitelný přeplatek. Tento přeplatek bude vyplacen poplatníkovi i v případě, že by tento měl jiné splatné dluhy u správce daně, ať už na dani z příjmů nebo na jiných daních. Nedojde proto a ze zákona ani nemůže dojít ke kompenzaci bonusu a jiných dluhů daňového subjektu. Vcelku jednoznačně je to konstatováno i v důvodové zprávě k návrhu zákona: „Po předepsání kompenzačního bonusu vznikne podle odstavce 2 na osobním daňovém účtu přeplatek, který nebude podroben tzv. testu vratitelnosti, tj. nebude použit na úhradu případných nedoplatků daňového subjektu ani u správce kompenzačního bonusu, ani u jiného správce daně. Naopak na základě speciální normy, která jej ex lege prohlašuje za vratitelný, bude bez žádosti vrácen daňovému subjektu bez zbytečného odkladu ode dne vyměření kompenzačního bonusu.“
moc
děkuji za zasílané informace. Mohu Vás požádat o upřesnění konkrétní situace?
Nezastávám s klienty stejný názor.
Jedná
se o refundaci mezd státem.
1.OSVČ - květinářství - z nařízení
vlády - prodejna uzavřena 2 dny a pak byl prodej obnoven. Zaměstnankyně chodí
do práce a má minimální mzdu 100%. Dodávky i odbyt je omezen.
a)mají vůbec (kromě nařízeného
uzavření) nárok na refundaci
[PB:] Za ty dva dny, kdy
dostali od zaměstnavatele náhradu 100 %, má zaměstnavatel nárok na náhradu od
státu a může o ni požádat hned (režim A).
b)
mají nárok 60% ze 100% SHM
c)
mají nárok 60% ze 60% SHM
[PB:] Pokud z výše
uvedených důvod zaměstnanci nepracovali a na základě vnitřního předpisu byli
poslání domů, a dostali od zaměstnavatele náhradu mzdy ve výši 60 %, pak
zaměstnavatel může žádat o 60 % z této vyplacené náhrady (60 % z 60 %
SHM). Pokud z vnitřních předpisů plyne, že zaměstnanci mají nárok na vyšší
náhradu než 60 % (a zákoník práce toto umožňuje), může zaměstnavatel žádat 60 %
z této vyšší částky (ale jistý si v tomto bodě nejsem). Žádat se bude
za březen zvlášť a za duben zvlášť (režim B).
Pokud zaměstnanci pracovali,
žádná náhrada od státu nabízena není.
s.r.o.
nestátní zdravotní zařízení - rehabilitace, provozovna uzavřena z důvodu toho,
že neměli ochranné pomůcky. Pak otevřeli, ale poskytování služeb je minimální.
[PB:] totéž, akorát si nejsem jist
výší náhrady, kterou měli zaměstnanci dostat. Jestli to bylo 100 % nebo jen
80%. Pokud dostali na základě vnitřního předpisu 100 %, přesto, že ze zákona
náleží 80 %, platí totéž, co v minulém bodě.
2.Dobrý den, chtěla jsem se
zeptat, syn má 25 let a nyní pracuje brigádně, začal v době krize, jinak
od prosince nebyl nikde zaměstnán, jen dohody o práci a zdravotní pojištění si
platí sám. Má nárok na příspěvek od státu?
[PB:] v souvislosti
s covidem mně žádný nenapadá, ale pokud se přihlásí na pracovní úřad nebo
požádá o sociální dávky, tak podmínky jsou stejné jako před covidem (takže
nárok asi nemá, ale mohli by za něj zaplatit zdravotní).
3.Dobrý
den,
obracím
se na Vás , jako členka SÚ Olomouc s prosbou o informaci, zda platí a od
1.5.2020 je účinná Novela o elektronické evidenci tržeb , zákon 256/2019 z
října 2019, který mění zákon č.112/2016 Sb., o evidenci tržeb a také zákon o
DPH č. 235/2004 Sb ., o dani z přidané hodnoty. Jedná se o změnu
stravovacích služeb z první snížené sazby (15%) do druhé snížené
sazby (10%), změna v příloze 2a, zákona č. 112/2016Sb - změna má
platit od 1.5.2020
Jsme
organizace , plátce DPH, která má stravovací služby. Již jsme na tuto změnu
nachystáni, ale zaregistrovala jsem informaci o posunutí, nic oficiálního k
tomu zatím nemám. Byla bych Vám moc vděčná o nějaké zprávě, zda ji tato
změna od 1.5. účinná.
[PB:] novela platí a je
účinná od 1.5. Nic se v tomto směru nezměnilo. Pouze na dobu „do určitého
okamžiku“ není nutné odesílat EET a vydávat zákazníkům účtenky. Tudíž pro Ty,
kdo s tím ještě nezačali, není nutné do tohoto určitého okamžiku začínat.
Ten určitý okamžik bude asi 11., 12. nebo 13.7 (ač jsem matfyzák tak neumím
spočítat, jak dlouho je pro právníky 3 měsíce), pokud nebude prodloužen nouzový
stav. Pokud bude prodloužen tak o to později.
4.Dobrý den, ještě jeden
dotaz, mám jako jednatel se smlouvou podobnou zaměstnavatelské/usnesení valné
hromady/ platí sociální i zdravotní pojištění, nárok na „dotace“
[PB:] pokud myslíte
refundaci, kterou obdrží zaměstnavatel, když z důvodů související
s momentálním nouzovým stavem pošle zaměstnance domů a ze zákoníku práce
má povinnost jim přesto proplácet náhradu ušlého výdělku ve výši 60 %, 80 %
nebo 100 %, pak nikoliv. Jako jednatel musíte pracovat dál a společnost vám
vyplatí odměnu za výkon funkce v plné výši (nikoliv náhradu).
5.Dobrý den, prosím o názor.
Jsme malá úklidová firma se 4 stál.zaměstnanci se smlouvou na úklid kina.
Vztahuje se na nás uzavření provozu /úklidovém práce nezavřely/ ale
v provozu kina 4 zaměstnanci zůstali doma.
Myslíte, že pro ně
patří Režim A 100% náhrady za překážku v práci zaměstnavatelem tudíž 80%
„dotace“? Nebo režim B a kolik % vyplácet?
[PB:] pravděpodobně mělo být
„nevztahuje se na nás uzavření provozu…“. Pak rozhodně režim B. Kolik
máte vyplácet zaměstnancům záleží na vašich vnitřních směrnicích a důvodu, proč
zůstali doma. Pokud proto, že kino přestalo od vás odebírat služby, tak 60 %.
Lze i více, ale nejsem si jist, zda jak dobrovolně vyšší náhrada pro účely
dotace bude klasifikována. Z vyplacené částky můžete žádat o 60 %.
Pro všechny:
Dá se předpokládat, že při
formálně správné žádosti bude příspěvek bez kontroly v plné žádané výši
poskytnut. Dá se předpokládat, že vysoké procento příspěvků bude dodatečně
kontrolováno. Dejte si do pořádku vnitřní směrnice na základě kterých byli
zaměstnanci posláni domů z důvodů překážky na straně zaměstnavatele,
veškeré doklady v rámci zpracování mezd a zaplaťte včas mzdu i příslušné
odvody.
07.04.2020
Refundace mezd státem
Formální
záležitosti
-nejedná se o zákon, který by dával právo
zaměstnavatelům na příspěvek, jde jen o využití možnosti příspěvku MPSV (konkrétně
Úřadů práce) přispět zaměstnavatelům na mzdy – tudíž není právní nárok, ale lze
žádat a je nutné žádat (je to postaveno na stejném principu jako dotace),
-z důvodů, že to není zákon, mohou být
některé formulace vágnější, nepřesné a může být kdykoliv změněno – obdobně jako
u dotací, kde často přesné podmínky nezná ani příjemce, ale někdy ani
poskytovatel,
-z textu mně vyplývá, že bude poskytnuto
všem žadatelům, pokud se neobjeví chyba v žádosti nebo nesrovnalost
s údaji evidence správy sociálního zabezpečení – pokud se objeví má šanci
žadatel chyby odstranit, vysvětlit a podat žádost znovu,
-cílem je poskytnout příspěvek rychle a teprve
následně s přísnými sankcemi postihovat neoprávněné čerpání,
-postup má dva kroky:
o1. obecná žádost bez vyčíslení nároku,
o2. konkrétní nárok za měsíc březen a
o2. konkrétní nárok za měsíc duben,
-od 6.4. lze podávat 1. krok žádosti, není
omezení do kdy (ale z právního hlediska může být legálně kdykoli bez
výstrahy s okamžitou platností zastaveno),
-žádosti je nutné podat webovou aplikací, která
bude zřízena na https://www.uradprace.cz/
, pro podání je nutná datová schránka nebo elektronický podpis (jiná forma
nebude),
-přílohou k žádosti je smlouva o bankovním účtu,
na který mají být prostředky zaslány,
-pokud žádost nepodává statutár, musí být
doplněna plnou mocí (vzhledem k elektronickému způsobu podání není zřejmé,
jak formou, ale asi opatřenou elektronickým podpisem),
-v případě chyb v žádosti bude žadatel
upozorněn a podává žádost znovu (nedoplňuje, neopravuje původní žádost),
-v případě schválení žádosti (z právního
hlediska tím dojde k uzavření smlouvy mezi zaměstnavatelem a MPSV, kterou
již nelze jednostranně změnit) podá zaměstnavatel opět přes formulář vyčíslený
nárok, a to za každý režim (viz dále) a každý měsíc prostřednictvím zvláštního
formulářem (podání formálně obdobně jako žádost),
-není omezení, do kdy je potřeba nárok vyčíslit
(pokud by došlo k soudnímu sporu, asi by se uplatnily obecné promlčecí
lhůty),
-ve vyčíslení uvádí zaměstnavatel všechny údaje
formou čestného prohlášení, prokazující doklady bude předkládat až při kontrole,
-refundované mzdy budou za období od 12.3 do 30.3.
2020 a za období od 1.4. do 30.4 2020,
-týká se pouze zaměstnanců zaměstnaných dle
českého zákoníku práce (nikoliv smluv podle zákonů jiné země, smluv o výkonu
funkce apod.) a za které se sociální pojištění odvádí v ČR,
-netýká se a nelze žádat u zaměstnanců, kteří:
odostávají místo mzdy plat,
oodvádějí sociální pojištění v zahraničí,
opracují na dohody mimo pracovní poměr (DPP a DPČ),
ojsou ve výpovědní lhůtě,
oukončili v dané době do 30.4. z jakéhokoli
důvodu pracovní poměr (s výjimkou okamžité výpovědi pro zvláště hrubé porušení
povinnosti), tedy pokud se za zaměstnance bude žádat náhrada za březen, nelze
s ním v dubnu uzavřít dohodu o okamžitém ukončení pracovního poměru,
omají hrazenou mzdu z příspěvků úřadu práce
nebo
omají hrazenou mzdu z jakékoli dotace,
-nemohou žádat zaměstnavatelé, kteří:
ojsou v konkurzním řízení nebo v likvidaci
nebo
oobdrželi v době tří let před žádostí pokutu
za švarc systém nebo nelegální zaměstnávání (cizinců),
-podmínkou je skutečné vyplacení mzdy a řádné
(tj. i včasné) odvedení ZP a SP z této mzdy (včasný odvod daně se nezkoumá,
ale vzhledem k nutné bezdlužnosti je zatím rovněž potřeba),
-podmínkou je bezdlužnost vůči:
osprávě sociálního zabezpečení,
ozdravotním pojišťovnám,
ofinančním úřadům a
ocelním úřadům.
-MPSV chce tuto podmínku zrušit, ale to může
pouze parlament změnou zákona o zaměstnanosti (bude se projednávat
v parlamentu 7.4.),
-dle mého přesvědčení (pokud parlament nezruší
podmínku):
ožádost může podat i poplatník, který dluhy má,
oúřady práce by měly posoudit bezdlužnost
v okamžiku odesílání příspěvku (nikoliv v okamžiku podání žádosti) a
opokud se následně zjistí dluh, je to důvod
k odejmutí příspěvku, ale nikoliv k sankcím, maximálně k úrokům,
ale i to je sporné,
-příspěvek je na mzdu zaměstnanců, kteří
z důvodů opatření nevykonávali práci podrobněji viz dále) a zaměstnavatel
postupoval striktně v souladu se zákoníkem práce,
-pokyn explicitně neříká, ale dle mého názoru se
to týká případů, kdy zaměstnancům byla z uvedených důvodů placena náhrada
za překážky zaměstnavatele pouze po část dne (zkrácení pracovní doby), ale každopádně
bude nutné takový případ správně podepřít právní konstrukcí o překážkách na
straně zaměstnavatele.
Příspěvek v
režimu A
Vztahuje se na:
-nucené omezení nebo uzavření provozu vládním
nařízením (překážka na straně zaměstnavatele – zaměstnavatel má povinnost
vyplácet 100 % mzdy; do žádosti uvádí číslo opatření) a to dle:
oopatřením místní hygienické stance (lokální
uzavírky);
-zaměstnance v karanténě (překážka na straně
zaměstnance – zaměstnavatel má povinnost vyplácet 14 dní náhrady) tj.:
onemocné Covidem-19,
ov nařízení karantény z důvodu Covid-19
standardní papírovou formou,
ov nařízení karantény z důvodu Covid-19
eNeschopenkou,
ov nařízení karantény zahraničním orgánem
-nevztahuje se na proplacení prvních 14 dní
ošetřovného, tedy ani případů, kdy rodič zůstává s dítětem doma vzhledem
k uzavření škol, ale vztahuje se na případy, kdy by byl z důvodů
nemoci dítěte nebo podezření z nemoci rodič v karanténě.
Příspěvek činí 80 % vyplacené mzdy nebo náhrady mzdy včetně
odvodů, nejvýše však 39 000 Kč měsíčně za jednoho zaměstnance
-není žádné ustanovení, že by se tato částka
krátila, pokud se žádá za kratší než měsíční období.
Příspěvek v
režimu B
Vztahuje se na případy, kdy:
-práce zaměstnanců byla znemožněna absencí
ostatních zaměstnanců (ostatní zaměstnanci jsou v karanténě, pečují o děti či jsou
nemoci (příspěvek je na zaměstnance, kteří y mohli pracovat, ale je tu překážka
na straně zaměstnavatele – zaměstnavatel má povinnost vyplácet 100 % mzdy),
-byla z jiného důvodu znemožněna zaměstnanci
doprava do zaměstnání … (zcela nejasné a podle mne i pochybné – dle mého názoru
asi použitelné pouze:) … pokud bylo oprávněně klasifikováno jako překážka na
straně zaměstnavatele s povinností vyplácet náhradu 100 % mzdy),
-byly sníženy nebo zastaveny dod
07.04.2020
Ošetřovné v době nouzového stavu
Usnesením vlády č. 194 ze dne 12. března 2020 vláda
České republiky v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o
bezpečnosti České republiky, vyhlásila pro území České republiky nouzový
stav.V souvislosti s tím
přijala mnohá opatření ke zmírněnínegativních dopadů šíření onemocnění COVID-19 na zaměstnavatele,
zaměstnance, osoby samostatně výdělečně činné a další osoby. Jedním
z důležitých opatření jsou dočasné změny v poskytování ošetřovného.
1. Podmínky nároku na ošetřovné v době nouzového stavu přiuzavření školského nebo dětského zařízení
Nárok na ošetřovné má pečující osoba, která je účastna nemocenského
pojištění. Další podmínkou pro nárok na ošetřovné z důvodu uzavření
dětského/školního zařízení je, aby bylo dítě v den, od kterého rodič začíná pečovat, mladší
13 let. V případě, že v průběhuošetřovného dosáhnedítě 13 let, nárok na ošetřovné se neztrácí.O dítě s nárokem na ošetřovné může pečovatjeden z rodičů neboi jiná nemocensky
pojištěná osoba, pokudžije
s dítětem ve společné domácnosti. Stejně se postupuje i v případě,
jedná-li se orodiče osamělého. Osamělým
rodičem se rozumí osoba svobodná, ovdovělá nebo rozvedená, pokud nežije
s družkou (druhem) nebo v registrovaném partnerství.
Zaměstnanec
nemá nárok na ošetřovné
z důvodu ošetřování dítěte nebo péče o ně, jestliže jiná fyzická
osoba má z důvodu péče o toto dítě nárok na výplatu PPM nebo má nárok
na rodičovský příspěvek. Toto omezení neplatí v případě, kdy tato
jiná osoba onemocněla, utrpěla úraz, nastaly u ní situace zákonem
stanovené, porodila nebo jí byla nařízena karanténa, a proto nemůže
o dítě pečovat.
Některé
skupiny pojištěnců nemají vzhledem k charakteru vykonávané činnosti na
ošetřovné nárok (např. zaměstnanci účastní pojištění z důvodu výkonu
zaměstnání malého rozsahu, zaměstnanci zaměstnaní na základě dohody
o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, domáčtí
zaměstnanci). Nárok na výplatu ošetřovného nemá zaměstnanec v době prvních
14 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti.
Ošetřovné
se poskytujepo celou dobu, po kterou je
potřeba o dítě pečovat, bylo-li školské nebo dětské zařízení z důvody
šíření koronaviru uzavřeno.
Ochranná
lhůta pro ošetřovné neplyne. Znamená to, že pokudpracovní poměr zaměstnance skončil
v době před uzavřením školského zařízení,nárok na ošetřovné nemá.
2.Žádost o ošetřovné
Zaměstnanec žádá o výplatu ošetřovného na formuláři „Žádost
o ošetřovné při péči o dítě z důvodu uzavření školského/dětského
zařízení (školy)“, který mu vydá ve 2 vyhotoveních výchovné zařízení (škola),
které dítě navštěvuje. Vzhledemk tomu, že z časových důvodů nebylo možné zajistitformuláře adekvátní dočasné právní úpravě platnéjen v době nouzového stavu, budepoužitformulář ČSSZ 89 628 5 II/2020, který je uveden v příloze.
Dle výkladu MPSV ze dne 11. 3. 2020, týkajícího se počátku běhu podpůrčí
doby u ošetřovného v případě uzavření školy bude počátek běhu
podpůrčí doby vázán na den, který si rodič po uzavření školy nebo dětského
zařízení individuálně určí. Běh podpůrčí
doby pak již nelze přerušit.
3.Vyplnění formuláře ČSSZ 89 628 5 II/2020.
Část
A. tiskopisu vyplňuje školské/dětské zařízení, které má k dispozici elektronický formulář na
ePortálu ČSSZ, z nějž lze exportovat *.pdf soubor, dále je distribuován
tiskopis žádosti v elektronicky vyplnitelné podobě (otevřený dokument
*.doc a dokument *.pdf vyplnitelný běžnou verzí kancelářského SW
nástroje).
V tomto tiskopisu
vyplní školské/dětské zařízení část A. elektronicky, dokument uloží (v případě
ePortálu ČSSZ vyexportuje a uloží) a zašle příslušnému rodiči
e-mailem (optimálně s elektronickým podpisem příslušného zaměstnance
školy, pokud jím škola nedisponuje, zašle tiskopis rodiči e-mailem bez
elektronického podpisu), v části „do“ je přitom možno uvést údaj
i slovně, kupř. „do odvolání“,
Část B. tiskopisu vyplňuje rodič.
Elektronicky
obdržený tiskopis od školského/dětského zařízení by měl rodič bez zbytečného odkladuzaslat e-mailemsvému zaměstnavateli jako doklad o své
nepřítomnosti v práci z důvodu péče o dítě.
Pro uplatnění žádosti
o dávku ošetřovného je třeba, aby
rodič školou zaslaný elektronický tiskopis vyplnil, podepsal a odeslal,
a to buď:
elektronicky, má-li elektronický podpis nebo
datovou schránku. Pokud však rodičtyto
technické prostředky nemá, může tiskopis vytisknout, vyplnit, podepsat,
naskenovat (ofotit) a poslat elektronicky zaměstnavateli e-mailem,
anebo může tiskopis vytisknout, vyplnit,
podepsat a zaměstnavateli předat fyzicky(poštou).
Část C. tiskopisu vyplňuje
zaměstnavatel.
Elektronicky
doručený tiskopis od zaměstnance předá zaměstnavatel spolu s přílohou
k žádosti o dávku příslušné OSSZ
zaručeným způsobem elektronicky na OSSZ, tj. buď s elektronickým podpisem,
nebo datovou schránkou.
Fyzicky doručený
a podepsaný tiskopis od zaměstnance předá spolu s přílohou
k žádosti o dávku příslušné OSSZ
fyzicky (poštou), případně jej naskenuje a společně s přílohou
k žádosti o dávku zašle příslušné
OSSZ zaručeným způsobem elektronicky, tj. buď s elektronickým podpisem,
nebo datovou schránkou.
3. Rozšířený
nárok na ošetřovnépři péči o osobu
závislou na pomoci jiné fyzické osoby dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních
službách
V době nouzového stavu vzniká nárok na ošetřovné i osobám,
které se starají o zdravotně závislé osoby alespoň v I. stupni, a to bez
věkového omezení hendikepované osoby,tj.nárok na ošetřovné sevztahuje i na péči o zdravotně závislé osoby, které jsou starší třinácti let a
s nimižpečující osoba žijeve
společné domácnosti.
4. Podpůrčí doba ošetřovného v době nouzového stavu
Ošetřovné se v době
nouzového stavu poskytuje po celou dobu
trvání mimořádných opatření, tzn. do ukončení uzavření školních a dětských
zařízení. Změny jsou platné pouze po dobu trvání mimořádných opatření vlády pro
boj s epidemií COVID-19.
V případě, žedoba péče o
dítětez důvoduuzavření školního nebo dětskéhozařízení končí (doklad byl vystaven již na
počátku mimořádných událostí),nenítřebažádat o prodlouženídokladu.Pečující osoba může nadáleodítě pečovat, dokud škola nebo
dětské zařízení nebude otevřeno.Schválená právní úpravazajišťuje,aby ošetřovné obdržely pečující osoby i zpětně, a to po celou
dobu, po kterou bylo školské /dětské zařízeníuzavřeno a o dítě bylo pečováno.
Dojde-liv průběhuošetřovánídítěte kukončení pracovníhopoměru zaměstnance,poskytuje sedávkanadále až do skončení
mimořádných opatření.
Nárok na ošetřovné se týká též
případů, kdy o uzavření školního nebo
dětského zařízení rozhodl sám zřizovatel.
5. Střídánípečujících osobv rámci ošetřování
Nárok na ošetřovné může uplatnit
i druhá osoba (rodič, či jiná pečující osoba, která žije ve společné
domácnosti s dítětem), nikoliv však souběžně.Jde o střídání v péči o dítě
v průběhukalendářního měsíce, a
to bezomezení četnosti střídání.Střídání v péčivšak není možné v průběhu dne. V
průběhu pobírání ošetřovného se mohou v ošetřování střídat nejvýše dvě osoby.
Každá pečující osoba získává
nárok na ošetřovné za kalendářní dny, kdy o dítě pečovala. Evidence odnech péčese po skončení měsíce uvede na tiskopise „Výkaz
péče o dítě z důvodu uzavření výchovného zařízení“, který je
uveden v příloze.
6. Přerušení doby ošetřování
Ošetřovné nelze přerušit, ale v průběhu podpůrčí doby můžepečující osoba pracovat. V době, kdy vykonává práci, obdrží mzdu a
neobdrží ošetřovné.Jde o situace, kdy
rodič zajistí hlídání dítěte jinou osobou, která nesplňuje podmínky pro nárok
na ošetřovné (sousedka, kamarád, atd. )
V těchto případech je zaměstnavatel povinen sdělit okresní správě sociálního zabezpečení,
ve kterých dnech zaměstnanec pracoval. Pro úplnost ještě doplňujeme, že právní
úprava vylučuje výplatu ošetřovného, pokud by měla být poskytnuta pouze za dny,
ve kterých zaměstnanec neměl pracovat.
Z pohledu pracovního právajde o
dny nepřetržitého odpočinku v týdnu.
Příklad:
Zaměstnanec
má směny odpondělí do pátku, kdy
pracuje. Žádá o ošetřovné za dny sobotu a neděli. Nárok na ošetřovné v tomto případě nevzniká.
7. Lhůty pro
výplatuošetřovného
I v době nouzového stavu
platí zákonem stanovené lhůty provýplatu dávky. Ošetřovnévyplácí příslušná OSSZ prostřednictvím
účtu ČSSZ, a to nejpozději do
1 měsíce následujícího po dni, v němž jí bylřádně vyplněný doklad pro nárok na výplatu
dávky včetně příslušných podkladů doručen.
Dávky
se pojištěnci poukazují na jeho účet u peněžního ústavu v ČR nebo se
vyplácejí v hotovosti poštovní poukázkou. V případě výplaty dávky
v hotovosti poštovní poukázkou hradí náklady na její doručení příjemce,
tzn. že vyplacená dávka bude o tyto náklady snížena. Základní poukázečné
činí 30 Kč, při dávce ve výši od 5 001 do 50 000 Kč poukázečné
činí 40 Kč a za každých dalších započatých 10 000 Kč se
poukázečné navyšuje o 7 Kč.
Současně s dávkou obdrží
příjemce písemné oznámení o druhu vyplácené dávky, její denní výši, výši
denního vyměřovacího základu a období, za které byla dávka vyplacena.
Oznámení se uvádí formou sdělení příjemci na výpisu z účtu nebo
formou sdělení na poštovní poukázce (tzv. zpráva pro příjemce).
K žádosti o ošetřovné je nově
třeba vždy po skončení kalendářního měsíce předat zaměstnavateli tiskopis „Výkaz péče o dítě z důvodu
uzavření výchovného zařízení“. Zaměstnavatel pak doplní další informace
a předá podklady pro rozhodnutí o dávce příslušné okresní správě
sociálního zabezpečení, která dávku vyplácí.
8. Výše
ošetřovného
Výše ošetřovného činí od prvního kalendářního dne péče nebo ošetřování 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu
za kalendářní den. Orientační výši dávky lzezjistit pomocí kalkulačky pro výpočet ošetřovného, která je zveřejněna na internetových stránkách MPSV.
9. Nárok
na „ošetřovné“u osob samostatně
výdělečně činných
Dle schválené právní úpravy
bude OSVČ vyplácena peněžní podpora, kterou realizuje Ministerstvo průmyslu
a obchodu, a to po celou dobu
trvání mimořádných opatření. Finanční
příspěvek pro OSVČ činí 424
Kč za každý den při péči o dítě neboosobu zdravotně postiženou alespoň v I.stupnizávislosti, pokudv souvislosti s karanténou musely OSVČ přerušit své podnikání
a pečovat o děti nebo hendikepované osoby. Ministerstvo průmyslu a obchodu bude na základě čestného prohlášení podaného
prostřednictvím obecního živnostenského úřadutyto částky vyplácet. O„ošetřovné“
pro OSVČ je možné žádat od 1.dubna 2020 prostřednictvím obecního živnostenského
úřadu. OSVČpožádají o dotaci
(„ošetřovné“) za každý kalendářní měsíc tak, aby peníze obdržely co nejdříve na
svůj účet, který uvedou v žádosti. Žádost bude možné podávat i
prostřednictvímdatových schránek.
O
„ošetřovné“ bude moci požádat OSVČ pečující o dítě nebo děti mladší 13
let, které navštěvují školy i jiná dětská zařízení nyní uzavřená kvůli
koronaviru, pokud na stejné děti nečerpá tuto dotaci nebo jiný kompenzační
příspěvek žádná jiná osoba. Dítě nebo děti musejí být v den podání žádosti
o dotaci mladší 13 let.
Na
podporu ve formě dotace bude mít nárok také OSVČ pečující o nezaopatřené dítě
do 26 let věku, které je závislé na pomoci jiné osoby aspoň ve stupni I podle
zákona o sociálních službách a nemůže navštěvovat školu uzavřenou kvůli
koronaviru.
Podpora
se vztahuje i na OSVČ, která pečuje o osobu zdravotně postiženou aspoň ve
stupni I (lehká závislost) podle zákona o sociálních službách.
Příloha č. 1 - Žádost o ošetřovné při péči o dítě do 10 let
z důvodu uzavření školského/dětského zařízení (školy)
Přílohač.2-Výkaz péče o dítě z důvodu uzavření výchovného
zařízení
Ministerstvo Financí vydalo 16.
3. 2020 ve Finančním zpravodaji takzvaný promíjecí pokyn, který je ve veřejných
sdělovacích prostředcích občas nepřesně označován jako posunutí termínu
k podání přiznání.
Je dobré si uvědomit některé
zádrhele a úskalí tohoto Pokynu a nenechat se ovlivnit výkladem novinářů.
K odložení povinnosti podat daňové přiznání k dani
z příjmu fyzických osob na 1. 7. 2020:
Pokyn neposouvá termín k podání
přiznání, ten stále zůstává takový, jaký byl. Tedy pokud má někdo povinnost
podat přiznání 1. 4. tato povinnost stále zůstává.
Pokyn pouze promíjí finanční
sankce za pozdní podání v případě, že prodlení nebude delší než do 1.7.
Neboli pokud přiznání, které mělo být podáno do 1. 4., bude podáno do 1. 7.
nebude vyměřena ani pokuta za pozdní podání, ani úrok z prodlení platby.
To však neznamená, že přiznání
bylo podáno včas. Pokud by například poplatník žádal o snížení jiných sankcí,
nemůže tvrdit, že si všechny své povinnosti plnil řádně a včas.
Pokud bude přiznání podáno a
zaplaceno 2. 7. bude poplatník 91 dní v prodlení se všemi důsledky a nebude
v 5 denní toleranční lhůtě, ale bude mu vyměřen úrok a pokuta za pozdní
podání.
Pokud fyzická osoba změní mezi
rokem 2018 a 2019 způsob vykazování výdajů (z paušálních výdajů na skutečné
nebo naopak, z vedení účetnictví na daňovou evidenci apod.) a vznikne jí povinnost
podat dodatečné přiznání za rok 2018, pak na toto dodatečné přiznání se Pokyn
nevztahuje, tj. pokud bude podáno po 1. 4. a daň doplacena po 1. 4., bude
poplatník 12 měsíců s prodlením platby a bude mu vyměřen příslušný úrok.
Pokyn se celkově zabývá pouze
daní z příjmu. Sankce za pozdní podání přehledů sociálního a zdravotního
pojištění a pozdní doplatky nepromíjí.
K odložení povinnosti podat daňové přiznání k dani
z příjmu právnických osob na 1. 7. 2020:
Prominutí sankcí se týká i na
podání přiznání a doplatky daně právnických osob, ale pouze účtujících
v kalendářním roce. Právnická osoba s hospodářským rokem např. od 1.
2. 2018 do 31. 1. 2019 má povinnost podat přiznání do 2. 5. 2020.
K prominutí pokuty 1000 Kč za pozdě podané kontrolní hlášení:
Prominutí sankce je vázáno
na termín "povinnosti k její úhradě", tedy splatnosti
sankce a prominuty budou sankce, které již byly vyměřeny a jsou splatné do
31. 7. i když se týkají starších období. Naopak pokud sankce dosud
vyměřena nebyla, např. za porušení povinnosti podat kontrolní hlášení 25. 3.,
může jí finanční úřad vyměřit až v srpnu a prominuta nebude. Jedná se tedy o
odložení platby pokuty, nikoliv její prominutí.
K prominutí pokuty za pozdní podaní přiznání k DPH a dalších
povinností:
Ostatní prominutí pokut za pozdní
podání jsou vázána na individuální prominutí (nebo částečné prominutí) úroků z prodlení
z pozdní platby. Tedy pokud nevznikne úrok z prodlení (např. proto,
že přiznání k DPH je na nadměrný odpočet, na přiznání je sice daňová
povinnost, ale vzhledem zálohám nebo přeplatkům nevznikne nedoplatek nebo pokud
k pozdní platbě dojde pouze s takovým prodlením, že úrok je nižší než
200 Kč a nevyměří se), pak nelze žádat o jeho prominutí a pokuta za pozdní
podání souvisejícího přiznání nemůže být prominuta.
Závěr:
Vzhledem k tomu, že Komora
daňových poradců si nemyslí, že by výše uvedené nesrovnalosti byly úmyslem
Ministerstva Financí, ale pouze nedomyšleností při sestavování Pokynu, vyvolal
jednání s Ministerstvem Financí o možnosti změny Pokynu.
Petr Beránek
daňový poradce 803
Odpovědi na dotazy
07.04.2020
Dotazy:
moc děkujeme za cenné informace. Bylo by možné zjistit jak je to v případě, že školka není uzavřená,
ale z důvody karantény rodinného příslušníka odmítla docházku dítěte? Školka za
tímto účelem vydala písemné prohlášení, že dítě na dané období odmítla.
Vláda rozhodla ouzavření všech školních a předškolních
zařízení.Jen na počátku březnamohla
tato situace nastat. Od 12.3.2020 musí být vše uzavřeno.Otázka karantény je jiná věc. Pokud byla
nařízena karanténa rodiči, který z tohoto důvodu nemůže o dítě pečovat, má nárok na ošetřovné však nemá nárok
v době prvních čtrnácti kalendářních dnů trvání karantény.
2.jen malý dotaz na upřesnění pro paní Klímovou,
co když na mladší dítě
čerpá ošetřovné manželka-zaměstnankyně v nějaké firmě
a na druhé starší dítě
by chtěl čerpat manžel OSVČ.
V zásadě je jedno jestli
je jeden nebo druhý zaměstnanec nebo OSVČ
Zákonná úprava nevylučuje poskytování ošetřovnéhokaždému z rodičů, pokud každý pečuje o
jiné dítě. Není podstatné, zda jde ozaměstnancečiOSVČ.
U zaměstnance půjde o ošetřovné, u OSVČ půjde o finanční podporu
vyplácenou jako „ošetřovné“ ve výši 412 Kč za den.
3.Dotaz je, jestli může každý rodič čerpat ošetřovné na jedno dítě,
když mají dvě. Viz. výše odpověď č. 2.
4.
měla bych dotaz ke změně, podle které společnost, která je
vlastněna jediným společníkem nemůže zaměstnávat tohoto společníka jako
zaměstnance.
Co dělat se stávajícímí pracovními smlouvami, které mají
jednatelé uzavřeny ? A co vyplývá pro s.r.o., když pracovní smlouvy s
jednatelem zůstanou uzavřeny?
Mohla byste mi k tomu sdělit podrobnější
informace?
Jedná-li se o zaměstnance, pakzáleží na tom, zdas.r.o. může nadále činnost vykonávat. Pokud
nevykonává činnost z důvodů mimoř. opatření,osoba jako zaměstnanec má dostávat náhradu
mzdy ve výši 100% prům. výdělku.Dle
opatření, která vládastále precizuje
amění,se dá očekávatfinanční výpomoc
vevýši80% vyplacenýchnáhrad.
Poznamenávám, žejednatel mám uzavřenou
pracovní smlouvu a je též zaměstnancem.Dá se předpokládat , že sám zaměstnanec na svou firmu nepodá soudní
žalobu, nebo snad ano?
5.Jsem OSVČ , v současné době z důvodů opatření
nemohu podnikat - jsem pořadatelem a organizátorem kulturních akcí,
které jsme teď museli všechny zrušit, popř. přesunout na podzim, ale jsem v
důchodu (dostávám starobní důchod), ale jsem tedy bez přivýdělku z
podnikání, a pečuji o své dvě nezaopatřené děti ( 3 a 6 let), na něž
nikdo jiný ošetřovné nečerpá. Týká se mne v nějakém směru ošetřovné nebo
jednorázový příspěvek ?Děkuji za
odpověď, řešení této problematiky jsem nikde nenašel.
Předpokládám,
že jste účasten důchodového pojištění.Pokud jste si hlídal příjmy tak , aby nebyla založena účast nadůchodovém pojištění, pakje otázkou, jak budou tyto mimořádné
výjimečné situace řešeny.Předpokládejme,
že jste platil zálohy na důchodové pojištění.Pak v případě, že na tyto děti nečerpá matka dětíošetřovné z titulu její účasti na
nemocenském pojištění, pak Vám vznikne nárok nafinanční podporu ve výši 412 Kč za každý denpéče o dítě (děti), pokud bylopředškolnízařízení, které děti navštěvovaly,uzavřeno.V případě, že
matka dětí je účastna nemocenského pojištění, pak jistě již předložila
zaměstnavateli doklad – žádost o ošetřování/ péči o dítě, a vznikne nárok na
ošetřovné dle zákona č.187/2006 Sb.V takových případech pak nemůže být poskytována finanční podpora
OSVČ ve výši 412 Kč za kalendářní den.
Další
finanční podpora ve výši 15 000 Kč měsíčně, která by měla být poskytována
OSVČ,bylavládou slíbena a podmínky sezatím precizují.Nelze tedy poskytnout odpověď, zda se Vás,
jako poživatele důchodu, budetato
podpora týkat, neboť jste z hlediska charakteru podnikáníz hlediska zákona o důchodovém pojištění
osobou samostatně výdělečně činnou vedlejší.A dnes je již situace jiná.Vláda rozhodla o výši jednorázové 25 000
Kč, amá se týkat i OSVČ vedlejší.
7.4.2020
1.Chci
se zeptat na situaci, která je u jedné z našich zaměstnankyň. Paní porodila 6.
března 2020 po 3 klucích konečně dceru. Na tu bere PPM
Tatínek je osvč, takže předpokládám, že
bere očr na jednoho z chlapců. Podle mě by ale měla mít i matka nárok na očr na
jednoho z těch 2 zbývajících chlapců, i když je na PMM.
Říkám to správně, nebo jsem to až moc
překombinoval?
(RK):Pojištěnkamá nárok jenna jednu dávku, kterou je v dané situacipeněžitá pomoc v mateřství.
OSVČ
nemá podle zákona onemocenském
pojištění nárok na ošetřovné.Ovšemod 12.3.2020, kdy je vyhlášen nouzový stav,
jesituace jiná.OSVČ má za určitýchokolností nárok napříspěvekve formě ošetřovného odMPOČR za
každý den 412 Kč.Dledotazůa odpovědí zveřejněných na stránkáchMPOČRse uvádí, žepokud druhý z rodičů pobírá jinou dávku
čipříspěvek(třeba i na jiné dítě), paknárok na ošetřovnépro OSVČnevzniká.
2.Chtěla
bych vas poprosit, zda by mi pani klimova dokázala poradit, jedna se o prekazku
na strane zamestnance, který §, zamestnanec k nam prisel po vykonu trestu
a donesl mi v mesici breznu propustku,ze byl v probacnim a mediačním
stredisku, zrejme tam musí se nejak hlasit, ještě jsem se s tim
v praxi nesetkala, tak nevim, jestli je to prekazka s náhradou mzdy
nebo nikoliv.
(RK):Pokud byl odsouzený
propuštěn z vazební věznice,má
obvykle povinnostkomunikovat
s probačním a mediačním střediskem. V žádném případě se nejedná o
placenou překážku, ale jen o omluvenou nepřítomnost v práci bez náhrady
příjmu.
3.
1.
Vážení členové,
milí kolegové,
V souvislosti
s vyhlášením nouzového stavu, viz informace níže, rušíme všechny vypsané akce,
které měly proběhnout v březnu 2020. O náhradních termínech Vás budeme
průběžně informovat. Dle nařízení bychom se mohli vidět po Velikonocích 14.4.2020
na semináři DPH s Ing. Langerovou. Budeme, zřejmě společně, sledovat
situaci, pokud možno v naprostém zdraví. Prosím, abyste se opatrovali a neriskovali
a zůstali v bezpečí domova. Teprve dnes oceňuji elektronickou komunikaci, snad
budeme mít i větší klid na práci.
Přeji Vám
všem pevné zdraví a o to víc se na Vás budu těšit!
Za výbor
SÚ, Daniela Vláčilová
VLÁDA ČR VYHLÁSILA NA ÚZEMÍ STÁTU NOUZOVÝ STAV
Hygienická stanice hlavního města
Prahy aktuálně informuje o důležitém rozhodnutí Vlády České republiky:
► Vládou vyhlášené mimořádné opatření v souvislosti s vyhlášením
stavu nouze se dotýká i Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.
Ministerstvo zveřejnilo informace k připatým opatřením.
Výběr opatření v Česku v souvislosti s výskytem
koronaviru (potvrzeno je 96 případů ve všech krajích):
Nová opatření:
- Vláda kvůli výskytu koronaviru dnes vyhlásila na 30
dnů nouzový stav na celém území České republiky.
- Kabinet vyhlásil také zákaz vstupu do ČR cizincům z
rizikových zemí, českým občanům se zakazuje cestovat do těchto zemí.
- Stát zakázal
akce nad 30 účastníků.
- Od pátku 13. března 6:00 zakázal vstup na
sportoviště, do wellness zařízení, do knihoven.
- Od pátku budou muset být mezi 20:00 a 06:00 uzavřeny
restaurace.
- Vláda nařídila znovuzavedení kontrol na německých a
rakouských hranicích. Od páteční půlnoci bude zakázáno přecházet hranice jinde
než na 11 hraničních přechodech. Mimořádná opatření na některých přechodech
byla zavedena již od 9. března. Při namátkových kontrolách pomáhá hasičům,
policistům a celníkům i armáda.
- Zákaz vstupu bude platit od soboty. Podle premiéra
vlády ČR se týká občanů Číny, Koreje a Íránu. Z evropských států to jsou
Itálie, Španělsko, Rakousko, Německo, Švýcarsko, Švédsko, Nizozemsko, Belgie,
Británie, Norsko, Dánsko a Francie.
- Vláda vyhlásila zákaz vstupu do ČR cizincům z 15
rizikových zemí. Českým občanům vláda zakázala cestovat do těchto zemí. Češi ze
zahraničí se vrátit mohou, při cestě z rizikových oblastí budou muset
podstoupit karanténu. Zákaz vstupu bude platit od soboty. Zákaz vstupu se z
evropských států týká Itálie, Španělska, Rakouska, Německa, Švýcarska, Švédska,
Nizozemska, Belgie, Británie, Norska, Dánska a Francie, z mimoevropských zemí
Číny, Koreje a Íránu.
Opatření v letecké dopravě:
- Již koncem ledna ministerstvo zahraničí (MZV)
doporučilo občanům ČR necestovat do některých oblastí v Číně, kde se
koronavirus objevil. Vláda 3. února schválila zákaz přímých letů mezi Čínou a
ČR (s platností od 9. února). S účinností od 5. března pak Česko zastavilo
letecké spojení s Jižní Koreou a se severoitalskými regiony (Lombardie,
Piemont, Emilia Romagna a Veneto-Benátsko).
Opatření na letištích, nádražích a státních hranicích:
- Informační kampaň a cílený screening cestujících z
rizikových oblastí se koncem ledna rozšířil na všechna letiště v Česku. Od 25.
února pražské letiště vyhradilo speciální brány pro přílety z Itálie, platí v
nich zvýšená hygienická opatření a cílený screening pasažérů.
- Také na nádražích byla zavedena zvýšená hygienická opatření a spuštěna
informační kampaň. Ministerstvo dopravy spolu s dopravci zavedlo desinfekci
nádraží a mezinárodních spojů.
Vízová politika:
- MZV 30. ledna pozastavilo vydávání víz pro čínské
občany a přestalo přijímat v Číně nové žádosti o víza. Česko přestalo vydávat
víza i na zastupitelském úřadu v íránském Teheránu, kde je vysoký výskyt
koronaviru.
Opatření v souvislosti s Itálií:
- Koncem února MZV doporučilo Čechům, aby se vyhnuli
regionům v severní Itálii, kde se objevila nákaza. Zpočátku se nedoporučovaly
jen cesty do regionů Lombardie a Veneto (Benátsko). Premiér Andrej Babiš (ANO)
6. března vyzval Čechy, aby nejezdili nikam do Itálie.
- Lidé, kteří se odtud budou vracet, mají zůstat dva týdny v izolaci. Opatření
bylo zmírněno pro řidiče kamionů, zdravotní služby a piloty. V sobotu
ministerstvo zdravotnictví nařídilo dvoutýdenní karanténu po návratu z Itálie i
cizincům, kteří v ČR trvale či přechodně žijí.
- MZV oznámilo, že čeští občané se mohou z Itálie vrátit do Česka, přestože na
celém území Itálie platí od 10. března karanténa.
Opatření ministerstva zdravotnictví:
- Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) koncem
února požádal Správu státních hmotných rezerv (SSHR), aby nakoupila
desetitisíce kusů roušek za desítky milionů korun. Ministerstvo zároveň od 4.
března zakázalo vývoz respirátorů třídy FFP3 mimo ČR.
- Resort 5. března rozhodl, že na základě doporučení lékaře a hygienika budou
testy na koronavirus pro všechny, nejen pro lidi po návratu z rizikových
oblastí. V některých krajích začaly domácí odběry vzorků od pacientů s
podezřením na nákazu. Ministr Vojtěch od 6. března zakázal vývoz dezinfekčních
přípravků na ruce.
- Stát od 10. března zakázal s určitými výjimkami návštěvy v lůžkových
odděleních nemocnic či v domovech seniorů. Také bylo rozhodnuto o nákupu
většího objemu testů na koronavirus, které mají odhalit infekci do 29 minut.
Ministerstvo rovněž rozšíří síť testujících laboratoří, jedná se stovkou
nových.
- Ministerstvo 11. března rozhodlo, že do karantény musí také vojáci po návratu
z oblastí s koronavirem (opatření se kromě Itálie, Číny či Íránu týká také
Německa, Španělska či Francie).
Opatření v souvislosti s hromadnými akcemi:
- Stát zakázal akce nad 30 účastníků. Doposud platil
zákaz akcí nad 100 účastníků. Opatření se vztahuje na kulturní, sportovní,
náboženské akce, slavnosti, poutě, přehlídky, trhy a další akce, veřejné i
soukromé. Zákaz se nevztahuje na schůze a zasedání ústavních orgánů, orgánů
veřejné moci či soudů a na pohřby.
Opatření ve školství:
03.12.2019
Povinnosti zaměstnavatelů spojené se zavedením eNeschopenky
6. 11. 2019
Od
1. ledna 2020 zahájí Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) ostrý
provoz kompletního, plně funkčního a povinného systému eNeschopenky.
Elektronické zpracování přinese zjednodušení v předávání informací mezi
nemocnými (pojištěnci v dočasné pracovní neschopnosti), ČSSZ, lékaři
a zaměstnavateli. Zásadně se tak zjednoduší tok informací, protože
eNeschopenka propojí povinně elektronicky hned tři dotčené subjekty,
lékaře, zaměstnavatele a ČSSZ.
Postupy spojené s vystavením rozhodnutí o dočasné pracovní
neschopnosti se zcela zásadním způsobem změní. Změní se i způsob, jak se
zaměstnavatel dozví o dočasné pracovní neschopnosti svého zaměstnance.
Pojištěnec už nebude muset předávat doklady zaměstnavateli, náhrada mzdy
i nemocenské mu přijde automaticky. Nemocnému dál zůstane v papírové
podobě jen průkaz práce neschopného.
Neschopenky vystavené na stávajícím pětidílném tiskopisu do 31. 12.
2019 budou nadále dokladovány „postaru“, tzn. stejně jako nyní,
prostřednictvím papírových tiskopisů.
Hlavní změny a nové povinnosti týkající se zaměstnavatele
Zaměstnavatel již nebude přijímat doklady potřebné k výplatě dávky
nemocenského od pojištěnce, kterému je předával ošetřující lékař, a dále
je předávat Okresní správě sociálního zabezpečení.
Po 14 dnech trvání neschopnosti je zaměstnavatel povinen zaslat ČSSZ
přílohu k žádosti o dávku, a to v elektronické formě (papírový tiskopis
bude možno použít pouze v případě technického výpadku, tiskopis bude
distribuován stejně, jako tomu bylo doposud).
Do přílohy k žádosti o dávku bude zaměstnavatel nově uvádět
informaci, kam je zaměstnanci vyplácena mzda nebo plat (stejným způsobem
se zpravidla bude zaměstnanci vyplácet nemocenské).
Při skončení dočasné pracovní neschopnosti bude zaměstnavatel zasílat
hlášení s údaji potřebnými pro výplatu poslední dávky nemocenského.
Možnosti zaměstnavatele pro zjištění dočasné pracovní neschopnosti svého zaměstnance
Pro zaměstnavatele se již nebude vystavovat žádný díl rozhodnutí
o dočasné pracovní neschopnosti. I nadále zůstane povinností pojištěnce,
aby o své dočasné pracovní neschopnosti neprodleně informoval svého
zaměstnavatele (např. telefonicky, mailem).
Zaměstnavatel bude mít také k dispozici služby pro ověření či stažení
údajů o dočasných pracovních neschopnostech svých zaměstnanců a na
vyžádání mu o nich budou z ČSSZ odesílány notifikace.
Služby pro zaměstnavatele k ověření dočasných pracovních neschopností svých zaměstnanců
Zaměstnavatel bude mít k dispozici po přihlášení na ePortálu ČSSZ
služby, které mu poskytnou detailní informace k dočasné pracovní
neschopnosti každého zaměstnance i souhrnný přehled všech práce
neschopných zaměstnanců. Výstup s detailními informacemi o jednotlivém
případu dočasné pracovní neschopnosti bude možné uložit jako PDF soubor
podepsaný elektronickou pečetí.
Ke službám ePortálu ČSSZ se lze přihlásit buď pomocí systému datových
schránek, nebo prostřednictvím některého z prostředků v rámci Národní
identitní autority (NIA), tzn. elektronickým občanským průkazem nebo
uživatelským účtem NIA, který lze zřídit bezplatně postupem uvedeným na
portálu eidentita.cz (zde).
K využívání služeb ePortálu může rovněž zaměstnavatel pověřit svého
zaměstnance či jinou fyzickou nebo právnickou osobu. Učinit tak může za
pomocí k tomu určených služeb ePortálu (pro přihlášené klienty),
případně interaktivních tiskopisů. Pověřené fyzické osoby pak mohou ke
službám přistupovat prostřednictvím svých přihlašovacích údajů ke své
datové schránce nebo prostřednictvím NIA. V případě pověření právnické
osoby je třeba, aby tato sdělila ČSSZ fyzickou osobu, která za ni bude
jednat. Důvodem je to, že služby ePortálu může za jiný subjekt využívat
výhradně fyzická osoba (nikoliv právnická).
Možnost zasílání notifikací s informacemi o pracovní neschopnosti svých zaměstnanců
Zaměstnavatel bude mít možnost prostřednictvím ePortálu ČSSZ podat
žádost o zasílání notifikací o dočasných pracovních neschopnostech svých
zaměstnanců. Notifikace o vzniku, trvání a ukončení dočasné pracovní
neschopnosti zaměstnance budou zasílány do určených datových schránek
a/nebo na určené e-mailové adresy, které zaměstnavatel uvede ve své
žádosti.
Notifikace zasílané do datové schránky budou obsahovat údaje
o zaměstnanci a jeho dočasné pracovní neschopnosti ve formě PDF souboru
i XML souboru pro případné automatizované zpracování.
Notifikace zasílané do e-mailové schránky budou obsahovat pouze
obecné upozornění, že prostřednictvím služeb ePortálu jsou pro
zaměstnavatele dostupné nové informace.
Prvotní notifikace o vzniku dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance
bude zaměstnavateli zasílána do datové schránky v okamžiku doručení
hlášení ošetřujícího lékaře ČSSZ. Půjde o informativní zprávu zatím
neověřenou v systémech ČSSZ, že u zaměstnance dotyčného zaměstnavatele
lékař uznal pracovní neschopnost. Cílem je co nejrychlejší upozornění
zaměstnavatele, zaslání ověřené notifikace pak bude následovat po
zpracování podání na straně ČSSZ.
Služby pro zaměstnavatele, který chce s eNeschopenkami pracovat přímo ve svém softwaru
Bude zřízena nová služba „Data zaměstnavatelům o dočasné pracovní
neschopnosti“ typu dotaz – odpověď, která bude fungovat přes
kanál VREP (APEP), tj. kanál provozovaný již v současnosti pro příjem
elektronických podání od zaměstnavatelů. Tato služba umožní si průběžně
automatizovaně stahovat do mzdového či personálního softwaru informace
o dočasných pracovních neschopnostech zaměstnanců. Obdobně bude možné
tyto informace stahovat i prostřednictvím systému datových schránek.
Způsob zapracování do SW zaměstnavatele pak záleží na jeho dodavateli.
ČSSZ poskytuje dodavatelům SW pro zaměstnavatele podporu a spolupráci.
Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení
12.11.2019
Povinnosti zaměstnavatelů
spojené se zavedením eNeschopenky
Od 1. ledna
2020 zahájí Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) ostrý provoz
kompletního, plně funkčního a povinného systému eNeschopenky. Elektronické
zpracování přinese zjednodušení v předávání informací mezi nemocnými
(pojištěnci v dočasné pracovní neschopnosti), ČSSZ, lékaři
a zaměstnavateli. Zásadně se tak zjednoduší tok informací, protože
eNeschopenka propojí povinně elektronicky hned tři dotčené subjekty, lékaře,
zaměstnavatele a ČSSZ.
Postupy
spojené s vystavením rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti se
zcela zásadním způsobem změní. Změní se i způsob, jak se zaměstnavatel
dozví o dočasné pracovní neschopnosti svého zaměstnance. Pojištěnec už
nebude muset předávat doklady zaměstnavateli, náhrada mzdy i nemocenské mu
přijde automaticky. Nemocnému dál zůstane v papírové podobě jen průkaz
práce neschopného.
Neschopenky
vystavené na stávajícím pětidílném tiskopisu do 31. 12. 2019 budou
nadále dokladovány „postaru“, tzn. stejně jako nyní, prostřednictvím
papírových tiskopisů.
Hlavní změny
a nové povinnosti týkající se zaměstnavatele
Zaměstnavatel
již nebude přijímat doklady potřebné k výplatě dávky nemocenského od
pojištěnce, kterému je předával ošetřující lékař, a dále je předávat
Okresní správě sociálního zabezpečení.
Po 14 dnech
trvání neschopnosti je zaměstnavatel povinen zaslat ČSSZ přílohu k žádosti
o dávku, a to v elektronické formě (papírový tiskopis bude možno
použít pouze v případě technického výpadku, tiskopis bude distribuován
stejně, jako tomu bylo doposud). Do přílohy k žádosti o dávku bude
zaměstnavatel nově uvádět informaci, kam je zaměstnanci vyplácena mzda nebo
plat (stejným způsobem se zpravidla bude zaměstnanci vyplácet nemocenské).
Při skončení
dočasné pracovní neschopnosti bude zaměstnavatel zasílat hlášení s údaji
potřebnými pro výplatu poslední dávky nemocenského.
Možnosti
zaměstnavatele pro zjištění dočasné pracovní neschopnosti svého zaměstnance
Pro
zaměstnavatele se již nebude vystavovat žádný díl rozhodnutí o dočasné
pracovní neschopnosti. I nadále zůstane povinností pojištěnce, aby
o své dočasné pracovní neschopnosti neprodleně informoval svého
zaměstnavatele (např. telefonicky, mailem).
Zaměstnavatel
bude mít také k dispozici služby pro ověření či stažení údajů
o dočasných pracovních neschopnostech svých zaměstnanců a na vyžádání
mu o nich budou z ČSSZ odesílány notifikace.
Služby pro
zaměstnavatele k ověření dočasných pracovních neschopností svých
zaměstnanců
Zaměstnavatel
bude mít k dispozici po přihlášení na ePortálu ČSSZ služby, které mu
poskytnou detailní informace k dočasné pracovní neschopnosti každého
zaměstnance i souhrnný přehled všech práce neschopných zaměstnanců. Výstup
s detailními informacemi o jednotlivém případu dočasné pracovní
neschopnosti bude možné uložit jako PDF soubor podepsaný elektronickou
pečetí.
Ke službám
ePortálu ČSSZ se lze přihlásit buď pomocí systému datových schránek, nebo
prostřednictvím některého z prostředků v rámci Národní identitní
autority (NIA), tzn. elektronickým občanským průkazem nebo
uživatelským účtem NIA, který lze zřídit bezplatně postupem uvedeným na portálu
eidentita.cz (zde). K využívání služeb ePortálu může
rovněž zaměstnavatel pověřit svého zaměstnance či jinou fyzickou nebo
právnickou osobu. Učinit tak může za pomocí k tomu určených služeb
ePortálu (pro přihlášené klienty), případně interaktivních tiskopisů. Pověřené
fyzické osoby pak mohou ke službám přistupovat prostřednictvím svých
přihlašovacích údajů ke své datové schránce nebo prostřednictvím NIA.
V případě pověření právnické osoby je třeba, aby tato sdělila ČSSZ
fyzickou osobu, která za ni bude jednat. Důvodem je to, že služby ePortálu může
za jiný subjekt využívat výhradně fyzická osoba (nikoliv právnická).
Možnost
zasílání notifikací s informacemi o pracovní neschopnosti svých
zaměstnanců
Zaměstnavatel
bude mít možnost prostřednictvím ePortálu ČSSZ podat žádost o zasílání
notifikací o dočasných pracovních neschopnostech svých zaměstnanců.
Notifikace o vzniku, trvání a ukončení dočasné pracovní neschopnosti
zaměstnance budou zasílány do určených datových schránek a/nebo na určené
e-mailové adresy, které zaměstnavatel uvede ve své žádosti. Notifikace zasílané
do datové schránky budou obsahovat údaje o zaměstnanci a jeho dočasné
pracovní neschopnosti ve formě PDF souboru i XML souboru pro případné
automatizované zpracování. Notifikace zasílané do e-mailové schránky budou obsahovat
pouze obecné upozornění, že prostřednictvím služeb ePortálu jsou pro
zaměstnavatele dostupné nové informace.
Prvotní
notifikace o vzniku dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance bude
zaměstnavateli zasílána do datové schránky v okamžiku doručení hlášení
ošetřujícího lékaře ČSSZ. Půjde o informativní zprávu zatím neověřenou
v systémech ČSSZ, že u zaměstnance dotyčného zaměstnavatele lékař
uznal pracovní neschopnost. Cílem je co nejrychlejší upozornění zaměstnavatele,
zaslání ověřené notifikace pak bude následovat po zpracování podání na straně
ČSSZ.
Služby pro
zaměstnavatele, který chce s eNeschopenkami pracovat přímo ve svém
softwaru
Bude zřízena
nová služba „Data zaměstnavatelům o dočasné pracovní neschopnosti“ typu
dotaz – odpověď, která bude fungovat přes kanál VREP (APEP),
tj. kanál provozovaný již v současnosti pro příjem elektronických
podání od zaměstnavatelů. Tato služba umožní si průběžně automatizovaně
stahovat do mzdového či personálního softwaru informace o dočasných
pracovních neschopnostech zaměstnanců. Obdobně bude možné tyto informace
stahovat i prostřednictvím systému datových schránek. Způsob zapracování
do SW zaměstnavatele pak záleží na jeho dodavateli. ČSSZ poskytuje
dodavatelům SW pro zaměstnavatele podporu a spolupráci. Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení
10.10.2019
Poslední vlna EET od 1.5.2020
Včera, 9.10.2019, byla ve Sbírce zákonů pod č. 256/2019
Sb. vyhlášena novela zákona o evidence tržeb a zákona o DPH. Od 1.5.2020
tak bude spuštěna poslední vlna evidence tržeb a dojde k přeřazení
některých plnění do 10% sazby DPH (např. u stravovacích služeb a u podávání
točeného piva). Více informací získáte na semináři 26.11. a také na
seminářích
EET - třetí fáze v roce 2020
VS:
79033 Datum: 26.11.2019, 9-14
Přednáší: RNDr. Petr Beránek, daňový poradce Místo: WELLNET,
Wellnerova 7, Olomouc
Cena: 1500Kč pro členy SÚ, 1700 Kč ostatní, včetně 21% DPH
Více na www.suol.cz/?id=1637
Seminář je určen pro širokou veřejnost,
zejména fyzické a právnické osoby, ekonomy, účetní, daňové poradce a další
subjekty, kterým vzniká v roce 2020 povinnost vést elektronickou evidenci
tržeb. V rámci semináře získají účastníci informace, kdo je povinen vést
elektronickou evidenci tržeb, od kdy a také jakým způsobem.
Program semináře:
princip evidence aneb jak to
celé bude fungovat
princip evidence aneb jak to
celé vlastně funguje
příjmy podléhající evidenci a
tržby vyloučené z evidence aneb, na které příjmy netřeba vystavovat
účtenky ani po zavedení 3 vlny
co se změní pro ty, kdo již
povinně evidují
registrace, získání autentizační
údaje a certifikátu
náležitosti účtenky a potřebná
zařízení
informační cedule pro zákazníky
zvláštní režim elektronické
evidence: papírové účtenky – kdo jej může využít
účtenková loterie
sankce za porušení zákona
zkušenosti z dosavadních kontrol
dotazy posluchačů, diskuse
Pozor na změny od 1.11.2019 :
Některé změny, které novela přináší, nabývají účinnosti již
od 1.11.2019. Tyto změny se pochopitelně zatím (do konce dubna 2019)
netýkají plateb z činností dočasně vyjmutých z evidence tržeb, od
1.11.2019 se tedy týkají pouze tržeb ze stravování, ubytování, maloobchodu
a velkoobchodu.
Ani po novele evidenci tržeb nebudou podléhat platby
uskutečněné platebními kartami – ať se jedná o platbu u obchodníka
prostřednictvím terminálu v dané provozovně anebo o platbu prostřednictvím
platební brány.
Od 1.11.2019 novela rozšiřuje tzv. „formální“ znak evidované
tržby o platby uskutečněné tzv. platebními prostředky pro omezenou síť
– slovy novely se jedná o platby uskutečněné prostřednictvím prostředků, které jsou určeny pouze k zaplacení
zboží nebo služeb v prostorách využívaných vydavatelem prostředku nebo
zboží nebo služeb úzce vymezenému okruhu dodavatelů anebo k zaplacení úzce
vymezeného okruhu zboží nebo služeb.
„Formální“ znak evidované tržby je po doplnění novelou např.
naplněn u provozovatele stravovacího zařízení, který umožňuje „nabití“
peněz do elektronické peněženky a následně platbu za stravovací službu
touto elektronickou peněženkou (v tomto případě je evidováno jak „nabití“,
tak následná úhrada za stravovací službu touto elektronickou peněženkou).
Nutno podotknout, že v uvedeném případě metodika Finanční správy
doporučuje evidovat tržby i v současné době.
Uvedený „formální“ znak evidované tržby se po spuštění
poslední vlny, tedy od 1.5.2020, uplatní např. u provozovatele atrakce, kde
je u pokladny zakoupen žeton pro jednu jízdu (platba za žeton bude
evidovanou tržbou) a následně je tento žeton použit k úhradě jedné
jízdy na atrakci (toto použití žetonu již evidovanou tržbou nebude).
Od 1.11.2019 podléhají evidenci tržeb jen tržby na území ČR a také je
opět náležitostí účtenky DIČ, ale jen pokud není tvořeno rodným číslem –
jedná se ovšem pouze o náležitost účtenky pro účely evidence tržeb; daňový
doklady pro účely DPH pochopitelně musí DIČ obsahovat i v případě
plátce – fyzické osoby, u kterého je tvořeno rodným číslem.
Výjimky z evidence tržeb
Evidenci tržeb nadále obecně podléhají tržby, u kterých je
naplněn „formální“ znak (typicky jde o tržbu v hotovosti) a současně i
znak „materiální“ (musí se jednat o příjem z podnikání, proto se
evidence tržeb nebude týkat příjmu v hotovosti, který bude fyzická
osoba zdaňovat jako příjem z nájmu podle § 9 zákona o daních
z příjmů).
Pokud jsou uvedené znaky u příslušné úplaty naplněny, tak je
povinnost ji evidovat, ledaže se jedná o výjimku. Novela s účinností
k 1.5.2020 ruší přechodnou výjimku, která do konce dubna 2020
dočasně vylučuje z evidence tržby ze všech dalších oborů podnikatelské
činnosti (kromě ubytování, stravování, maloobchodu a velkoobchodu).
Výjimky, kdy ani od 1.5.2020, nebudou tržby podléhat evidenci
nadále upravuje § 12 zákona o evidenci tržeb, a to podle 3 odstavců:
podle odst. 1 se
nadále povinnost evidovat tržby nevztahuje na tržby státu, územního
samosprávného celku či příspěvkové organizace; např. příspěvková organizace
může mít hotovostní tržby z podnikání a na tyto tržby se bez dalších
podmínek vztahuje výjimka
podle odst. 2
nadále není např. tržba z podnikání v energetických odvětvích na základě
licence udělené podle energetického zákona nebo z podnikání na základě
povolení krajského úřadu podle zákona o vodovodech a kanalizacích
novela odst. 2
rozšířila o řadu výjimek, které se týkají sociální péče, sociálních služeb,
sociální prevence a sociální rehabilitace
podle odst. 3
nadále není např. ze vztahu souvisejícího s pracovněprávním nebo obdobným
vztahem (např. příjmy za prodej vyřazeného majetku zaměstnancům), z drobné
vedlejší podnikatelské činnosti veřejně prospěšných poplatníků (podle
současné metodiky Finanční správy je tato podmínka splněna, pokud příjem
resp. výnos z podnikatelské činnosti za předchozí kalendářní rok činí
nejvýše 300 000 Kč nebo 5 % z celkových příjmů resp. výnosů)
novela výjimky v
odst. 3 rozšířila o tržby z telekomunikačních služeb a služeb s nimi
souvisejících jako např. čerpání kreditu, nákup jízdenky na MHD přes SMS,
tržby ze všech druhů hazardních her, tržby z obchodní letecké dopravy a
služeb poskytovaných v přímé souvislosti s ní (např. výběr sedadla), tržby
nevidomých či hluchoslepých poplatníků a o tržby z předvánočního
prodeje sladkovodních ryb (v období 18. prosince do 24. prosince, a to jen
v provozovnách zabývajících se v tomto období jen prodejem
sladkovodních ryb a souvisejícími činnostmi) – tato výjimka se uplatní
v případě maloobchodního popř. i velkoobchodního prodeje sladkovodních
ryb o letošních vánocích.
02.10.2019
Zkontrolujte včas platnost certifikátu v pokladním zařízení pro EET
NOVÉ 1. 10. 2019
Finanční
správa upozorňuje poplatníky, kteří si vygenerovali pokladní certifikát
pro zařízení elektronické evidence tržeb před třemi lety,
aby zkontrolovali jeho platnost. Do konce letošního roku a začátkem
roku 2020 bude docházet k ukončení platnosti pokladních certifikátů,
které byly generovány v počátcích zavádění elektronické evidence tržeb.
Pokladní certifikát je nezbytný pro elektronickou evidenci tržeb,
a pokud nedojde včas k jeho výměně za nový, nebudou tyto tržby
evidované. Není třeba čekat na vypršení platnosti certifikátu, protože
nový lze získat kdykoli dříve. Po expiraci nebo zneplatnění certifikátu
nelze již certifikát obnovit ani prodloužit. Přenos pokladního
certifikátu do pokladny nebo do pokladní aplikace si musí zajistit
poplatník obvykle ve spolupráci s dodavatelem pokladny nebo pokladního
software. Vydání certifikátu je zdarma.
Činnosti spojené s generováním pokladních certifikátů se provádějí ve webové aplikaci EET,
ke je též možné ověřit dobu platnosti pokladního certifikátu, případně
využít službu upozornění na konec jeho platnosti, a to formou zaslání
e-mailu na zadanou adresu.
Upozornění pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob podávajících daňové přiznání za část zdaňovacího období 2019
2. 8. 2019
Finanční
správa upozorňuje poplatníky, jimž vznikne povinnost podat daňové
přiznání k dani z příjmů fyzických osob za část zdaňovacího období
započatého v roce 2019 již v průběhu roku 2019, nejpozději však
do 31. prosince 2019, že tak mohou učinit na tiskopise daňového přiznání
pro zdaňovací období 2018 č. 25 5405 MFin 5405 - vzor č. 25 (vč. jeho
příloh) nebo na tiskopise č. 25 5405/D MFin 5405/D – vzor č. 2.
Pomocí aplikace Elektronické podání pro finanční správu (EPO) učinit
takovéto podání nelze, neboť v aplikaci EPO není zveřejněna struktura
pro podání daňových přiznání za části zdaňovacích období.
Finanční správa dále upozorňuje na odchylky v daňovém přiznání za
zdaňovací období 2019, a to v základní části daňového přiznání:
k ř. 59 (ř. 34) Solidární zvýšení daně podle § 16a zákona o daních z příjmů Pro rok 2019 je 48násobek průměrné mzdy podle nařízení vlády č. 213/2018 Sb. ve výši 1 569 552 Kč.
k ř. 69a (ř. 43) Sleva za umístění dítěte v předškolním zařízení Slevu
za umístění dítěte v předškolním zařízení lze uplatnit za každé
vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti
maximálně do výše minimální mzdy, tj. do výše 13 350 Kč.
Dne 1. 4. 2019 nabyl účinnost zákon č. 80/2019 Sb., kterým došlo mimo jiné k novelizaci ustanovení § 7 odst. 7 a § 9 odst. 4 zákona o daních z příjmů.
Danou novelou byl zvýšen limit výdajových paušálů pro živnostníky, a to
na dvojnásobek stavu platného pro zdaňovací období 2018. Zatímco pro
zdaňovací období 2018 byl maximální limit výdajů, které si podnikatel
mohl uplatnit paušálem, vypočítáván z částky 1 mil. Kč, nově se
vypočítává z částky 2 mil. Kč. Maximální limity výdajových paušálů se
tak zdvojnásobily. Velikost uplatnitelných paušálů v procentuálním
vyjádření v rozmezí 40 % až 80 % dle jednotlivých profesí zůstává
nezměněná. Zvýšení těchto limitů je použitelné již za zdaňovací období
roku 2019, popř. za části zdaňovacího období roku 2019.
Uplatňují výdaje procentem z příjmů
Maximální částka uplatnitelného výdaje pro zdaňovací období 2018
Maximální částka uplatnitelného výdaje pro zdaňovací období 2019
Podnikatelé v zemědělské výrobě, lesním a vodním hospodářství a řemeslné živnosti
80 %
800 tis. Kč
1,6 mil. Kč
Ostatní živnostníci
60 %
600 tis. Kč
1,2 mil. Kč
Podnikatelé s jinými příjmy ze samostatné činnosti
40 %
400 tis. Kč
800 tis. Kč
Poplatníci s příjmy z nájmu
30 %
300 tis. Kč
600 tis. Kč
Zdroj: Finanční správa ČR
16.01.2019
Uplatňování vybraných ustanovení zákona o DPH od 1. 1. 2019
3. 1. 2019
S
ohledem na prodlevy v legislativním procesu přijetí návrhu zákona,
kterým se mění některé zákony v oblasti daní (sněmovní tisk č. 206), se od 1. 1. 2019 do nabytí účinnosti tohoto zákona uplatní přímý účinek směrnice Rady (EU) 2017/2455 a směrnice Rady (EU) 2016/1065.
Jedná se zejména o změny v ustanoveních, která upravují místo plnění
při poskytnutí telekomunikačních služeb, služeb vysílání a elektronicky
poskytovaných služeb pro osoby nepovinné k dani a registraci
do zvláštního režimu jednoho správního místa (režimu mimo EU) pro osoby
povinné k dani ze třetích zemí a poukazů.
Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní (sněmovní tisk č. 206), obsahuje i změny vybraných ustanovení zákona č. 235/2004 Sb.,
o dani z přidané hodnoty (dále „zákon o DPH“), které je České republika
povinna transponovat do národního právního řádu s účinností
od 1. 1. 2019.
Jedná se o změny ustanovení vycházející z článku 1 směrnice Rady (EU) 2017/2455, a to změna ustanovení:
§ 10i zákona o DPH, který upravuje stanovení místa plnění při
poskytnutí telekomunikačních služeb, služeb vysílání a elektronicky
poskytovaných služeb pro osoby nepovinné k dani,
§ 27 zákona o DPH, ve kterém je navrženo doplnění nového
odstavce 3 upravujícího vystavování daňových dokladů u osob
registrovaných k dani ve zvláštním režimu jednoho správního místa,
§ 110g zákona o DPH, který upravuje registraci do zvláštního
režimu jednoho správního místa (režimu mimo Evropskou unii) pro osoby
povinné k dani ze třetích zemí.
Osobě povinné k dani splňující podmínky použití zvláštního režimu
jednoho správního místa (režimu mimo Evropskou unii) podle čl. 358a
směrnice Rady 2006/112/ES,
který se mění směrnicí Rady (EU) 2017/2455, bude současně umožněna
registrace do zvláštního režimu rovněž na základě přímého účinku.
Zároveň se povinná transpozice také týká i směrnice Rady (EU) 2016/1065, pokud jde o zacházení s poukazy.
Na základě toho, že Česká republika nestihne přijmout změny obsažené
ve výše uvedených směrnicích EU do zákona o DPH k 1. 1. 2019, uplatní se
přímý účinek těchto směrnic EU a osoby povinné k dani podle nich mohou
postupovat až do nabytí účinnosti zákona, kterým se mění některé zákony
v oblasti daní (sněmovní tisk č. 206).
Zdroj: Finanční správa ČR
29.10.2018
Elektronická fakturace – základní informace
3. 10. 2018
Co je to elektronická faktura/ce
Elektronická faktura (e-faktura) je dokumentem v digitální podobě (elektronickým dokumentem) podle ustanovení § 2 zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, a nařízení eIDAS. Může být doručena ve strukturovaném nebo nestrukturovaném datovém formátu. Může být účetním záznamem podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, daňovým dokladem podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, může sloužit i pro jiné účely (např. jako dodací list, záruční list, důkazní prostředek apod.).
E-faktura je dle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/55/EU
, o elektronické fakturaci při zadávání veřejných zakázek, taková
faktura, která byla vystavena, předána a přijata ve strukturovaném
elektronickém formátu, jenž umožňuje její automatizované a elektronické
zpracování, a je v souladu s evropskou normou pro elektronickou
fakturaci EN 16931-1:2017.
E-faktura je dle usnesení vlády č. 347/2017 a vyhlášky č. 194/2009 Sb.
, o stanovení podrobností užívání a provozování informačního systému
datových schránek, elektronická faktura ve formátech, které předepisuje
evropská směrnice 2014/55/EU, a elektronická faktura ve formátu
isdoc/isdocx (Information System Document) verze 5.2 a vyšší.
Formáty e-faktury a normy
Evropská norma pro elektronickou fakturaci EN 16931-1:2017.
Formáty / syntaxe dle čl. 3 odst. 2 evropské směrnice 2014/55/EU: - formát / syntax UBL 2.1 ISO/IEC 19845:2015, - formát / syntax UN/CEFACT CII (Cross Industry Invoice).
Formát isdoc/isdocx (Information System Document) verze 5.2 a vyšší (dle usnesení vlády č. 347/2017 a vyhlášky č. 194/2009 Sb.).
Důležité termíny/důležitá data
31. 12. 2018 Povinnost ústředních orgánů státní
správy a jimi podřízených organizačních složkami státu stanovená
usnesením vlády č. 347/2017 přijímat elektronické faktury ve formátech
stanovených evropskou směrnicí 2014/55/EU a dále ve formátu isdoc/isdocx
(Information System Document) verze 5.2 a vyšší.
1. 4. 2019 Povinnost zadavatelů veřejných zakázek
v kategorii Česká republika a Česká národní banka přijímat a
zpracovávat elektronické faktury odpovídající evropské normě pro
elektronickou fakturaci EN 16931-1:2017.
1. 4. 2020 Povinnost zadavatelů veřejných zakázek
v kategorii Ostatní zadavatelé přijímat a zpracovávat elektronické
faktury odpovídající evropské normě pro elektronickou fakturaci EN
16931-1:2017.
Zdroj: Ministerstvo financí ČR
05.09.2018
Změna podmínek podpory zaměstnavatelů osob se zdravotním postižením
2. 7. 2018
Dne
30. června 2018 skončilo přechodné období, během kterého se
zaměstnavatelé zaměstnávající osoby se zdravotním postižením (OZP) mohli
připravit na přechod od vymezování či zřizování chráněného pracovního
místa (CHPM) k tzv. „uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na
chráněném trhu práce“. Chtějí-li tito zaměstnavatelé žádat o příspěvky
na podporu zaměstnávání OZP na chráněném trhu práce, musí mít s Úřadem
práce České republiky (ÚP ČR) uzavřenou „Dohodu o uznání za zaměstnavatele osob se zdravotním postižením“ (dohoda o uznání). To platí stejně i pro nové zaměstnavatelé OZP, kteří příspěvek dosud nepobírali, ale hodlají o něj požádat.
Do konce června 2018 jsou podle nové právní úpravy za uznané
zaměstnavatele považovány ty firmy, kterým ÚP ČR od 1. 1. 2018
poskytoval příspěvek podle § 78 zákona o zaměstnanosti ve znění účinném do 31. 12. 2017 a zároveň splňují zákonem stanovené podmínky.
Splnění podmínek pro uzavření dohody o uznání ověřuje ÚP ČR, a to
i provedením místního šetření přímo na pracovištích zaměstnavatele. Jednou z těchto podmínek je bezhotovostní výplata mzdy nebo platu nejméně 80 % zaměstnanců se zdravotním postižením.
Tato podmínka platí od roku 2012. Změna právní úpravy od 1. 1. 2018
vymezila období, ve kterém se splnění této podmínky sleduje, a to na
12 měsíců přede dnem podání žádosti o uzavření dohody o uznání.
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR
05.09.2018
Pojistné na sociální zabezpečení po ukončení studia
20. 7. 2018
Studium a jeho ukončení
Pokud student či absolvent nenastoupí do zaměstnání či nezačne
podnikat, odvádět pojistné na sociální zabezpečení nemusí. Doba studia
v období od 1. 1. 2010 ale není dobou důchodového pojištění ani
tzv. dobou náhradní a nezapočítává se pro budoucí starobní důchod.
Samotným ukončením studia tedy povinnost odvádět pojistné na sociální
zabezpečení též nevzniká. Rozhodujícím mezníkem pro odvod pojistného na
sociální zabezpečení je podle zákona zahájení výdělečné činnosti, která
založí účast na pojištění.
Student si může sám dobrovolně platit důchodové pojištění
Od dovršení 18. roku má však student či absolvent možnost přihlásit
se na okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) podle místa bydliště
k účasti na dobrovolném důchodovém pojištění, pokud si chce zajistit,
aby se mu tato doba v budoucnu počítala pro starobní důchod. Měsíční
pojistné hrazené v roce 2018 u osoby dobrovolně důchodově pojištěné činí
minimálně 2 099 Kč. Za období studia je možné si dobrovolné důchodové
pojištění doplatit zpětně i kdykoliv v budoucnu.
Nástup do zaměstnání
Když absolvent po ukončení studia nastoupí do zaměstnání, je povinen
odvádět za něj pojistné na sociální zabezpečení jeho zaměstnavatel,
který za zaměstnance plní i další povinnosti v sociálním zabezpečení
(např. zasílá OSSZ evidenční list důchodového pojištění či podklady pro
dávky nemocenského pojištění).
Zaměstnavatel však neodvádí pojistné na sociální zabezpečení, pokud
jde o tzv. zaměstnání malého rozsahu (jestliže příjem nebyl sjednán ve
výši alespoň 2 500 Kč za kalendářní měsíc a ani takové výše nedosáhl),
a činnost vykonávanou na základě dohody o provedení práce, pokud výše
započitatelného příjmu v měsíci nepřesahuje částku 10 000 Kč. Toto
období se pak nepočítá do doby potřebné pro důchod a zaměstnanec není
ani účasten nemocenského pojištění.
Zahájení podnikání
Když se absolvent po ukončení studia rozhodne podnikat, tedy zahájit
samostatnou výdělečnou činnost, je třeba tuto skutečnost oznámit
příslušné OSSZ podle místa bydliště, která mu sdělí i všechny potřebné
informace, včetně údajů k placení pojistného a záloh na pojistné na
důchodové pojištění. Pokud je podnikání hlavní činností, je placení
záloh na důchodové pojištění povinné již v prvním roce podnikání.
Měsíční záloha na pojistné se platí alespoň v minimální výši a pro
rok 2018 je stanovena částkou 2 189 Kč.
Je-li podnikání vedlejší činností, což může být např. při zaměstnání
nebo při pobírání rodičovského příspěvku, je povinnost odvádět pojistné
na důchodové pojištění závislá na výši dosažených příjmů. Takzvaná
„rozhodná“ částka podmiňující povinnost platit pojistné na důchodové
pojištění je proměnlivá a v roce 2018 činí 71 950 Kč při výkonu
samostatné výdělečné činnosti po celý kalendářní rok.
Vycestování do zahraničí
Studenti, kteří po ukončení studia v ČR vycestují do zahraničí, kde
např. absolvují stáž či dále studují, taktéž pojistné na sociální
zabezpečení neplatí. Pokud však budou v zahraničí pracovat, je třeba
vědět, že v rámci EU platí pro sociální zabezpečení evropská koordinační
pravidla, která určují, do kterého systému sociálního zabezpečení se
z příjmu bude platit pojistné. Obvykle se platí do systému toho státu,
kde je práce vykonávána. Obdobná pravidla platí při výdělečné činnosti
v zemích, s nimiž má ČR uzavřenou smlouvu o sociálním zabezpečení.
O povinnostech v konkrétním státě je třeba se informovat u příslušné
instituce daného státu. Pokud by student s bydlištěm v ČR vykonával
práci na území dvou nebo více členských států EU, má oznamovací
povinnost vůči OSSZ podle svého trvalého nebo hlášeného pobytu.
Nezaměstnanost a evidence u úřadu práce
Pokud absolvent zůstane po ukončení studia nezaměstnaný, bez ohledu
na to, zda se zaeviduje či nezaeviduje na úřadu práce, pojistné na
sociální zabezpečení odvádět nemusí. Doba vedení v evidenci uchazečů
o zaměstnání je náhradní dobou důchodového pojištění. Ale pozor: pro
budoucí důchod (starobní, invalidní, pozůstalostní) se však započítává
pouze v omezeném rozsahu. Z doby evidence bez pobírání podpory
v nezaměstnanosti či rekvalifikaci před 55. rokem věku se pro potřeby
důchodového pojištění započítává maximálně 1 rok. Zejména při dlouhodobé
nezaměstnanosti lze doporučit přihlásit se k dobrovolné účasti na
důchodovém pojištění, aby se tato doba v budoucnu mohla zohlednit při
stanovení důchodu.
Jiné situace, např. dobrovolnictví či specifické druhy výdělečné činnosti
Mohou nastat i další situace, při kterých nevzniká povinnost odvádět
pojistné na sociální zabezpečení. Např. výkon dlouhodobé dobrovolnické
služby nebo vykonávání zvláštních druhů činnosti, které nezakládají
účast na pojištění. Jde o (výše zmíněné) zaměstnání malého rozsahu, kdy
příjem nebyl sjednán ve výši alespoň 2 500 Kč za kalendářní měsíc a ani
takové výše nedosáhl, činnost vykonávanou na základě dohody o provedení
práce, pokud odměna z ní nepřesahuje částku 10 000 Kč v měsíci, ale také
např. činnost konanou v určitých případech na základě příkazní smlouvy
uzavřené podle občanského zákoníku, je-li vykonávána bezúplatně
(v opačném případě jde již o samostatnou výdělečnou činnost). Také
v těchto uvedených případech, kdy se pojistné na sociální zabezpečení
neodvádí, je možné se za splnění zákonných podmínek přihlásit
k dobrovolné účasti na důchodovém pojištění. Ta sice nezajistí nárok na
dávky nemocenského pojištění (v sociálních situacích jako je dočasná
pracovní neschopnost, mateřství či potřeba ošetřování), ale má význam
pro nárok na důchod.
Pojistné na sociální zabezpečení není totéž co zdravotní pojištění
Lidé se mnohdy nesprávně domnívají, že stát za studenty platí jak
pojistné na zdravotní pojištění, tak pojistné na sociální zabezpečení.
Jde o omyl. V systému sociálního zabezpečení stát plátcem pojistného
u vybraných skupin osob není, neboť jde o zcela rozdílnou koncepci
zabezpečení občanů. V praxi tak může nastat, že občan v určité situaci
povinnost odvádět pojistné na sociální zabezpečení nemá, zatímco ve
zdravotním pojištění ano. Na povinnosti týkající se zdravotního
pojištění je proto třeba se informovat u příslušné zdravotní pojišťovny.
Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení
05.09.2018
Osobní konto dob důchodového pojištění lze snadno zkontrolovat
10. 8. 2018
Bez
ohledu na to, zda vám do důchodu zbývá dvacet, patnáct, deset nebo jen
pět let, své tzv. důchodové konto můžete mít pod kontrolou. O vyhotovení
informativního osobního listu (přehledu) důchodového pojištění může
totiž Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ) požádat každý. Jednou
za kalendářní rok je vyhotovení a doručení tohoto přehledu zdarma.
Přehled obsahuje výčet a součet dob důchodového
pojištění (odpracovaných let), případně náhradních dob
pojištění (např. dobu vedení v evidenci úřadu práce), uložených
v evidenci ČSSZ. Jsou v něm rovněž uvedeny výdělky (přesněji vyměřovací
základy), ze kterých bylo odvedeno pojistné na sociální zabezpečení,
a vyloučené doby (např. doba dočasné pracovní neschopnosti) od
roku 1986. Přehled zároveň uvádí informaci o dobách neevidovaných,
tzn. o dobách, ke kterým ČSSZ nemá v evidenci žádný doklad. Pokud v něm
lidé objeví nedostatky, mohou je včas začít řešit.
Žádost o informativní osobní list důchodového pojištění lze podat
písemně i elektronicky. Písemná žádost (tu najdete v příloze) se zasílá
poštou na adresu: ČSSZ, Odbor správy údajové základny, Křížová 25,
225 08 Praha 5. Musí obsahovat rodné číslo žadatele, jméno, příjmení,
rodné příjmení, adresu, na kterou má být přehled zaslán, a podpis
žadatele. Žádost lze zaslat také e-mailem podepsaným uznávaným
elektronickým podpisem na adresu e-podatelny ČSSZ posta@cssz.cz nebo datovou zprávou do datové schránky ČSSZ (ID: 49kaiq3) nebo využitím online služby ePortálu ČSSZ.
Muži ročníku narození 1957 a ženy narozené v roce 1960 v roce 2018 žádat nemusí, přehled obdrží automaticky.
Dne
10. 9. 2018 se na příjmové straně elektronické evidence tržeb (EET)
změní certifikát, který zabezpečuje spojení mezi pokladními zařízeními,
která evidují tržby, a příjmovou stranou EET.
Uživatelé pokladen, kteří si chtějí ověřit, zdali je jejich pokladní
zařízení připraveno na změnu a bez jakýchkoliv problémů evidovat tržby,
by se měli u svého dodavatele pokladního zařízení či software ujistit,
zda je jejich zařízení na výměnu SSL certifikátu připraveno a důvěřuje
certifikátům certifikační autority DigiCert. Také výrobcům a dodavatelům
pokladních zařízení a software Finanční správa ČR doporučuje, aby
zkontrolovali své systémy a ujistili se, že přechod na nový certifikát
DigiCert Global Root G2 bude pro jejich zákazníky bezproblémový.
Důvodem výměny certifikátu je ukončení činnosti veřejné certifikační
autority GeoTrust a převod jejích aktivit pod autoritu DigiCert.
Přestože je certifikační autorita Digicert standardně podporována
většinou operačních systémů a internetových prohlížečů, může nastat
situace, kdy u některých pokladních zařízení není kořenový certifikát
autority DigiCert nastaven jako důvěryhodný. V takovém případě se nemusí
pokladnímu zařízení od 10. 9. 2018 podařit navázat zabezpečené
HTTPS spojení s příjmovou stranou EET.
Technické podrobnosti a informace jsou uvedeny na internetových stránkách http://www.etrzby.cz/.
Zdroj: Finanční správa ČR
05.09.2018
ÚZ Školství, září 2018
NOVÉ 4. 9. 2018
V pondělí
10. září vyjde v edici ÚZ aktuální soubor školských předpisů. Protože
objem publikace stále narůstal a protože jen málo uživatelů užívá
současně jak předpisy pro regionální školství, tak i pro vysoké školy,
rozhodli jsme se obě oblasti osamostatnit a vydat:
ÚZ č. 1278 Regionální školství, pedagogičtí pracovníci, výkon ústavní a ochranné výchovy a preventivně výchovné péče
ÚZ č. 1279 Vysoké školství
Předplatitelé byli e-mailovou zprávou vyzváni, aby si sdělili, zda chtějí odebírat jedno nebo obě témata.
Redakce Nakladatelství Sagit, a.s.
27.06.2018
Informace k nové dávce - dlouhodobému ošetřovnému
5. 6. 2018
Od
1. června 2018 lze poprvé požádat o novou dávku nemocenského pojištění –
dlouhodobé ošetřovné. Tato až 90 denní dávka umožní lidem zůstat doma
v situaci, kdy budou pečovat o člena rodiny, který byl hospitalizován po
dobu nejméně 7 dní a u kterého ošetřující lékař zdravotnického zařízení
poskytujícího lůžkovou péči (zpravidla nemocnice) rozhodl, že jeho
zdravotní stav vyžaduje po propuštění z hospitalizace domácí celodenní
péči po dobu nejméně 30 dní.
V jakých situacích lékař vystaví rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče?
V případě závažného zhoršení zdravotního stavu z důvodu vážné
nenadálé nemoci nebo úrazu, po němž následovala hospitalizace ve
zdravotnickém zařízení, která trvala alespoň 7 kalendářních dnů po sobě
jdoucích, a současně ošetřující lékař zdravotnického zařízení
poskytujícího lůžkovou péči usoudil, že zdravotní stav propouštěné osoby
do domácího prostředí bude nezbytně vyžadovat poskytování celodenní
péče alespoň po dobu následujících 30 kalendářních dnů. Smyslem
dlouhodobého ošetřovného je usnadnit péči o vážně nemocné a zdravotně
postižené osoby, u kterých nastalo závažné akutní zhoršení zdravotního
stavu. Není primárně určeno pro situace, kdy dochází ke kolísavému
zhoršování chronického nepříznivého zdravotního stavu nebo je např.
zahájena rekonvalescence po plánovaných výkonech (jako např. výměna
kloubu, transplantace apod.).
Poprvé budou moci ošetřující lékaři zdravotnického zařízení
poskytujícího lůžkovou péči vystavit rozhodnutí o potřebě dlouhodobé
péče 1. června 2018, avšak za předpokladu, že jde alespoň o sedmý den
hospitalizace propouštěné osoby.
Jaké jsou podmínky pro nárok na dlouhodobé ošetřovné?
Aby mohla být dávka ošetřující osobě vyplácena, je základní podmínkou
její účast na nemocenském pojištění, tj. např. trvání zaměstnání, které
založilo účast na pojištění v době nástupu na tuto dávku (z příjmu ze
zaměstnání je odváděno pojistné na sociální zabezpečení). Přitom platí,
že před začátkem čerpání dávky trvala účast na nemocenském pojištění u
zaměstnance alespoň po dobu 90 kalendářních dnů v posledních 4 měsících.
U osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) musí být pro nárok na dávku
splněna podmínka dobrovolné účasti na nemocenském pojištění OSVČ alespoň
po dobu 3 měsíců bezprostředně předcházejících dni nástupu na
dlouhodobé ošetřovné. OSVČ nesmí v době pobírání této dávky vykonávat
osobně samostatnou výdělečnou činnost.
Specifickou podmínkou pro nárok na dlouhodobé ošetřovné je, že
ošetřovaná osoba udělila souhlas s poskytováním dlouhodobé péče
ošetřující osobě, a to na tiskopise žádosti o dávku. U nezletilých osob,
které nenabyly plné svéprávnosti, se udělení souhlasu s poskytováním
dlouhodobé péče nevyžaduje.
Komu budou okresní správy sociálního zabezpečení vyplácet dlouhodobé ošetřovné?
Okruh osob, které mohou brát dlouhodobé ošetřovné z důvodu
poskytování dlouhodobé péče, je poměrně široký. Mohou jimi být příbuzní
(např. manželka, dospělý potomek, tchyně, švagr, neteř nebo snacha
apod.) osoby vyžadující dlouhodobou péči. Dále to také může být druh
nebo družka ošetřované osoby anebo osoba žijící s ošetřovanou osobou
v domácnosti. U osob bez přímého příbuzenského vztahu je zákonem
stanovena podmínka společného místa trvalého pobytu s osobou, které je
poskytována celodenní péče.
Jaké doklady jsou potřeba a jak se o dávku žádá?
Nárok na dlouhodobé ošetřovné se bude uplatňovat prostřednictvím
několika předepsaných tiskopisů, některé vystavuje pouze ošetřující
lékař zdravotnického zařízení lůžkové či ambulantní péče, jiné vyplní
žadatel o dávku spolu s osobou, o kterou bude pečovat. OSVČ doklady
předávají přímo „své“ OSSZ, u které jsou registrovány, zaměstnanec
je OSSZ předá prostřednictvím svého zaměstnavatele.
Jak je to s omluvením nepřítomnosti v práci po dobu dlouhodobé péče?
Podle zákoníku práce uděluje zaměstnavatel zaměstnanci souhlas
s nepřítomností v práci k poskytování dlouhodobé péče. Zpravidla tak
učiní na základě předloženého tiskopisu „Žádost o dlouhodobé ošetřovné“.
Zaměstnavatel není povinen tento souhlas udělit jen v případě, že tomu
brání vážné provozní problémy. Neudělení souhlasu zaměstnavatel oznámí a
zdůvodní zaměstnanci písemně. Pokud zaměstnanec bude mít za to, že
zaměstnavatelem uvedené provozní důvody by udělení souhlasu neměly
bránit, má možnost obrátit se na oblastní inspektorát práce.
Po jak dlouhou dobu je dlouhodobé ošetřovné vypláceno a je možné se vystřídat?
Dávka se poskytuje maximálně 90 kalendářních dnů ode dne vzniku
potřeby dlouhodobé péče, tj. nejdříve od sedmého dne hospitalizace.
V případě, že je ošetřovaná osoba opětovně hospitalizovaná, nebude
ošetřující osobě za dobu hospitalizace (s výjimkou prvního a posledního
dne hospitalizace) dlouhodobé ošetřovné vyplaceno. Během čerpání
dlouhodobého ošetřovného je možné se vystřídat např. s jiným členem
rodiny, avšak vždy pouze po celých dnech a se souhlasem osoby, které je
péče poskytována. V případě pravidelného střídání ošetřující osoba
k žádosti o dávku přiloží rozpis (harmonogram), ve kterých dnech bude
poskytovat péči; i na rozpisu musí být uveden souhlas ošetřované osoby.
Ošetřující osobě může další nárok na dlouhodobé ošetřovné (u téhož či
jiného člena rodiny) vzniknout nejdříve po uplynutí 12 měsíců ode dne,
za který měla naposledy vyplaceno dlouhodobé ošetřovné.
Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení
22.05.2018
Sdělení k zaplacení daně z nemovitých věcí
NOVÉ 14. 5. 2018
Finanční
správa zahájila rozesílku složenek na zaplacení daně z nemovitých věcí
na rok 2018. Lhůta pro zaplacení daně (nebo její první splátky) končí
31. května 2018.
Fyzické osoby, které nemají zřízenou datovou schránku, obdrží do
poštovních schránek bezplatnou „daňovou“ složenku. Fyzické osoby, které
mají zřízenou datovou schránku, a právnické osoby obdrží informace pro
placení daně do své datové schránky. Pokud právnická osoba nemá
zpřístupněnou datovou schránku, dostane poštou běžnou poštovní poukázku.
Kdo se přihlásil k zasílání údajů pro placení daně e-mailem, dostane
všechny potřebné informace k placení daně do své e-mailové schránky.
V případě poplatníků přihlášených k placení daně prostřednictvím SIPO,
proběhne úhrada daně v souladu s podmínkami České pošty.
Aby se na poštách a u pokladen netvořily nepříjemné fronty, složenky
jsou rozesílány poplatníkům postupně tak, aby v jedné lokalitě
neobdrželi všichni složenky současně. Poslední z nich poplatníci obdrží
nejpozději do 22. května.
Nepřesáhne-li částka daně 5 000 Kč, je splatná celá do 31. května.
Je-li daň vyšší než 5 000 Kč, je splatná ve dvou splátkách
(do 31. května a do 30. listopadu), avšak poplatník ji může v termínu
do 31. května zaplatit i najednou.
Informaci o celkové výši daně a případném přeplatku nebo nedoplatku
se poplatník dozví z oddělitelné části složenky (alonže), stejně jako
adresu územního pracoviště, kde je uložen jeho daňový spis k dani
z nemovitých věcí.
Kdo vlastní více nemovitostí v jednom kraji a nemá daň vyšší než
5 000 Kč, najde v obálce jen jednu složenku, kde budou platby za všechny
nemovitosti v kraji sečteny dohromady. Kdo vlastní nemovitosti na území
různých krajů nebo platí daň vyšší než 5 000 Kč, najde v téže obálce
více složenek.
Na složenkách je předtištěn bankovní účet finančního úřadu, na který
se daň platí, včetně předčíslí a kódu banky. Částku celkové platby
vyplní poplatník sám, a to podle údajů z alonže. Pro placení lze využít
i QR kód, uvedený na alonži. Poplatníci, kteří se přihlásili k zasílání
údajů pro placení daně z nemovitých věcí e-mailem, obdrží namísto
složenky e-mailovou zprávu s kompletní informací pro placení daně.
Daň může být zaplacena:
bezhotovostním převodem z účtu poplatníka na účet finančního úřadu,
na poště daňovou složenkou bez poštovného (platí jen pro fyzické osoby) nebo běžnou složenkou,
prostřednictvím SIPO (platí pro poplatníky, kteří se k této službě
přihlásili na finančním úřadě nejpozději do 31. ledna 2018; tito
poplatníci neobdrží obálku s daňovou složenkou. Pozor na dostatečnou
výši inkasního limitu pro platbu SIPO!),
hotově v pokladně finančního úřadu.
Poplatníkům daně z nemovitých věcí, u nichž na zdaňovací období
roku 2018 došlo ke změně výše daně oproti předchozímu roku, případně
oproti částce vypočtené v daňovém přiznání, sděluje novou výši daně
místně příslušný finanční úřad nejčastěji hromadným předpisným seznamem.
Tento seznam je pro poplatníky zpřístupněn k nahlédnutí na všech
územních pracovištích příslušného finančního úřadu v pracovních dnech
v průběhu měsíce května.
V případě nejasností či nesrovnalostí se mohou poplatníci obrátit na finanční úřad v místě, kde je umístěn jejich spis.
Zdroj: Ministerstvo financí ČR
02.05.2018
Informace ke zpřístupnění hromadného předpisného seznamu na daň z nemovitých věcí v roce 2018
NOVÉ 2. 5. 2018
Daň z nemovitých věcí se stanovuje rozhodnutím, jímž je platební výměr, dodatečný platební výměr nebo hromadný předpisný seznam.
Poplatníkům daně z nemovitých věcí, u nichž na zdaňovací období
roku 2018 došlo ke změně výše daně oproti předchozímu roku, případně
oproti částce vypočtené v daňovém přiznání, sděluje místně příslušný
finanční úřad novou výši daně nejčastěji hromadnými předpisnými seznamy,
které jsou zpřístupněny k nahlédnutí na územních pracovištích
příslušného finančního úřadu.
Finanční úřad vydává hromadný předpisný seznam na daň z nemovitých
věcí za obvod své územní působnosti, tj. za příslušný kraj nebo za
hlavní město Prahu. Hromadné předpisné seznamy zpřístupní příslušné
finanční úřady k nahlédnutí na svých územních pracovištích v průběhu
měsíce května 2018. Informace o době, kdy lze do hromadných předpisných
seznamů nahlédnout, uveřejní jednotlivé finanční úřady veřejnou
vyhláškou, kterou vyvěsí po dobu nejméně 30 dnů na své úřední desce
a způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Vyhlášky finančních úřadů o zpřístupnění hromadných předpisných
seznamů budou uveřejněny také na úředních deskách obcí v příslušném
kraji. Při nahlédnutí do hromadného předpisného seznamu jsou daňovému
subjektu zpřístupněny pouze údaje týkající se jemu stanovené daně.
Stanovení daně hromadným předpisným seznamem se neodůvodňuje.
Za den doručení hromadného předpisného seznamu se považuje třicátý den po jeho zpřístupnění.
Proti stanovení daně se mohou poplatníci uvedení v hromadném
předpisném seznamu odvolat ve lhůtě do 30 dnů ode dne jeho doručení,
a to i před jeho doručením. Odvolání se podává u správce daně, jehož
rozhodnutí je odvoláním napadeno. Podané odvolání nemá odkladný účinek.
Poplatníkům neuvedeným na hromadném předpisném seznamu je daň z nemovitých věcí stanovena podle zákona o dani z nemovitých věcí
ve výši poslední známé daně nebo ve výši shodné s podaným daňovým
přiznáním bez oznámení stanovené výše daně platebním výměrem, anebo je
oznámena platebním výměrem v případě, že se stanovená daň odchyluje od
daně poplatníkem přiznané.
Zdroj: Finanční správa ČR
26.03.2018
Nejčastější chyby v daňových přiznáních
13. 3. 2018
Finanční správa upozorňuje poplatníky daně z příjmů na pět nejčastějších chyb v daňových přiznáních:
Špatné uplatňování odčitatelných položek a slev na dani. Například
tzv. školkovné uplatňují poplatníci v maximální možné výši, ačkoliv
reálně zaplatili nižší částku. Nebo úroky z hypotéky si uplatňuje ten,
kdo není vlastníkem předmětu bytové potřeby.
Podnikatelé by si v přiznání za rok 2017 měli dát pozor na
odčítání slevy na manželku a daňové zvýhodnění na dítě, a to
v návaznosti na výši příjmů, ze kterých výdaje příslušným procentem
uplatňují.
Mnoho poplatníků chybně uplatňuje slevu na manželku (manžela).
Nejčastější chybou bývá nezahrnutí nemocenských dávek, podpory
v nezaměstnanosti nebo peněžité pomoci v mateřství (tzv. mateřské) do
příjmů manželky (manžela). Mateřská bývá zaměňována s rodičovským
příspěvkem, který představuje dávku státní sociální podpory (stejně tak
i porodné) a do vlastních příjmů manželky se pro účely uplatnění této
slevy nezahrnuje.
Poplatník vyživující dítě, jež s ním žije ve společné
domácnosti, má nárok na daňové zvýhodnění. Přitom vyživuje-li v jedné
společně hospodařící domácnosti více poplatníků, nárok může za tentýž
kalendářní měsíc uplatnit pouze jeden z nich. Nejčastější chybou bývá
právě duplicitní uplatnění jednoho dítěte dvěma poplatníky, ať už
z důvodu nedorozumění či chybného posouzení společně hospodařící
domácnosti.
V neposlední řadě jde o zapomenutý podpis na daňovém přiznání.
Zdroj: Finanční správa ČR
05.03.2018
Informace k podávání přiznání k dani z příjmů za rok 2017
26. 2. 2018
Posledním
dnem pro odevzdání daňového přiznání k dani z příjmů za rok 2017 je pro
většinu poplatníků 3. duben 2018. Tento den je zároveň posledním dnem
lhůty pro úhradu daně.
V posledních dnech podávání daňových přiznání budou rozšířeny úřední
hodiny finančních úřadů a jejich územních pracovišť. Od pondělí
26. 3. 2018 do čtvrtka 29. 3. 2018 vždy od 8:00 do 17:00 hodin
a v poslední den lhůty pro podání, tj. v úterý 3. 4. 2018,
od 8:00 do 18:00 hodin.
Také v roce 2018 budou Pracovníci finančních úřadů a jejich územních
pracovišť budou také vyjíždět do vybraných měst a obcí, aby usnadnili
daňovým poplatníkům splnění povinnosti podání daňových přiznání.
Podrobnější informace o místech a termínech těchto výjezdů najdete zde.
Zdroj: Ministerstvo financí ČR
20.02.2018
Uplatnění výdajových paušálů, slevy na manželku/manžela a daňového zvýhodnění na děti za rok 2017
16. 1. 2018
Podnikatelé
a pronajímatelé uplatňující výdaje procentem z příjmů (tzv. výdajové
paušály), u nichž částka základu daně z podnikání nebo nájmu
(popř. v součtu obojího) převyšuje polovinu celkového základu daně, mají
možnost při podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za
zdaňovací období roku 2017 zvolit jednu ze dvou variant a vybrat si pro
ně výhodnější zdanění.
V první variantě si mohou poplatníci uplatnit vyšší limit výdajového
paušálu „zastropovaného“ částkou 2 mil. Kč zdanitelného příjmu, ze
kterého je výdajový paušál počítán, současně si však nemohou uplatnit
slevu na dani na manžela/manželku, jehož/jejíž příjmy nepřesáhly částku
68 tis. Kč ročně, ani daňové zvýhodnění na děti, i kdyby jinak splňovali
zákonné podmínky pro jejich uplatnění.
Ve druhé variantě si slevu na manžela/manželku ve výši 24 840 Kč
i daňové zvýhodnění na děti poplatníci uplatnit mohou, pokud splňují
zákonné podmínky pro jejich uplatnění, ale musí použít nižší limit
výdajového paušálu „zastropovaného“ částkou 1 mil. Kč zdanitelného
příjmu, ze kterého je výdajový paušál počítán.
Poplatník
Uplatňují výdaje procentem z příjmů
Maximální částka uplatnitelného výdaje (1. varianta)
Maximální částka uplatnitelného výdaje (2. varianta)
Podnikatelé v zeměd. výrobě, lesním a vodním hospodářství a řemeslné živnosti
80 %
1,6 mil. Kč
800 tis. Kč
Ostatní živnostníci
60 %
1,2 mil. Kč
600 tis. Kč
Podnikatelé s jinými příjmy ze samostatné činnosti
40 %
800 tis. Kč
400 tis. Kč
Poplatníci s příjmy z nájmu
30 %
600 tis. Kč
300 tis. Kč
Volbu mezi oběma variantami zdanění může poplatník provést pouze ve zdaňovacím období roku 2017.
Od zdaňovacího období 2018 již budou platit pro všechny podnikatele
nižší limity výdajových paušálů a možnost uplatnění slevy na dani na
manžela/manželku a uplatnění daňového zvýhodnění na děti (tj. druhá
varianta).
Zdroj: Finanční správa ČR
20.02.2018
Změny v dobrovolném důchodovém pojištění
30. 1. 2018
U
dobrovolného důchodového pojištění se od 1. 2. 2018 zavádí podmínka, že
přede dnem podání přihlášky k důchodovému pojištění musí občan získat
alespoň jeden rok pojištění, a to tzv. placeného pojištění (neboli doby
výkonu výdělečné činnosti), nikoliv náhradní doby pojištění. Nadále
platí, že dobrovolného důchodového pojištění může být účasten občan
starší 18 let, který podal na okresní správě sociálního zabezpečení
podle místa bydliště přihlášku k tomuto pojištění na předepsaném
tiskopisu.
V roce 2018 činí minimální měsíční pojistné na dobrovolné důchodové pojištění 2 099 Kč.
Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení
20.02.2018
Soud odmítl postup finanční správy vyměřit DPH komukoliv z podvodného obchodního řetězce
13. 2. 2018
Nejvyšší
správní soud (NSS) se zastal firmy, které finanční správa nepřiznala
nárok na odpočet DPH kvůli údajnému zapojení do podvodného řetězce.
Podle soudu jde o zásadní rozsudek pro daňovou oblast.
Firma přitom splnila veškeré podmínky stanovené pro přiznání nároku
na odpočet daně. Naopak finanční správa dostatečně jasně nedoložila, že
firma věděla o podvodném jednání, účastnila se jej anebo se při
uzavírání obchodu chovala neobezřetně.
NSS uvedl, že při výběru daní nelze akceptovat, aby správce daně
vyměřil daň fakticky komukoli v libovolně dlouhém řetězci, resp. aby se
zaměřil na daňový subjekt, u něhož je vybrání daně z hlediska
vymahatelnosti práva jednodušší a je zjevné, že daňový výnos bude
zaručen.
Podle NSS nelze za „jednoho” a „dalšího” automaticky považovat
„kteréhokoli” z účastníků v řetězci obchodů. Vždy je třeba hledat vazby
mezi neodvedením daně, nárokováním odpočtu a povědomím o možném podvodu.
Opačným způsobem by byla zcela nepřípustně zakládána objektivní daňová
odpovědnost kteréhokoli subjektu zapojeného v obchodním řetězci
a odpovědnost za pohyb a osud zboží.
Zdroj: Česká tisková kancelář
07.02.2018
Změny v dobrovolném důchodovém pojištění
30. 1. 2018
U
dobrovolného důchodového pojištění se od 1. 2. 2018 zavádí podmínka, že
přede dnem podání přihlášky k důchodovému pojištění musí občan získat
alespoň jeden rok pojištění, a to tzv. placeného pojištění (neboli doby
výkonu výdělečné činnosti), nikoliv náhradní doby pojištění. Nadále
platí, že dobrovolného důchodového pojištění může být účasten občan
starší 18 let, který podal na okresní správě sociálního zabezpečení
podle místa bydliště přihlášku k tomuto pojištění na předepsaném
tiskopisu.
V roce 2018 činí minimální měsíční pojistné na dobrovolné důchodové pojištění 2 099 Kč.
Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení
23.01.2018
Uplatnění výdajových paušálů, slevy na manželku/manžela a daňového zvýhodnění na děti za rok 2017
16. 1. 2018
Podnikatelé
a pronajímatelé uplatňující výdaje procentem z příjmů (tzv. výdajové
paušály), u nichž částka základu daně z podnikání nebo nájmu
(popř. v součtu obojího) převyšuje polovinu celkového základu daně, mají
možnost při podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za
zdaňovací období roku 2017 zvolit jednu ze dvou variant a vybrat si pro
ně výhodnější zdanění.
V první variantě si mohou poplatníci uplatnit vyšší limit výdajového
paušálu „zastropovaného“ částkou 2 mil. Kč zdanitelného příjmu, ze
kterého je výdajový paušál počítán, současně si však nemohou uplatnit
slevu na dani na manžela/manželku, jehož/jejíž příjmy nepřesáhly částku
68 tis. Kč ročně, ani daňové zvýhodnění na děti, i kdyby jinak splňovali
zákonné podmínky pro jejich uplatnění.
Ve druhé variantě si slevu na manžela/manželku ve výši 24 840 Kč
i daňové zvýhodnění na děti poplatníci uplatnit mohou, pokud splňují
zákonné podmínky pro jejich uplatnění, ale musí použít nižší limit
výdajového paušálu „zastropovaného“ částkou 1 mil. Kč zdanitelného
příjmu, ze kterého je výdajový paušál počítán.
Poplatník
Uplatňují výdaje procentem z příjmů
Maximální částka uplatnitelného výdaje (1. varianta)
Maximální částka uplatnitelného výdaje (2. varianta)
Podnikatelé v zeměd. výrobě, lesním a vodním hospodářství a řemeslné živnosti
80 %
1,6 mil. Kč
800 tis. Kč
Ostatní živnostníci
60 %
1,2 mil. Kč
600 tis. Kč
Podnikatelé s jinými příjmy ze samostatné činnosti
40 %
800 tis. Kč
400 tis. Kč
Poplatníci s příjmy z nájmu
30 %
600 tis. Kč
300 tis. Kč
Volbu mezi oběma variantami zdanění může poplatník provést pouze ve zdaňovacím období roku 2017.
Od zdaňovacího období 2018 již budou platit pro všechny podnikatele
nižší limity výdajových paušálů a možnost uplatnění slevy na dani na
manžela/manželku a uplatnění daňového zvýhodnění na děti (tj. druhá
varianta).
Zdroj: Finanční správa ČR
03.01.2018
Novinky v nemocenském pojištění pro rok 2018
NOVÉ 2. 1. 2018
Rok
2018 přinese v oblasti nemocenského pojištění řadu změn. Některé z nich
jsou účinné již od začátku roku 2018, jiné nabudou účinnosti až
v průběhu roku. To se týká hlavně účinnosti nových dávek nemocenského
pojištění. O otcovskou budou moci lidé požádat nejdříve od 1. února,
o dlouhodobé ošetřovné až od 1. června.
Zvýšení nemocenského
Od 1. ledna 2018 se zvyšuje sazba nemocenského. Od 31. kalendářního
dne dočasné pracovní neschopnosti bude nemocenské činit
66 % redukovaného denního vyměřovacího základu místo původních 60 %
a od 61. kalendářního dne pak 72 %. Lidem, kteří budou v dočasné
pracovní neschopnosti déle než měsíc, bude tedy vypláceno vyšší
nemocenské.
Nemocenské člena jednotky sboru dobrovolných hasičů a členů ostatních složek integrovaného záchranného systému
Od 1. února 2018 bude nemocenské za kalendářní den nově činit
100 % redukovaného denního vyměřovacího základu v případech, kdy byl
pojištěnec uznán dočasně práce neschopným nebo mu byla nařízena
karanténa v důsledku toho, že se prokazatelně podílel v obecném zájmu na
hašení požáru, na provádění záchranných nebo likvidačních prací anebo
na plnění úkolů ochrany obyvatelstva jako člen jednotky sboru
dobrovolných hasičů obce povolané operačním a informačním střediskem
integrovaného záchranného systému. Uvedené platí i pro člena ostatní
složky integrovaného záchranného systému, který k této složce není
v pracovněprávním nebo služebním poměru. Pro vznik nároku na „vyšší
dávku“ je třeba doložit potvrzení operačního a informačního střediska
integrovaného záchranného systému, které potvrdí členství a příčinu
pracovní neschopnosti či karantény.
Otcovská poporodní péče, neboli otcovská
Rovněž od 1. února 2018 budou moci lidé požádat o novou dávku
nemocenského pojištění – otcovskou. Tato krátkodobá dávka umožní
tatínkům zůstat v prvních týdnech po porodu doma, aby pomáhali mamince
s péčí o novorozence. Nastoupit na dávku mohou v období šesti týdnů ode
dne narození dítěte. Výplata otcovské náleží za dobu 7 kalendářních dnů,
nelze ji čerpat přerušovaně a její výše je 70 % redukovaného denního
vyměřovacího základu. Žádost o otcovskou budou zaměstnanci podávat, tak
jako u ostatních dávek nemocenského pojištění, prostřednictvím
zaměstnavatele. Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) ji budou
uplatňovat přímo u okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ), u které
jsou registrovány. Nárok na dávku OSVČ vznikne za předpokladu, že si
platí nemocenské pojištění. Žádost o dávku otcovské poporodní péče
(otcovskou) se bude podávat prostřednictvím stejnojmenného tiskopisu.
Žadatel vyplní přední stranu tiskopisu a odešle ho svému zaměstnavateli,
který vyplní druhou stranu. Po skončení podpůrčí doby, tj. po uplynutí
7 dnů, zaměstnavatel odešle vyplněný tiskopis společně s tiskopisem
„Příloha k žádosti o dávku nemocenského pojištění“ příslušné OSSZ
(tj. stejný postup jako u ostatních dávek nemocenského pojištění). Kromě
tatínků může mít nárok na otcovskou také pojištěnec (muž i žena), který
pečuje o dítě, které převzal do péče nahrazující péči rodičů na základě
rozhodnutí příslušného orgánu, pokud dítě ke dni převzetí do péče
nedosáhlo 7 let věku.
Dlouhodobé ošetřovné
Až od 1. června 2018 bude nově možné čerpat dlouhodobé ošetřovné. To
budou moci využít lidé, kteří jsou nemocensky pojištěni po stanovenou
dobu a potřebují se postarat o nemocného člena domácnosti či příbuzného.
Tato nová dávka bude náležet při ošetřování osoby, která byla aspoň
7 dnů hospitalizována v nemocnici a po propuštění bude podle potvrzení
ošetřujícího lékaře potřebovat ještě minimálně 30 dní celodenní péči.
Dlouhodobé ošetřovné bude vypláceno maximálně po dobu 90 kalendářních
dnů ode dne propuštění z nemocnice a dávka bude činit 60 % redukovaného
denního vyměřovacího základu. V průběhu uvedených 90 dnů se ošetřující
osoby budou moci v ošetřování střídat.
Další změny v zákoně o nemocenském pojištění s účinností od 1. února 2018
Další změny v zákoně o nemocenském pojištění
jsou převážně provozně-technického a nikoli zásadního charakteru.
Zpřesňuje se jimi například okruh nemocensky (a důchodově) pojištěných
zaměstnanců, upravují se podmínky účasti zaměstnanců na nemocenském
pojištění v případě navazujících zaměstnání stejného druhu, podmínky
nároku na dávku nemocenského pojištění u zaměstnání malého rozsahu,
upravuje se stanovení rozhodného období pro výpočet dávek či podmínky
při vyplácení nemocenského ve sporných případech.
Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení
03.01.2018
Elektronická evidence tržeb po rozhodnutí Ústavního soudu
18. 12. 2017
Ústavní soud svým nálezem Pl. ÚS 26/16 rozhodl o následujících změnách v elektronické evidenci tržeb:
Náběh III. a IV. fáze evidence tržeb je zrušen. O nových termínech
startu dalších fází evidence tržeb a novém vymezení subjektů, kterých se
budou tyto fáze týkat, se nyní může rozhodnout pouze novelou zákona o evidenci tržeb. III.
fáze evidence tržeb se měla týkat např. svobodných povolání
a taxislužby, IV. fáze pak vybraných řemesel a výrobních činností.
Počínaje 1. březnem 2018: - nebudou bezhotovostní platby, tzn. platby platebními kartami a platebními branami, podléhat povinnosti evidence tržeb, - nebude DIČ povinným údajem uváděným na účtence (zůstává však povinným údajem zasílaným v datové zprávě).
Výjimky z povinné evidence tržeb již nebude možné stanovit
formou nařízení vlády, ale zákonem. Přitom výjimky dosud stanovené
nařízením vlády č. 376/2017 Sb. zůstávají v platnosti až do konce roku 2018.
Zdroj: Ústavní soud a Ministerstvo financí ČR
31.10.2017
Sdělení pro plátce daně ze závislé činnosti k tiskopisu Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti
NOVÉ 31. 10. 2017
Změnou zákona o daních z příjmů
dochází od zdaňovacího období 2018 k rozšíření komunikace mezi
zaměstnavatelem a zaměstnancem v souvislosti s ustanovením § 38k zákona
o daních z příjmů. Prohlášení k dani budou moci zaměstnanci předkládat
a činit (podepisovat) nadále v listinné podobě, ale nově také
v elektronické formě.
V případě elektronické formy je však nutné, aby zaměstnavatel
zajistil jednoznačnou identifikaci konkrétního zaměstnance. Například se
bude jednat o učiněné prohlášení k dani elektronickým podpisem nebo
bude jednoznačná identifikace zaměstnance zajištěna elektronicky
prostřednictvím interního informačního systému zaměstnavatele.
Od roku 2018 bude tedy zcela na rozhodnutí jednotlivých zaměstnavatelů,
jakou formu prohlášení k dani podle § 38k zákona o daních z příjmů
u svých zaměstnanců zvolí, zda listinnou, či elektronickou. Případně lze
obě uvedené formy kombinovat.
Uvedená elektronizace souvisí také s ustanovením § 38l zákona
o daních z příjmů, které definuje způsob prokazování nároku na odečet
nezdanitelných částí základu daně, slev na dani a daňového zvýhodnění.
K tomu Generální finanční ředitelství sděluje, že finanční úřady budou
u zaměstnavatelů akceptovat předepsané doklady podle § 38l zákona
o daních z příjmů předložené zaměstnancem i v elektronické podobě.
V případě vedení a archivace prohlášení k dani v elektronické podobě,
doporučujeme, aby zaměstnavatel stanovil např. vnitřním předpisem
podmínky, za kterých je možné elektronicky učinit prohlášení k dani
a zajistil, že se bude jednat o dohledatelný systém mzdové agendy
zaměstnavatele.
V souvislosti s výše uvedenou změnou je vydán nový vzor tiskopisu
prohlášení, který je určen pro účely výpočtu záloh na daň (platnost od
zdaňovacího období 2018). Tento vzor najdete v příloze.
Informace
k projektu výzkumu a vývoje jako nezbytné podmínce pro uplatnění
odpočtu na podporu výzkumu a vývoje dle § 34 odst. 4 a 5 zákona o daních
z příjmů
NOVÉ 3. 10. 2017
Generální
finanční ředitelství pro zvýšení informovanosti a právní jistoty
poplatníků daně z příjmů právnických a fyzických osob při uplatňování
nepřímé daňové podpory výzkumu a vývoje vydává informaci k projektu
výzkumu a vývoje jako nezbytné podmínce pro uplatnění odpočtu dle § 34
odst. 4 a 5 zákona o daních z příjmů.
Finanční správa bude při zajišťování daně postupovat vstřícněji
NOVÉ 19. 9. 2017
Nově bude správce daně před vydáním zajišťovacího příkazu (podle § 167 až 169 daňového řádu a § 103 zákona o DPH)
daňovému subjektu pečlivěji osvětlovat alternativní možnosti úhrady
jistoty. Jedná se například o zástavní právo zřízené k majetku třetí
osoby, ručení třetí osoby, finanční záruky nebo jiné zákonné způsoby
zajištění tak, aby nedocházelo k nežádoucímu utlumení podnikatelské
činnosti, ale zároveň nemohlo dojít k nežádoucímu vyvedení majetku mimo
dosah orgánů Finanční správy. Finanční správa také zpřísní nároky na
kvalitu odůvodnění každého vydaného zajišťovacího příkazu. Nově bude
například metodicky upraven minimální rozsah podkladů, bez kterých
nebude možné zajišťovací příkaz provést.
Ministerstvo financí současně zahájí mezirezortní diskuzi
o legislativním ukotvení alternativní možnosti k institutu zajišťovacího
příkazu, a to v podobě méně invazivního nástroje správy daní. Nový
institut by spočíval v možnosti daňového subjektu zvolit si, jako
alternativu namísto zajišťovacího příkazu, řádně jmenovaného správce
s odbornými znalostmi, jehož schválení by po nezbytně nutnou dobu
podléhaly všechny operace směřující ke zmenšení majetku příslušného
daňového subjektu.
Z analýzy zajišťovacích příkazů vydávaných Finanční správou vyplývá,
že Finanční správa tento institut nenadužívá. Vydání každého
zajišťovacího příkazu podléhá deseti kontrolním článkům na různých
úrovních Finanční správy. Systém deseti kontrolních článků znemožňuje,
aby byl zajišťovací příkaz vydán bez náležité majetkové analýzy daňového
subjektu a související právní argumentace.
Zdroj: Ministerstvo financí ČR
13.09.2017
Sdělení k osvobození od daně z příjmů v případě poskytnutí příspěvku na tištěné knihy
NOVÉ 12. 9. 2017
Generální finanční ředitelství na základě množících se dotazů a z důvodu správné aplikace zákona o daních z příjmů
upozorňuje, že možnost poskytnutí příspěvku na tištěné knihy (včetně
obrázkových knih pro děti, avšak mimo knih, ve kterých reklama přesahuje
50 % plochy), jako nepeněžního plnění poskytovaného zaměstnavatelem
zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi, bude u zaměstnance
osvobozeno od daně z příjmů až od 1. 1. 2018.
Zdroj: Generální finanční ředitelství
16.08.2017
Namísto sankce výzva u některých elektronických podání
NOVÉ 15. 8. 2017
Poplatníci,
kteří podají přiznání k dani z příjmů fyzických osob nebo přiznání
k dani z nemovitých věcí jinak než elektronicky, pokud mají povinnost
činit podání elektronickou formou, budou nově nejprve vyzváni k nápravě
a až pokud svou chybu nenapraví, budou pokutováni.
Dosud se za nedodržení povinné elektronické formy podání ukládala „automatická“ pokuta ve výši 2 000 korun. Výhradně
elektronicky podávají řádná a dodatečná daňová přiznání, přihlášky
k registraci, oznámení o změně registračních údajů, žádosti o zrušení
registrace, hlášení a vyúčtování ti poplatníci, kteří mají zpřístupněnou
datovou schránku nebo mají zákonem uloženou povinnost mít účetní
závěrku ověřenou auditorem. Povinné elektronické podávání platí také pro
všechny plátce DPH.
Zdroj: Ministerstvo financí ČR
16.08.2017
Do důchodu v 65 letech
2. 8. 2017
Důchodový
věk je s účinností od 1. 1. 2018 nově zastropován na 65 let. Snížení
důchodového věku z 67 na 65 let se prakticky týká mužů a žen narozených
v roce 1966 a později. U mužů a žen narozených před rokem 1966 se dosud
stanovený důchodový věk nemění.
Důchodový věk pojištěnců narozených v období let 1936 až 1971 najdete v příloze.
Novelou zákona o daních z příjmů
dochází ke zvýšení daňového zvýhodnění podle § 35c odst. 1 zákona na
druhé dítě z částky 17 004 Kč na částku 19 404 Kč ročně a na třetí
a každé další dítě z částky 20 604 Kč na částku 24 204 Kč ročně. Uvedená
změna nabývá účinnosti dnem 1. července 2017 s tím, že se použije již
pro zdaňovací období roku 2017.
Za předpokladu, že poplatník uplatňuje daňové zvýhodnění u plátce
daně z příjmů ze závislé činnosti, pak se toto zvýšení poprvé použije
při zúčtování mzdy za kalendářní měsíc červenec 2017. Zbývající část
nároku na daňové zvýhodnění za kalendářní měsíce leden až červen 2017
bude poplatníkovi zohledněna v rámci ročního zúčtování záloh a daňového
zvýhodnění za zdaňovací období 2017, popř. v rámci daňového přiznání
k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2017.
Zdroj: Ministerstvo financí ČR
13.07.2017
Informace k uplatňování zákona o DPH od 1. 7. 2017 ve vybraných oblastech
V souvislosti s novelou zákona č. 235/2004 Sb.,
o dani z přidané hodnoty, s účinností od 1. 7. 2017, vydalo Generální
finanční ředitelství informace k uplatňování některých ustanovení tohoto
zákona, a to v následujících oblastech:
vzniku povinnosti přiznat daň při dodání zboží a poskytnutí služby,
Dne 16.6.2017 byl ve Sbírce
zákonů vyhlášen pod č. 170/2017 Sb. zákon ze dne 4. dubna 2017,
kterým se mění některé zákony v oblasti daní (tzv. daňový balíček). Zákon byl
sice schválen s účinností od 1. dubna 2017, ale v případech, kdy je zákon
vyhlášen až po datu schválené účinnosti, se uplatňuje výklad, že zákon nabude
účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení ve Sbírce zákonů – v daném případě tedy 1.července
2017. Tento komentář především upozorňuje na výklady Finanční správy k
tomuto daňovému balíčku a na aktualizaci pokynů k vyplnění kontrolního hlášení.
Vyhlášený text daňového
balíčku je dostupný v aplikaci Sbírky zákonů Ministerstva vnitra ZDE.
Daňový balíček novelizuje
zejména zákon o daních z příjmů (a také zákon o rezervách), zákon
o DPH a daňový řád. Daňový balíček má jednotnou
účinnost od 1.7.2017 a od tohoto data se uplatní veškeré změny v DPH a
v daňovém řádu.
U daní z příjmů je situace
velice nepřehledná, protože většina změn se uplatní až pro zdaňovací
období roku 2018 (v případě hospodářského roku však již počínaje
hospodářským rokem započatým 1.7.2017). Tato nepřehlednost může být velmi
matoucí – v zákoně o daních z příjmů ve znění účinném od 1.7.2017 např. najdeme
osvobození pro příspěvek zaměstnavatele poskytovaný nepeněžně
zaměstnancům na nákup knih (§ 6 odst. 9 písm. d)); toto osvobození je
sice účinné od 1.7.2017, ale podle přechodného ustanovení se použije až
počínaje zdaňovacím obdobím roku 2018. Z uvedeného důvodu bylo úplné
znění daňových zákonů od 1.7.2017 nakladatelstvím Anag zpracováno tak, aby
obsahovalo i ta ustanovení zákona o daních z příjmů, která jsou od 1.7.2017
zrušena či novelizována, ale pro zdaňovací období roku 2017 se ještě použijí;
ustanovení, která se použijí až od zdaňovacího období roku 2018, jsou
samostatně vyznačena.
Zvýšení částek daňového
zvýhodnění pro druhé dítě o 200 Kč měsíčně (na 1.617 Kč) a na třetí či
další dítě o 300 Kč měsíčně (na 2.017 Kč) se uplatní poprvé při výpočtu
záloh na daň ze závislé činnosti z červencových mezd. V daňovém
přiznání za rok 2017 nebo při ročním zúčtování daně ze závislé činnosti za rok
2017 se uplatní nové částky daňového zvýhodnění za celý rok 2017, tedy i za
prvé pololetí roku 2017. Např. pokud se zaměstnanci narodilo v 03/2017 druhé
dítě, při výpočtu záloh na daň za měsíce 03 až 06/2017 zaměstnavatel používá
částku daňového zvýhodnění na druhé dítě 1.417 Kč měsíčně a od 07/2017 začne
používat částku 1.617 Kč; v rámci ročního zúčtování daně ovšem použije částku
1.617 Kč i za měsíce 03/ až 06/2017.
Povinně se také až od
zdaňovacího období roku 2018
uplatní omezení pro výdaje uplatňované procentem z příjmů
– např. OSVČ provozující živnost neřemeslnou a uplatňující výdaje ve výši 60 %
příjmů může i po novele uplatnit výdaje ve výši 60 % příjmů, maximální částku
ovšem novela snížila z 1,2 mil. Kč (naposledy pro rok 2017) na polovinu, tj. na
600 tis. Kč (povinně od roku 2018). Na polovinu novela snížila i maximální
částky dalších procentuálních výdajů (výdaje uplatňované ve výši 80 % bude
možné uplatnit jen do výše 800 tis. Kč, ve výši 40 % jen do výše 400 tis. Kč a
u výdajů uplatňovaných ve výši 30 % jen do výše 300 tis. Kč; toto snížení se
týká i fyzických osob s příjmy z pronájmu).
OSVČ (obdobně i fyzická osoba
s pronájmu) s ročními příjmy nad 1 mil. Kč (rozhodující je vždy okruh příjmů, u
kterého lze uplatnit příslušnou procentuální výši výdajů – např. celková roční
výše příjmů z živnosti neřemeslné) může nadále uplatňovat výdaje v procentuální
výši, ale s omezením maximální částky. Má-li tedy např. OSVČ s příjmy ze
živnosti neřemeslné roční příjmy 1,5 mil. Kč, může za rok 2017 uplatnit 60%
výdaj bez omezení, tj. v částce 900 tis. Kč, a za rok 2018 může také 60% výdaj
uplatnit (pokud se nerozhodne pro uplatnění výdajů ve skutečné výši), ale jen
ve výši 600 tis. Kč.
Finanční správa zveřejnila
svůj komentář změn v daních z příjmů od 1.7.2017 v rámci souhrnného
komentáře daňového balíčku, který je dostupný ZDE.
Dále komentář bodově shrnuje změny v DPH a stručně se věnuje novelizaci zákona
o správních poplatcích.
Stručně změny v zákoně o DPH
shrnuje materiál Daňový
balíček 2017 – Přehled změn v DPH, který nabízíme v pdf podobě za 99 Kč +
dph a se kterým poskytujeme i další doplňkové materiály – např.
uspořádanou důvodovou zprávu či návrhy výkladů Finanční správy a jejich
konečnou podobu ze 16.6.2017 (k těmto výkladům viz níže). Návrh výkladů byl
aktuálně doplněn o návrh informace k uplatnění DPH u společností
(sdružení) bez právní subjektivity, který Finanční správa teprve
připravuje (návrh je dostupný i pro ty, kteří si materiál zakoupili již dříve).
Finanční správa dále
zveřejnila výklady k některým změnám v uplatňování DPH, tyto
výklady jsou dostupné ZDE.
Jedná se o výklady těchto okruhů problémů:
k § 20a
I podle nové úpravy se daň nadále
přiznává k datu přijetí úplaty, pokud předchází dni uskutečnění zdanitelného
plnění. V novém § 20a je však výslovně stanoveno, že přijetím úplaty vzniká
daňová povinnost jen tehdy, pokud je v okamžiku přijetí úplaty plnění, ke
kterému se tato úplata vztahuje dostatečně určité. Dle výkladu je
rozhodující dostatečná určitost plnění, ke kterému se úplata vztahuje, ve
smyslu jeho daňového režimu – má-li být na základě úplaty např. dodáno zboží v
základní sazbě daně s tím, že místem dodání bude ČR, je podle uvedeného výkladu
úplata dostatečně určitá bez ohledu na to, jaké konkrétní zboží má být dodáno
(např. velké modré pánské kalhoty nebo malá zelená dámská sukně) a bez ohledu
na konkrétní místo plnění (prodej v prodejně v Brně nebo v Praze).
k režimu přenesení
daňové povinnosti
Od 1.7.2017 dochází k rozšíření
použití režimu přenesení daňové povinnosti. Z praktického hlediska je zřejmě
nejdůležitější, že režim přenesení daňové povinnosti za začne povinně používat
u poskytnutí pracovníků pro stavební a montážní práce (v
kontrolním hlášení se bude vykazovat s kódem 4a). Okruh stavebních a montážních
prací, při jejichž poskytnutí se používá režim přenesení daňové
povinnosti (v kontrolním hlášení se vykazují s kódem 4), se od 1.7.2017 nijak
nemění – pokud plátce poskytuje zaměstnance, kteří vykonávají tyto práce, tak
se na toto poskytnutí zaměstnanců nově od 1.7.2017 vztahuje režim přenesení
daňové povinnosti. Rozšíření režimu přenesení daňové povinnosti je jedním z
důvodů změn v kontrolním hlášení od 1.7.2017 a aktualizace pokynů pro jeho
vyplnění (viz níže)
k vyrovnání a úpravě
odpočtu daně
Od 1.7.2017 zákon o DPH výslovně
upravuje vyrovnání uplatněného odpočtu daně u zásob (obchodního majetku před
jeho použitím), pokud následně dojde ke zničení, ztrátě či odcizení, které
nejsou řádně doloženy ani potvrzeny. Obdobně pro stejné situace nově upravuje
úpravu odpočtu daně u dlouhodobého majetku. Výklad se zabývá zejména tím, kdy je
zničení, ztráta či odcizení řádně potvrzeno – např. náležitostmi likvidačního
protokolů, postupem při manku zjištěném inventarizací v návaznosti na předpisu
tohoto manka k úhradě odpovědnému zaměstnanci apod.
k institutu nespolehlivé
osoby
Vedle nespolehlivých plátců budou
nově existovat i nespolehlivé osoby, které lze slangově označit za nespolehlivé
neplátce. Informace o tom, že je daná osoba nespolehlivou osobou, bude součástí
registru plátců DPH (jazykově je to sice nesmysl, ale je to tak). Stane-li se nespolehlivá
osoba plátcem, tak bude automaticky považována za nespolehlivého plátce a její
odběratel se od tohoto okamžiku bude automaticky dostávat do pozice ručitele
(pokud nespolehlivý plátce daň neodvede).
V návaznosti na změny v DPH od
1.7.2017 byly aktualizovány také pokyny k vyplnění kontrolního hlášení
od 1.7.2017. Tyto aktualizované pokyny, spolu s přehledem změn v těchto
pokynech, jsou dostupné ZDE.
Aktualizované pokyny k
vyplnění kontrolního hlášení reagují např. na rozšíření režimu přenesení
daňové povinnosti od 1.7.2017 a nově se budou používat tyto kódy:
1a Zlato –
zprostředkování dodání investičního zlata
3a Dodání nemovité věci
v nuceném prodeji
4a Stavební a montážní
práce – poskytnutí pracovníků
6 Dodání zboží
poskytnutého původně jako záruka
7 Dodání zboží po
postoupení výhrady vlastnictví.
Velice zajímavý je komentář k podávání kontrolního hlášení u společností
(sdružení) bez právní subjektivity, podle kterého mohou podle
přechodného ustanovení použít do 31.12.2018 stávající právní úpravu (podle
které kontrolní hlášení podává pouze společník/člen sdružení pověřený vedením
evidence DPH) použít pouze společnosti založené před účinností novely, tj. před
1.7.2017. U společností bez právní subjektivity založených od 1.7.2017 musí dle
pokynů podávat každý společník kontrolní hlášení již za období od 1.7.2017.
Přechodné ustanovení (bod 2. čl. VI zákona 170/2017 Sb.) ovšem žádné omezení
pro použití stávající úpravy do konce roku 2018 jen pro společnosti vzniklé
před 1.7.2017 neobsahuje, Finanční správa však přechodné ustanovení s tímto omezením
vykládá. Zrušení zvláštní úpravy DPH pro uplatnění DPH u společností (sdružení)
bez právní subjektivity, ke kterému od 1.7.2017 dochází, přinese do praxe řadu
problémů. Metodiku k této problematice Finanční správa teprve připravuje (viz
výše ke komentáři změn v zákoně o DPH).
21.06.2017
Pojistné na sociální zabezpečení studentů a absolventů
13. 6. 2017
Budoucí
absolventi středních a vysokých škol se často ptají, zda po ukončení
studia musí začít platit pojistné na sociální zabezpečení. To však
záleží na konkrétní situaci. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ)
proto přináší přehled situací nejčastějších.
Po ukončení školy
Samotným ukončením studia povinnost odvádět pojistné nevzniká, tato
povinnost souvisí zpravidla se zahájením výdělečné činnosti. Pokud tedy
absolvent zůstane po ukončení studia nezaměstnaný, a to bez ohledu na
to, zda se zaeviduje či nezaeviduje na úřadu práce, pojistné na sociální
pojištění odvádět nemusí. Má však možnost přihlásit se k dobrovolnému
důchodovému pojištění, pokud chce, aby se mu tato doba v budoucnu
počítala pro důchod.
Po nástupu do zaměstnání
Když absolvent po ukončení studia nastoupí do zaměstnání, plní za něj
povinnosti v sociálním zabezpečení jeho zaměstnavatel. To znamená, že
zaměstnavatel za zaměstnance odvádí pojistné na sociální zabezpečení
a zasílá do evidence ČSSZ zákonem stanovené informace a doklady
(evidenční list důchodového pojištění). To neplatí pouze v případě
tzv. zaměstnání malého rozsahu, kdy příjem nedosahuje 2 500 Kč za
kalendářní měsíc, a při činnosti vykonávané na základě dohody
o provedení práce, pokud výše započitatelného příjmu v měsíci
nepřesahuje částku 10 000 Kč.
Při zahájení podnikání
Zahájení podnikání, přesně řečeno samostatné výdělečné činnosti, je
třeba oznámit okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) podle místa
bydliště. Pokud je podnikání hlavní činností, je placení důchodového
pojištění povinné. Je-li podnikání vedlejší činností, což je např. právě
při studiu (vč. brigád), je povinnost odvádět důchodové pojištění
závislá na výši dosažených příjmů.
Při prázdninové brigádě
Je-li prázdninová brigáda činností, která zakládá účast na pojištění,
plní povinnosti vůči ČSSZ za studenta zaměstnavatel. Období takové
brigády pak může být započítáno pro nárok na budoucí důchod.
Při vycestování do zahraničí
Studenti, kteří nejsou výdělečně činní a sociální pojištění neplatí,
nemají vůči ČSSZ žádnou povinnost ani při vycestování do zahraničí na
stáž či studijní pobyt. Nemusí ČSSZ v těchto případech nic hlásit. Pokud
budou v zahraničí pracovat, je třeba vědět, že v rámci EU platí pro
sociální zabezpečení evropská koordinační pravidla, která určují, do
kterého systému sociálního zabezpečení se z příjmu bude platit pojistné.
Obvykle se platí do systému toho státu, kde je práce vykonávána.
O povinnostech v konkrétním státě je třeba se informovat u příslušné
instituce daného státu.
Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení
21.06.2017
Zvýšení limitu pro uplatnění výjimky z EET veřejně prospěšnými poplatníky
29. 5. 2017
V
návaznosti na několikaměsíční dialog, který s neziskovými organizacemi
vedl resort financí, aktualizovala Finanční správa metodiku elektronické
evidence tržeb pro tyto subjekty. Aby metodika lépe korespondovala
s reálnou situací většiny těchto subjektů a eliminovala negativní dopady
na jejich veřejně prospěšnou činnost, zvýšila limit pro uplatnění
výjimky z povinnosti evidovat tržby pro vedlejší podnikatelskou činnost.
Neziskové organizace, jako jsou například vesnické spolky, obecně
prospěšné společnosti či nadace, evidují pouze příjmy z vedlejší
podnikatelské činnosti, kterou vyvíjí za účelem podpory své hlavní
nepodnikatelské činnosti, a to jen tehdy, přesáhnou-li jejich tržby
300 tisíc korun ročně nebo 5 % celkových příjmů.
Neziskové subjekty neevidují příjmy z hlavní nepodnikatelské
činnosti, tzn. například členské příspěvky, dary, dotace či výnosy
z veřejných sbírek. Pokud neziskový subjekt uspořádá akci, například
výroční ples, hody, oslavy státních svátků, výročí založení obce, ze
které inkasuje příjmy (vstupné, prodej zboží a služeb) a tato akce
souvisí s posláním neziskového subjektu a není vykonávána soustavně, pak
ani případný zisk z dané akce není tržbou z podnikání a není povinnost
ho evidovat.
Zdroj: Ministerstvo financí ČR
21.06.2017
Možnost podávat žádosti o stanovení daně paušální částkou do 31. května 2017
16. 5. 2017
Prezidentem
České republiky byl dne 28. 4. 2017 podepsán zákon, kterým se mění
některé zákony v oblasti daní (sněmovní tisk 873 - dále „daňový
balíček“). Daňový balíček nabude účinnosti patnáctým dnem po jeho
vyhlášení ve Sbírce zákonů. Jeho součástí je také novelizace ustanovení
§ 7a zákona o daních z příjmů (ZDP), které upravuje daň stanovenou paušální částkou.
Daňový balíček v novelizovaném ustanovení § 7a ZDP rozšiřuje okruh
poplatníků, kterým může správce daně stanovit na jejich žádost daň
paušální částkou, a to o poplatníky mající příjmy podle § 6 ZDP
(tj. příjmy ze závislé činnosti) a poplatníky provozující podnikatelskou
činnost se zaměstnanci.
Z přechodného ustanovení (čl. II bod 14 „daňového balíčku“) vyplývá,
že novelizované ustanovení lze použít již pro zdaňovací období
roku 2017, přičemž pro toto zdaňovací období stanoví lhůtu pro podání
žádosti o stanovení daně paušální částkou nejpozději do 31. 5. 2017
a pro správce daně stanoví lhůtu pro projednání s poplatníkem
a stanovení daně nejpozději do 15. 9. 2017.
Protože daňový balíček nebyl dosud ve Sbírce zákonů vyhlášen, novela
§ 7a ZDP bude účinná až po 31. 5. 2017. To ovšem nebrání poplatníkům,
aby podle nových podmínek podávali žádosti o stanovení daně paušální
částkou. Budou-li tyto žádosti podány do 31. 5. 2017, budou správcem
daně projednány nejpozději do 15. 9. 2017. Na žádosti podané
po 31. 5. 2017 nelze již pro rok 2017 daň paušální částkou stanovit.
Generální finanční ředitelství proto upozorňuje poplatníky,
že žádosti o stanovení daně paušální částkou pro zdaňovací období roku
2017 je možno podávat nejpozději do 31. 5. 2017.
Zdroj:Finanční správa ČR
21.06.2017
Daňový balíček konečně platí
- od 1.7.2017
Dne 16.6.2017 byl ve Sbírce
zákonů vyhlášen pod č. 170/2017 Sb. zákon ze dne 4. dubna 2017,
kterým se mění některé zákony v oblasti daní (tzv. daňový balíček). Zákon byl
sice schválen s účinností od 1. dubna 2017, ale v případech, kdy je zákon
vyhlášen až po datu schválené účinnosti, se uplatňuje výklad, že zákon nabude
účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení ve Sbírce zákonů – v daném případě tedy 1.července
2017. Tento komentář především upozorňuje na výklady Finanční správy k
tomuto daňovému balíčku a na aktualizaci pokynů k vyplnění kontrolního hlášení.
Vyhlášený
text daňového balíčku je dostupný v aplikaci Sbírky zákonů Ministerstva
vnitra ZDE.
26.04.2017
Termín podání přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2016
NOVÉ 25. 4. 2017
Osoby
samostatně výdělečně činné (OSVČ) mají povinnost podat své okresní
správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně Přehled o příjmech
a výdajích za rok 2016, a to ve většině případů nejpozději do 2. 5. 2017.
OSVČ, kterým daňové přiznání zpracovává daňový poradce, mohou přehled
podat v termínu do 1. 8. 2017. Podmínkou delšího termínu však je, že
tuto skutečnost doloží okresní správě sociálního zabezpečení a zdravotní
pojišťovně nejpozději do 2. 5. 2017.
OSVČ, které nejsou povinny podávat daňové přiznání, předkládají
přehled okresní správě sociálního zabezpečení nejpozději do 31. 7. 2017
(pro předložení přehledu zdravotní pojišťovně byl termín nejpozději do
10. 4. 2017).
Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny
26.04.2017
Úprava odesílání e-mailů o změně stavu podání EPO
NOVÉ 18. 4. 2017
Finanční
správa upozorňuje uživatele Daňového portálu na změnu v odesílání
notifikačních emailů oznamujících změnu stavu učiněného elektronického
podání prostřednictvím aplikace Elektronická podání pro Finanční
správu (EPO).
Od 18. dubna 2017 budou nově odesílány pouze zprávy informující
o přijetí podání na společné technické zařízení správce daně. Namísto
zpráv dvou bude odesílána zpráva pouze jedna.
Změna se týká uživatelů, kteří v rámci odesílání podání EPO uvedli na
stránce Odeslání písemnosti e-mailovou adresu pro možnost získání
informací o průběhu zpracování. Pro garantované zjištění stavu podání
lze využít službu Zjištění stavu podání v aplikaci EPO.
Zdroj: Finanční správa ČR
26.04.2017
Sdělení pro plátce daně ze závislé činnosti a tvůrce mzdových programů
10. 4. 2017
Na
tiskopise „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti
plynoucích na základě dohod o provedení práce podle § 6 odst. 4 zákona
č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
a o sražené dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně“ (tiskopis
25 5460/A MFin 5460/A – vzor č. 4), vydaném pro zdaňovací období 2017,
bylo v řádku 3. „Úhrn skutečně sražené daně vybírané srážkou podle
zvláštní sazby daně z příjmů uvedených na ř. 2“ v odkazu na § 36 odst. 2
zákona o daních z příjmů nahrazeno písmeno p) písmenem o).
V této souvislosti není nutné provádět změnu písmene či samotnou výměnu tiskopisu ve mzdových programech.
Zdroj: Finanční správa ČR
12.04.2017
Sdělení pro plátce daně ze závislé činnosti a tvůrce mzdových programů
NOVÉ 10. 4. 2017
Na
tiskopise „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti
plynoucích na základě dohod o provedení práce podle § 6 odst. 4 zákona
č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
a o sražené dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně“ (tiskopis
25 5460/A MFin 5460/A – vzor č. 4), vydaném pro zdaňovací období 2017,
bylo v řádku 3. „Úhrn skutečně sražené daně vybírané srážkou podle
zvláštní sazby daně z příjmů uvedených na ř. 2“ v odkazu na § 36 odst. 2
zákona o daních z příjmů nahrazeno písmeno p) písmenem o).
V této souvislosti není nutné provádět změnu písmene či samotnou výměnu tiskopisu ve mzdových programech.
Zdroj: Finanční správa ČR
14.03.2017
Finanční správa rozšiřuje možnosti prominutí pokut u kontrolního hlášení
NOVÉ 13. 3. 2017
Finanční
správa přichází s další úlevou pro podnikatele. Plátci DPH, kteří
v roce 2016 pochybili v souvislosti s podáním kontrolního hlášení
a vznikla jim tudíž povinnost uhradit některou z „fixních“ pokut ve
výši 10, 30 nebo 50 tisíc korun, mají nyní možnost požádat svého správce
daně o prominutí 2 pokut, a to bez ohledu na příčinu pochybení.
Za rok 2017 bude možné za obdobných podmínek prominout nanejvýš
1 pokutu.
V reakci na dosavadní praktické dopady sankčního systému kontrolního
hlášení se také rozšiřuje výčet důvodů, za kterých je možné částečně
nebo úplně prominout udělené sankce za nepodání kontrolního hlášení.
Podrobné informace ohledně rozsahu ospravedlnitelných důvodů, podání
žádosti a postupů v řízení o prominutí pokuty za nepodání kontrolního
hlášení jsou uvedeny v aktualizovaném pokynu GFŘ-D-29.
Zdroj: Ministerstvo financí ČR
14.03.2017
Příručka budoucího důchodce
28. 2. 2017
Důležité
informace pro ty, kteří přemýšlejí o odchodu do starobního důchodu,
shrnuje Příručka budoucího důchodce. Vysvětluje podmínky nároku na
důchod, způsob jeho výpočtu a výplaty, postup při podání žádosti
o důchod. Obsahuje také tabulku důchodového věku a doby pojištění
potřebné pro starobní důchod. Nechybí v ní ani důležité kontakty a
konkrétní příklady výpočtů důchodu pro rok 2017. Příručku najdete
v příloze.
Příspěvky na penzijní připojištění a životní pojištění
17. 1. 2017
U
daňového zvýhodnění příspěvků na penzijní připojištění, doplňkové
penzijní spoření a životní pojištění dochází počínaje úhradami za
zdaňovací období roku 2017 k následujícím změnám:
limit osvobození od daně z příjmů, jde-li o příspěvky zaměstnavatele, se zvyšuje z 30 000 Kč na 50 000 Kč ročně (u zaměstnavatele jsou tyto příspěvky daňově uznatelným nákladem),
limit pro odpočet vlastních příspěvků od základu daně z příjmů se zvyšuje z 12 000 Kč na 24 000 Kč ročně.
Zdroj: Ministerstvo financí ČR
22.02.2017
Režim přenesení daňové povinnosti u poskytnutí služby elektronických komunikací
NOVÉ 7. 2. 2017
Generální
finanční ředitelství upozorňuje plátce daně z přidané hodnoty, že dne
2. února 2017 uveřejnilo na webové stránce Finanční správy ČR dodatek
k informaci čj. 105279/16/7100-20118-012884, k aplikaci režimu přenesení
daňové povinnosti u poskytnutí služby elektronických komunikací (vydané
dne 29. 9. 2016).
Informace k nové službě zasílání údajů pro placení daně z nemovitých věcí e-mailem
31. 1. 2017
Od
zdaňovacího období roku 2017 umožní Finanční správa České republiky
využít nové služby spočívající v zasílání údajů pro placení daně
z nemovitých věcí (dále „daň“) prostřednictvím e-mailu.
Poplatník, přihlášený k zasílání údajů pro placení daně e-mailem,
obdrží každoročně před splatností první splátky daně na jím určenou
e-mailovou adresu zprávu, která bude obsahovat obdobné údaje, jaké jsou
dosud uvedeny na alonži složenky (tj. informace o výši stanovené daně,
výši nedoplatku/přeplatku a údaje pro placení daně včetně QR kódu). V případě,
že poplatník přihlášený k této službě neuhradí daň v zákonem stanoveném
termínu a na základě toho mu vznikne nedoplatek na dani, obdrží na jím
určenou e-mailovou adresu vyrozumění o nedoplatku na dani.
O zřízení služby musí poplatník požádat místně příslušný finanční
úřad (žádost najdete v příloze) a pokud je poplatníkem daně u více
finančních úřadů, musí žádost podat na každý finanční úřad zvlášť. Pro
zaslání údajů pro placení daně e-mailem na dané zdaňovací období musí
být žádost poplatníkem podána správci daně nejpozději do 15. března
zdaňovacího období.
Poplatníkům přihlášeným k zasílání údajů pro placení daně z nemovitých věcí e-mailem nebude zaslána složenka. Služba
není určena pro poplatníky, kteří mají zřízenu službu placení daně
prostřednictvím SIPO, ani pro právnické osoby, které mají zřízenu
datovou schránku.
Finanční správa České republiky upozorňuje, že budou-li údaje pro
placení daně e-mailem zaslány poplatníkovi až po splatnosti daně či
nebudou-li mu zaslány vůbec, nemá tato skutečnost vliv na povinnost
poplatníka uhradit daň v zákonem stanoveném termínu.
Informace k nové službě zasílání údajů pro placení daně z nemovitých věcí e-mailem
NOVÉ 31. 1. 2017
Od
zdaňovacího období roku 2017 umožní Finanční správa České republiky
využít nové služby spočívající v zasílání údajů pro placení daně
z nemovitých věcí (dále „daň“) prostřednictvím e-mailu.
Poplatník, přihlášený k zasílání údajů pro placení daně e-mailem,
obdrží každoročně před splatností první splátky daně na jím určenou
e-mailovou adresu zprávu, která bude obsahovat obdobné údaje, jaké jsou
dosud uvedeny na alonži složenky (tj. informace o výši stanovené daně,
výši nedoplatku/přeplatku a údaje pro placení daně včetně QR kódu). V případě,
že poplatník přihlášený k této službě neuhradí daň v zákonem stanoveném
termínu a na základě toho mu vznikne nedoplatek na dani, obdrží na jím
určenou e-mailovou adresu vyrozumění o nedoplatku na dani.
O zřízení služby musí poplatník požádat místně příslušný finanční
úřad (žádost najdete v příloze) a pokud je poplatníkem daně u více
finančních úřadů, musí žádost podat na každý finanční úřad zvlášť. Pro
zaslání údajů pro placení daně e-mailem na dané zdaňovací období musí
být žádost poplatníkem podána správci daně nejpozději do 15. března
zdaňovacího období.
Poplatníkům přihlášeným k zasílání údajů pro placení daně z nemovitých věcí e-mailem nebude zaslána složenka. Služba
není určena pro poplatníky, kteří mají zřízenu službu placení daně
prostřednictvím SIPO, ani pro právnické osoby, které mají zřízenu
datovou schránku.
Finanční správa České republiky upozorňuje, že budou-li údaje pro
placení daně e-mailem zaslány poplatníkovi až po splatnosti daně či
nebudou-li mu zaslány vůbec, nemá tato skutečnost vliv na povinnost
poplatníka uhradit daň v zákonem stanoveném termínu.
Autentizační údaje pro elektronickou evidenci tržeb
NOVÉ 24. 1. 2017
Druhá
vlna elektronické evidence tržeb startuje 1. března 2017. Dotkne se
odhadem 250 tisíc podnikatelských subjektů z maloobchodu a velkoobchodu.
Prvním krokem přípravy ke správnému evidování tržeb je podání žádosti
o autentizační údaje. O autentizační údaje k evidenci tržeb lze žádat
buď elektronicky, a to výhradně na stránkách Daňového portálu
prostřednictvím EPO formuláře
žádosti (tu je nutné podepsat pomocí přihlašovacích údajů do datové
schránky), anebo osobně na kterémkoliv územním pracovišti finančního
úřadu. Jiným způsobem podanou žádost o autentizační údaje (například
datovou schránkou nebo v listinné podobě) nelze vyřídit. Pomocí
autentizačních údajů se lze přihlásit do webové aplikace
pro správu údajů evidence tržeb, kde si podnikatel po přihlášení
zaeviduje své provozovny a následně vygeneruje certifikát pro evidenci
tržeb, který je pak nutno nainstalovat do pokladního zařízení.
Podnikatelé si mohou správné nastavení a funkčnost spojení pokladního
zařízení se systémem evidence tržeb ověřit buď v ostrém, nebo
v ověřovacím módu produkčního prostředí. Pokud zvolí ověřovací mód, tyto
zprávy se kontrolují při příjmu, odesílá se odpověď, ale neukládají se
v databázi Finanční správy, proto jsou vhodné pro testovací účely.
Obchodní činnosti spadající do druhé vlny jsou uvedeny v Klasifikaci
ekonomických činností (NACE) v kódu 45.1, 45.3, 45.4, 46 a 47.
Zdroj: Ministerstvo financí ČR
10.01.2017
Stanovení jednotných kurzů za zdaňovací období 2016
NOVÉ 10. 1. 2017
Poplatníci, kteří nevedou účetnictví, použijí pro přepočet cizí měny jednotný kurz stanovený podle § 38 odst. 1 zákona o daních z příjmů.
Jednotné kurzy měn uváděných v kurzovním lístku ČNB za zdaňovací
období 2016 uveřejnilo Generální finanční ředitelství v pokynu GFŘ D-31,
který najdete v příloze.
Pro přepočet cizích měn neuváděných v kurzovním lístku se použije
přepočet přes třetí měnu, kterou si mezi sebou poplatníci dohodnou,
případně lze využít služeb znalců se specializací na devizovou
problematiku.
Podle § 38j odst. 2 písm. h) zákona o daních z příjmů mzdový list obsahuje údaje o výpočtu daně a provedeném ročním zúčtování záloh a daňovém zvýhodnění.
Pro účely mzdového listu za zdaňovací období 2016 se jedná o údaje
o ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období 2015,
které bylo provedeno v roce 2016, a to včetně výpočtu daně za
období 2015.
V této souvislosti Finanční správa sděluje, že nebude rozporovat
případy, kdy na mzdovém listě za zdaňovací období 2016 bude případně
uveden výsledek ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za
zdaňovací období 2016 včetně výpočtu daně za toto období. Totéž platí
i pro zdaňovací období 2015.
Finanční správa tedy tímto žádá plátce daně a tvůrce mzdových
programů, aby pro zdaňovací období 2017 již byla tato náležitost
mzdového listu uvedena do souladu se zákonem o daních z příjmů a s tímto
sdělením.
10.01.2017
Změny v oblasti práce a sociálních věcí v roce 2017
NOVÉ 26. 12. 2016
Rok
2017 přinese některé změny v oblasti práce a sociálních věcí. Zvyšuje
se minimální mzda z 9 900 Kč na 11 000 Kč. Důchodci dostanou v průměru
o 308 Kč měsíčně více. Zavádí se nová dávka tzv. otcovské poporodní péče
a rodičovský příspěvek půjde v roce 2017 čerpat flexibilněji.
Podrobnější informace k těmto změnám najdete v příloze.
Ministerstvo
práce a sociálních věcí vydalo aktualizovanou příručku pro osoby se
zdravotním postižením. Příručka si klade za cíl usnadnit lidem s
handicapem orientaci v mnohdy složitém sociálním systému. Aktualizovaná
verze obsahuje mimo jiné informace o tom, že letos (v r. 2016) se poprvé
od jeho zavedení zvýšil příspěvek na péči. Obsahuje ale také řadu
dalších důležitých informací, tipů a rad.
Publikace dále odpovídá na otázky typu: za jakých podmínek má člověk
nárok na příspěvek na péči, jaká je jeho výše, kde může o dávky žádat,
kdo o příspěvku rozhoduje, jaké dokumenty a tiskopisy žadatel potřebuje.
Jsou tu popsány i jednotlivé druhy sociálních služeb, které může osoba se zdravotním postižením využít.
Příručka je k dispozici ve vestibulech budov Ministerstva práce
a sociálních věcí, na kontaktních pracovištích úřadů práce a na
okresních správách sociálního zabezpečení.
Finanční správa bude moci vyzvat k prokázání příjmu poplatníka, jehož
příjmy uvedené v daňových přiznáních neodpovídají nárůstu jeho jmění
nebo spotřeby a zároveň rozdíl mezi jím uvedenými příjmy a nárůstem
jmění přesahuje 5 milionů korun. Výzva se může vztahovat pouze k období,
u něhož ještě neuplynula lhůta pro stanovení daně, která je v běžných
případech tříletá. Nárůstem jmění se přitom rozumí nárůst majetku po
odečtení dluhů souvisejících s nárůstem tohoto majetku. Na základě výzvy
poplatník prokazuje, že byl jeho majetek financován z řádně zdaněných
zdrojů.
Pokud poplatník nebude schopen prokázat původ svých příjmů, správce
daně přistoupí ke stanovení daně podle „zvláštních“ pomůcek. To znamená,
že odhadne výši zatajených příjmů poplatníka na základě porovnání
s nárůstem jeho majetku a doměří daň. Současně předepíše penále ve výši
až 100 procent takto doměřené daně.
Zdroj: Ministerstvo financí ČR
17.12.2016
Uplatňování sazeb DPH u stravovacích služeb
6. 12. 2016
Generální
finanční ředitelství vydalo upřesňující informace k uplatňování sazeb
DPH u stravovacích služeb. Poskytování stravovacích služeb a podávání
nápojů bylo od 1. prosince 2016 přeřazeno z 21% sazby DPH do první
snížené sazby, tj. 15% sazby DPH.
Od 1. prosince 2016 se rozšiřuje okruh trestných činů, kterých se mohou dopustit právnické osoby.
Dosavadní koncepce, tj. vyjmenování trestných činů, za které může být
právnická osoba trestně odpovědná, se nahrazuje jejich negativním
vymezením. To znamená, že právnické osoby budou trestně odpovědné za
všechny trestné činy s výjimkou těch, o kterých tak stanoví zákon (zákon
č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim).
Cílem této změny je umožnit trestněprávně postihnout i ta jednání právnických osob, u kterých je to z povahy věci žádoucí.
Zdroj: Ministerstvo spravedlnosti ČR
15.11.2016
Pracujete při pobírání starobního důchodu?
NOVÉ 14. 11. 2016
Seniorům,
kteří při pobírání starobního důchodu pracují nebo podnikají, může být
zvýšen důchod za dobu výdělečné činnosti zakládající účast na pojištění
za každých 360 kalendářních dnů této činnosti. Ale pozor, do těchto
360 dnů se nezapočítávají doby neplaceného volna, neomluvené absence,
dočasné pracovní neschopnosti či ošetřování člena domácnosti. Žádost
o zvýšení důchodu může podat i příjemce předčasného starobního důchodu,
který vykonává výdělečnou činnost po dosažení řádného důchodového věku.
Zvýšení důchodu provádí Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ)
výhradně na základě písemné žádosti. Tu je možné podat nejlépe
prostřednictvím okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ) podle místa
trvalého bydliště. Zde klientům odborníci poskytnou pomoc jak s její
formulací, tak i při kompletaci potřebných dokladů. Žádost lze případně
zaslat také přímo na ústředí ČSSZ. K žádosti se předkládá evidenční list
důchodového pojištění prokazující dobu výdělečné činnosti, pokud již
nebyl zaměstnavatelem zaslán ČSSZ. Osoby samostatně výdělečně činné
předkládají výpis z evidence, který jim vydá příslušná OSSZ.
Částka, o kterou se důchod zvýší, je individuální, protože se
stanovuje z výpočtového základu, ze kterého byl důchodci vyměřen jeho
starobní důchod.
U důchodců, kteří pobírají důchod a současně při něm pracují, činí
zvýšení 0,4 % výpočtového základu za každých 360 odpracovaných dnů.
Nárok na toto zvýšení vznikne ode dne následujícího po dni, kterým
důchodce získal 360 započitatelných dnů výdělečné činnosti. Případný
nezhodnocený zbytek dnů se použije pro eventuální následující zvýšení.
Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení
15.11.2016
Příspěvek na dojíždění a přestěhování se za prací
8. 11. 2016
Od
listopadu 2016 začal Úřad práce ČR (ÚP) poskytovat příspěvek na
dojíždění za prací v rámci celé České republiky. Dosud měli uchazeči
a zájemci o zaměstnání tuto možnost pouze v rámci pilotního provozu
v šesti krajích ČR. Nově mohou lidé žádat také o příspěvek na
přestěhování.
Příspěvek na dojíždění za prací
O příspěvek na dojíždění za prací mohou žádat uchazeči, kteří budou
do nového zaměstnání dojíždět mimo svou obec a jsou v evidenci ÚP déle
než 5 měsíců. Zároveň musí uzavřít pracovní poměr na dobu neurčitou nebo
na dobu určitou, a to delší než 6 měsíců. Žádost je nutné podat ještě
v době, kdy je uchazeč v evidenci ÚP. Příspěvek bude ÚP poskytovat po
dobu trvání pracovního poměru, maximálně však 12 měsíců. Příspěvek je
určen na úhradu nákladů, které zaměstnanci vzniknou v souvislosti
s dojížděním do práce. Peníze tedy může zaměstnanec použít např. na
zaplacení jízdného, nákup pohonných hmot, ubytování nebo třeba hlídání
dětí.
Příspěvek na přestěhování se za prací
Nově je možné požádat o jednorázový příspěvek na přestěhování se za
prací ve výši 50 000 Kč. Žádat o něj může uchazeč, který nastoupil do
práce mimo místo své bydliště nebo se případně už přestěhoval. Dále je
nutné, aby byl uchazeč v evidenci ÚP déle než 5 měsíců, a to půl roku
před podáním žádosti. Další podmínkou je vzdálenost přestěhování, která
musí být vzdušnou čarou delší než 50 km. Příspěvek není možné poskytnout
v případě přestěhování do zahraničí. Žádost je třeba podat na krajské
pobočce ÚP, v jejímž územním obvodu se nacházela původní adresa žadatele
a kde byl dotyčný v evidenci. Zájemce pak musí ještě doložit adresu
původního pobytu, pracovní smlouvu a kupní nebo nájemní smlouvu. Úřad
práce může příspěvek opakovaně poskytnout stejnému žadateli jedenkrát za
3 roky, a to jen tehdy, pokud odpracoval v zaměstnání, na které dostal
původní podporu, minimálně 12 měsíců.
Formuláře žádostí jsou k dispozici zde. Zájemcům jej také poskytnou zaměstnanci kontaktních pracovišť ÚP.
Zdroj: Úřad práce ČR
08.11.2016
Příspěvek na dojíždění a přestěhování se za prací
NOVÉ 8. 11. 2016
Od
listopadu 2016 začal Úřad práce ČR (ÚP) poskytovat příspěvek na
dojíždění za prací v rámci celé České republiky. Dosud měli uchazeči
a zájemci o zaměstnání tuto možnost pouze v rámci pilotního provozu
v šesti krajích ČR. Nově mohou lidé žádat také o příspěvek na
přestěhování.
Příspěvek na dojíždění za prací
O příspěvek na dojíždění za prací mohou žádat uchazeči, kteří budou
do nového zaměstnání dojíždět mimo svou obec a jsou v evidenci ÚP déle
než 5 měsíců. Zároveň musí uzavřít pracovní poměr na dobu neurčitou nebo
na dobu určitou, a to delší než 6 měsíců. Žádost je nutné podat ještě
v době, kdy je uchazeč v evidenci ÚP. Příspěvek bude ÚP poskytovat po
dobu trvání pracovního poměru, maximálně však 12 měsíců. Příspěvek je
určen na úhradu nákladů, které zaměstnanci vzniknou v souvislosti
s dojížděním do práce. Peníze tedy může zaměstnanec použít např. na
zaplacení jízdného, nákup pohonných hmot, ubytování nebo třeba hlídání
dětí.
Příspěvek na přestěhování se za prací
Nově je možné požádat o jednorázový příspěvek na přestěhování se za
prací ve výši 50 000 Kč. Žádat o něj může uchazeč, který nastoupil do
práce mimo místo své bydliště nebo se případně už přestěhoval. Dále je
nutné, aby byl uchazeč v evidenci ÚP déle než 5 měsíců, a to půl roku
před podáním žádosti. Další podmínkou je vzdálenost přestěhování, která
musí být vzdušnou čarou delší než 50 km. Příspěvek není možné poskytnout
v případě přestěhování do zahraničí. Žádost je třeba podat na krajské
pobočce ÚP, v jejímž územním obvodu se nacházela původní adresa žadatele
a kde byl dotyčný v evidenci. Zájemce pak musí ještě doložit adresu
původního pobytu, pracovní smlouvu a kupní nebo nájemní smlouvu. Úřad
práce může příspěvek opakovaně poskytnout stejnému žadateli jedenkrát za
3 roky, a to jen tehdy, pokud odpracoval v zaměstnání, na které dostal
původní podporu, minimálně 12 měsíců.
Formuláře žádostí jsou k dispozici zde. Zájemcům jej také poskytnou zaměstnanci kontaktních pracovišť ÚP.
Zdroj: Úřad práce ČR
03.11.2016
Nabídka pracovní pozice:
Zdravotní sestra pro ordinaci praktického lékaře pro dospělé na zkrácený pracovní úvazek Město: Olomouc 779 00, adresa Palackého 643/8, Praktik MPV s.r.o.
Požadované vzdělání: • Střední zdravotní škola nebo ekvivalent Požadované zkušenosti: • registrovaná zdravotní sestra, praxe min. 5 let v oboru Co by měla ideální kandidátka mít? • příjemné vystupování • velký smysl pro zodpovědnost a pečlivost • výborné komunikační dovednosti • orientaci v oboru a v lékařské administrativě, práce na PC Nabízíme: • práci v příjemném prostředí • práce na zkrácený úvazek (Po,Út,Čt,Pá 7:00-12:00, St 13:00-18:00) • hrubá mzda 14000 Kč/měs Nástup možný od: 01. 01. 2017
Životopis zasílejte na adresu: petra.varekova@seznam.cz
01.11.2016
Daň při převodu nemovitých věcí platí výhradně nabyvatel
NOVÉ 1. 11. 2016
Počínaje 1. 11. 2016 je při převodu nemovitostí poplatníkem daně
z nabytí nemovitých věcí nově výhradně jejich nabyvatel. Smluvní dohoda
mezi účastníky transakce o přenosu daňové povinnosti na prodávajícího
(převodce) není akceptovatelná. Rozhodným dnem vzniku daňové povinnosti
je vždy den nabytí vlastnického práva k nemovité věci. V nejčastějších
případech (kupní, směnné smlouvy) je u nemovitých věcí zapisovaných do
katastru nemovitostí tímto rozhodným dnem den právních účinků vkladu do
katastru.
Ke změně osoby poplatníka a také k úplnému odstranění institutu ručení za nezaplacenou daň dochází na základě novely zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb.,
o dani z nabytí nemovitých věcí, která nabývá účinnosti právě
1. 11. 2016. Pokud daňová povinnost vznikla ještě přede dnem nabytí
účinnosti této novely, postupuje se podle původního znění zákonného
opatření, tzn. poplatníkem by v tomto případě byl u kupní a směnné
smlouvy primárně prodávající (převodce). Změny zakotvené v novele se
tedy týkají až případů, kdy k nabytí vlastnického práva k nemovité věci
dojde od 1. 11. 2016. U nabytí vlastnického práva k nemovitým věcem
nezapisovaným do katastru nemovitostí je rozhodným dnem vzniku daňové
povinnosti den nabytí účinnosti smlouvy. Nabývá-li se vlastnické právo
k nemovité věci rozhodnutím orgánu veřejné moci, nabývá se dnem, který
je v tomto rozhodnutí určen. Není-li v rozhodnutí takový den určen,
nabývá se dnem právní moci rozhodnutí příslušného orgánu (například
zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví soudem).
Novela zákonného opatření obsahuje kromě jiného i poměrně zásadní
změny, které se týkají osvobození od daně. U nově postavených staveb
a jednotek se osvobození od daně z nabytí vztahuje (za podmínek
stanovených v zákonném opatření) pouze na první úplatné nabytí stavby
rodinného domu či jednotky v bytovém domě, které jsou dokončené (podle
stavebního zákona) nebo užívané (jedná se o faktické užívání). Navíc
musí k převodu dojít v době do 5 let ode dne dokončení nebo započetí
užívání rodinného domu či jednotky v bytovém domě (i změněné stavební
úpravou), a to od toho dne, který nastane dříve. Osvobození se po novele
nevztahuje na případy nabytí rozestavěné stavby nebo rozestavěné
jednotky.
Pokud dojde k nabytí vlastnického práva k nemovité věci do majetku
obce, kraje nebo dobrovolného svazku obcí, osvobození se uplatní vždy.
Nevzniká zde ani povinnost podat daňové přiznání.
Zdroj: Finanční správa ČR
01.11.2016
Veřejná konzultace k prvním řešením pro připravovaný nový zákon o daních z příjmů
NOVÉ 25. 10. 2016
Ministerstvo financí předkládá k pracovní konzultaci první souhrn
věcných řešení (nejdete v příloze), které budou podkladem pro návrh
rekodifikace zdanění příjmů. Jeho obsahem jsou zejména nejobecnější
témata, která budou následně sloužit jako východiska pro formulování již
konkrétních věcných řešení či budou sloužit jako principy připravované
úpravy.
Kromě názorů týkajících se závěrů v jednotlivých tématech
Ministerstvo financí ocení též vylepšení argumentace (ať již ve prospěch
či neprospěch navrhovaných řešení) nebo návrh dalších variant, které
připadají v úvahu. Materiál je třeba vnímat jako pracovní, např. jsou
záměrně vynechány některé křížové odkazy na zatím nepřipravené kapitoly,
ty budou doplněny a konzultovány později.
Případné podněty prosím zasílejte na elektronickou adresu DanezPrijmu@mfcr.cz, a to nejpozději do čtvrtka 10. listopadu 2016 formou přiložené tabulky.
Od 1. října
2016 se rozšiřuje výčet zboží a služeb, u jejichž dodání či poskytnutí
se uplatní režim přenesení daňové povinnosti, a to o poskytnutí služby
elektronických komunikací prostřednictvím přístupu k sítím
elektronických komunikací, propojení sítí elektronických komunikací nebo
na základě nákupu a prodeje těchto služeb.
Změna místní příslušnosti u DPH pro osoby povinné k dani, které nemají na území České republiky sídlo ani provozovnu
NOVÉ 20. 9. 2016
S účinností
od 1. 9. 2016 se pro účely daně z přidané hodnoty mění místní
příslušnost správce daně osob povinných k dani, které nemají na území
České republiky sídlo ani provozovnu, a to z Finančního úřadu pro hlavní
město Prahu na Finanční úřad pro Moravskoslezský kraj (§ 93a odst. 2 zákona o DPH).
Od 1. 9. 2016 podávají tedy všechny osoby, které nemají sídlo ani
provozovnu v tuzemsku, přihlášku k registraci DPH již Finančnímu úřadu
pro Moravskoslezský kraj.
Pro stávající plátce, osoby, které nemají sídlo ani provozovnu
v tuzemsku (tj. osoby registrované jako plátci DPH před 1. 9. 2016),
vydá do 12 měsíců Finanční úřad pro hlavní město Prahu rozhodnutí
o změně místní příslušnosti, ve kterém stanoví datum, od kterého
přechází místní příslušnost na nového správce daně, tj. na Finanční úřad
pro Moravskoslezský kraj. Tento akt správce daně vychází z ustanovení
§ 131 odst. 1 daňového řádu.
Do dne, ke kterému dojde k přechodu místní příslušnosti na nového
správce daně, je nezbytné všechny platby DPH zasílat na účty dosavadního
finančního úřadu a rovněž veškerá podání týkající se DPH činit vůči
dosavadnímu správci daně.
Jakmile dojde ke změně místní příslušnosti na nového správce daně,
vznikne povinnost hradit DPH na bankovní účty Finančního úřadu pro
Moravskoslezský kraj, a to na číslo účtu 705-77621761/0710 nebo při
placení daní ze zahraničí na číslo účtu v mezinárodním formátu
IBAN CZ02 0710 0007 0500 7762 1761. Všechna podání týkající se DPH budou
od tohoto dne zasílána do datové schránky ID: qbrn6nx, písemná podání
pak na adresu Finanční úřad pro Moravskoslezský kraj, Územní pracoviště
Ostrava I, Jurečkova 940/2, 700 39 Ostrava.
Zdroj: Finanční správa ČR
30.08.2016
Autentizační údaje podnikatele k evidenci tržeb
NOVÉ 29. 8. 2016
Od
1. září 2016 mohou podnikatelé, kterých se týká evidence tržeb, žádat
o tzv. autentizační údaje. Žádat mohou buď elektronicky na Daňovém
portálu, kdy jim budou autentizační údaje zaslány do datové schránky,
nebo osobně na libovolném územním pracovišti finančních úřadů, kde tyto
údaje obdrží na místě v zapečetěné obálce.
Podnikatel se pomocí získaných autentizačních údajů následně přihlásí
do webové aplikace "Elektronická evidence tržeb". V této aplikaci je
nutné, aby před zahájením evidence vyplnil údaje o všech provozovnách,
prostřednictvím kterých provádí činnosti, z nichž plynou evidované
tržby. Poté, co podnikatel uvede údaje o provozovnách, může v této
aplikaci získat digitální certifikát. Jeho prostřednictvím Finanční
správa identifikuje podnikatele při zasílání údajů datovými zprávami.
Certifikát je nutné nainstalovat do pokladního zařízení,
prostřednictvím kterého bude podnikatel evidovat tržby. Funkčnost
pokladního zařízení s nainstalovaným certifikátem si podnikatelé budou
moci otestovat od 1. listopadu 2016.
Zdroj: Ministerstvo financí ČR
24.08.2016
Úprava přiznání k DPH a kontrolního hlášení od 29.7.2016
NOVÉ 22. 8. 2016
V důsledku novelizace zákona o DPH
dochází s účinností od 29. 7. 2016 k nutnosti úprav formulářů daňového
přiznání k DPH, pokynů k vyplnění přiznání k DPH a obdobně i pro
kontrolní hlášení.
Předmětné změny nezakládají důvod ke změně specifikace XML struktury příslušných formulářů.
Přiznání k DPH
Změny provedeny na řádcích: ř. 7+8 „Dovoz zboží (§ 23)“ ř. 62 „Daň na výstupu (součet 1 až 13 - 61 + daň podle § 108 jinde neuvedená“.
Vzhledem k povinnosti elektronické formy podání zakotvené pro plátce
DPH v § 101a zákona o DPH nebudou z tohoto titulu žádné z tiskopisů pro
účely DPH vydávány tiskem.
Kontrolní hlášení a pokyny k jeho vyplnění
Dochází k úpravě náplně oddílu A.2. kontrolního hlášení: A.2.
Přijatá zdanitelná plnění, u kterých je povinen přiznat daň příjemce dle
§ 108 odst. 1 písm. b), c) a d) [§ 24, § 25]. V případě plnění podle
§ 108 odst. 1 písm. d) jde o plnění přijatá od 29. 7. 2016.
Aktualizované pokyny k vyplnění kontrolního hlášení ke dni 16. 8. 2016 najdete zde.
Zdroj: Finanční správa ČR
24.08.2016
Připravované změny daňových zákonů od roku 2017
12. 7. 2016
Vláda
schválila návrh zásadních změn daňových zákonů, které mají od roku 2017
přinést některá zjednodušení daňového systému či nová opatření pružně
reagující na projevy daňových úniků například prostřednictvím
tzv. virtuálních měn.
Mezi navržené změny patří například:
zvýšení daňového zvýhodnění na druhé, třetí a další vyživované dítě,
a to na druhé dítě o 200 Kč měsíčně (tj. o 2 400 Kč ročně) a na třetí
a každé další dítě o 300 Kč měsíčně (tj. o 3 600 Kč ročně) oproti
roku 2016,
zavedení zdanění příjmů ze závislé činnosti malého rozsahu (do
2 500 Kč ročně) srážkovou daní. Poplatník by tak již nebyl povinen podat
daňové přiznání v situaci, kdy obdrží vedle příjmů od svého
zaměstnavatele současně jiný typ příjmů ze závislé činnosti, který
představuje zanedbatelný příjem,
zavedení institutu nespolehlivé osoby, který doplní dosavadní
institut nespolehlivého plátce. Institut má zamezit snaze některých
podnikatelů zařazených na seznam nespolehlivých plátců o své fiktivní
očištění tím, že účelově zruší svou registraci plátce a následně ji opět
získají, resp. tímto novým institutem bude možné označit i jiné osoby,
než jsou plátci, pokud vykazují srovnatelné společensky škodlivé
jednání. Nespolehlivou osobou se bude moci stát jakákoli fyzická nebo
právnická osoba, jestliže závažným způsobem poruší povinnosti vztahující
se ke správě daně z přidané hodnoty,
rozšíření přenesené daňové povinnosti i na poslední skupiny komodit,
u kterých to směrnice EU výslovně umožňuje. Jedná se o poskytnutí
pracovníků pro provedení stavebních prací, dále o dodání zboží
poskytovaného jako záruka při realizaci této záruky, poskytnutí
zprostředkovatelské služby spočívající v obstarávání dodání investičního
zlata, dodání zboží po postoupení výhrady vlastnictví nabyvateli
a rovněž dodání nemovitosti prodávané dlužníkem z rozhodnutí soudu,
zavedení ručení příjemce zdanitelného plnění při poskytnutí úplaty virtuální měnou,
umožnění vyšší elektronizace platebního styku s úřady, a to
umožněním hradit daň platební kartou (v první fázi zejména u soudních a
správních poplatků, u dovozního cla, popřípadě u pokut v blokovém
řízení),
zkrácení doby bezúročného zadržování daňového odpočtu (4 měsíce od
posledního dne lhůty pro podání daňového tvrzení) a ke zvýšení sazby
úroku z daňového odpočtu, která má nově odpovídat ročně výši repo sazby
stanovené ČNB zvýšené o 2 procentní body (současná výše úroku odpovídá
repo sazbě zvýšené o 1 procentní bod).
Zdroj: Ministerstvo financí ČR
15.08.2016
Prominutí pokuty u kontrolního hlášení
2. 8. 2016
Možnost
promíjení některých pokut za nesplnění povinností souvisejících
s podáváním kontrolního hlášení se s účinností dnem 29. července 2016
stala součástí zákona o DPH.
Jedná se konkrétně o pokuty ve výši 10, 30 a 50 tisíc korun, které bude
nově možné v ospravedlnitelných případech prominout. Pokuta ve výši
jeden tisíc korun za pozdní podání kontrolního hlášení bude plátci
jedenkrát ročně prominuta automaticky bez nutnosti podávat žádost na
finanční úřad.
Rovněž se prodlužuje lhůta pro reakci na výzvu k odstranění
nesrovnalostí v kontrolním hlášení, a to z 5 kalendářních
na 5 pracovních dnů.
Finanční správa vydá dne 8. srpna 2016 pokyn GFŘ D-29, který sjednotí pravidla a podmínky, za kterých bude možno plně nebo částečně uložené pokuty prominout.
Zdroj: Ministerstvo financí ČR
29.06.2016
Základní informace pro absolventy a studenty o nemocenském pojištění
a důchodech, právech a povinnostech v oblasti sociálního zabezpečení
a nárocích na dávky jsou přehledně uvedeny v připojeném letáku, který
připravila Česká správa sociálního zabezpečení.
Najdete v něm např. odpovědi na otázky typu:
Musím po skončení studia platit sociální pojištění?
Jaké mám povinnosti, když při studiu pracuji nebo podnikám?
Mám ohlásit správě sociálního zabezpečení, že odjíždím na stáž do zahraničí?
Jsem po vážném úrazu, mohu i jako studující dostávat nemocenskou nebo invalidní důchod?
Během studia jsem porodila, budu mít nárok na mateřskou?
Od 1. července 2016 nabývá účinnosti zákon o registru smluv, který zvítězil v anketě "Zákon roku 2015". Smyslem zákona je otevřenější možnost kontroly nad prostředky vynakládanými z veřejných rozpočtů.
Nakladatelství Sagit tento zákon uveřejní v novém ÚZ č. 1140 Veřejné zakázky, Registr smluv. Publikace vyjde 20. června 2016, objednat si ji můžete už nyní zde.
29.06.2016
Upozornění pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob podávajících daňové přiznání za část zdaňovacího období 2016
Upozorňujeme
poplatníky daně z příjmů fyzických osob, jimž vznikne povinnost podat
daňové přiznání za část zdaňovacího období započatého v roce 2016 již
v průběhu roku 2016, nejpozději však do 31. prosince 2016, že tak mohou učinit na tiskopise daňového přiznání pro zdaňovací období 2015 (vzor č. 22) a souvisejících přílohách.
Dále upozorňujeme, že na ř. 72 základní části tohoto daňového
přiznání lze za zdaňovací období roku 2016 uplatnit daňové zvýhodnění
podle § 35c odst. 1 zákona o daních z příjmů již v nově stanovené výši, kterou uvádíme v následující tabulce:
výše daňového zvýhodnění
roční sazba (Kč)
měsíční sazba (Kč)
ZTP/P roční sazba (Kč)
ZTP/P měsíční sazba (Kč)
na jedno dítě
13 404
1 117
26 808
2 234
na druhé dítě
17 004
1 417
34 008
2 834
na třetí a každé další dítě
20 604
1 717
41 208
3 434
Pokud bylo daňové přiznání za část zdaňovacího období podáno před
1. květnem 2016, lze uplatnit nové částky daňového zvýhodnění od měsíce
ledna 2016 formou dodatečného daňového přiznání.
Výše ročního daňového bonusu pro rok 2016 zůstává nezměněna, činí 60 300 Kč.
Zdroj: Finanční správa ČR
29.06.2016
Právní formy společností EU, u nichž lze uplatnit osvobození od daně z příjmů
24. 5. 2016
Ministerstvo
financí uveřejnilo nový seznam právních forem společností, které jsou
daňovými rezidenty jiného členského státu Evropské unie než České
republiky a u nichž lze v případech stanovených zákonem o daních z příjmů uplatnit osvobození od daně z příjmů.
Neúčinnost elektronické formy podání podle zákona o DPH
26. 5. 2016
Datová zpráva, kterou je podání činěno, musí mít podle § 101a zákona o DPH
odpovídající formát a strukturu. Pokud tomu tak není, je podání nově
od 1. 5. 2016 neúčinné. Na takovou datovou zprávu bude tedy pohlíženo,
jako by nebyla vůbec učiněna, a to se všemi právními důsledky z toho
plynoucími. Stejnými pravidly se řídí i podání, které je učiněno
v listinné podobě a má být podáno elektronicky.
Pokud je daňovým subjektem uskutečněno neúčinné podání, je nezbytné jej učinit znovu, a to v odpovídajícím formátu a struktuře.
V případě podání vztahujícího se k obdobím před 1. 5. 2016, které
bude po tomto datu podáno v nesprávném formátu a struktuře, platí
původní právní úprava, tj. takovéto podání bude v souladu s § 74 daňového řádu
označeno za vadné a podatel bude vyzván k odstranění vad. Pokud budou
tyto vady odstraněny, hledí se na podání, jako by bylo učiněno řádně
a včas.
Správný formát a strukturu datové zprávy nejdete zde.
Zdroj: Generální finanční ředitelství
05.06.2016
Výdělečná činnost při pobírání starobního důchodu
17. 5. 2016
Přivýdělek při výplatě „řádného“ starobního důchodu
Lidé, kteří dosáhli důchodového věku a pobírají starobní důchod,
mohou i při jeho pobírání současně pracovat. Tito důchodci nejsou
limitováni výší výdělku ani druhem činnosti, to znamená, že mohou
pracovat v pracovním poměru na dobu určitou či neurčitou, vykonávat
činnost na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení
práce a mohou i podnikat (tj. vykonávat samostatnou výdělečnou činnost).
Odejít do starobního důchodu je právo, nikoliv povinnost. Dosažení
důchodového věku a splnění podmínek nároku na důchod není ani důvodem
pro skončení výdělečné činnosti. Pokud se občan rozhodne dále vykonávat
výdělečnou činnost, může v zaměstnání či samostatné výdělečné činnosti
pokračovat i po vzniku nároku na starobní důchod. Možností má tedy
několik – pracovat bez pobírání důchodu nebo pracovat a zároveň pobírat
důchod, a to buď v plné, nebo poloviční výši.
Pokud občan pobírá starobní důchod v plné výši a přitom vykonává
výdělečnou činnost, která zakládá účast na důchodovém pojištění,
procentní výměra důchodu se zvyšuje o 0,4 % výpočtového základu za
každých 360 kalendářních dnů této činnosti. Toto zvýšení náleží pouze za
dobu výdělečné činnosti vykonávané v období od 1. 1. 2010. Zvýšení se
neprovádí automaticky, ale důchodce si o něj musí požádat.
Pokud se příjemce důchodu rozhodne pobírat starobní důchod ve výši
poloviny a přitom vykonává výdělečnou činnost zakládající účast na
důchodovém pojištění, procentní výměra důchodu se zvyšuje
o 1,5 % výpočtového základu za každých 180 kalendářních dnů výkonu této
činnosti. Také o toto zvýšení si důchodce musí požádat a současně sdělit
datum, od kdy požaduje opět důchod vyplácet v plné výši.
Pokud občan důchod nepobírá a vykonává po dosažení důchodového věku
výdělečnou činnost zakládající účast na důchodovém pojištění, procentní
výměra důchodu se zvyšuje o 1,5 % výpočtového základu za každých
90 kalendářních dnů výkonu této činnosti.
Přivýdělek při výplatě předčasného starobního důchodu
Při výplatě předčasného starobního důchodu není možné až do data
dosažení důchodového věku vykonávat výdělečnou činnost zakládající účast
na důchodovém pojištění. Pokud občan začne vykonávat takovouto
výdělečnou činnost, je jeho povinností tuto skutečnost oznámit plátci
důchodu a výplata předčasného starobního důchodu nenáleží.
I lidé, kteří pobírají předčasný starobní důchod a nedosáhli ještě
důchodového věku, však určité možnosti přivýdělku mají. Mohou vykonávat
tzv. zaměstnání malého rozsahu, kdy rozhodný příjem nedosahuje 2 500 Kč
za kalendářní měsíc, také činnost na základě dohody o provedení
práce (DPP), pokud výše započitatelného příjmu v měsíci nepřesahuje
částku 10 000 Kč, nebo podnikat (vykonávat samostatnou výdělečnou
činnost) v rozsahu, který nezaloží v daném kalendářním roce účast na
důchodovém pojištění (tj. v roce 2016 do výše ročního příjmu 64 813 Kč).
Od data, kdy příjemce předčasného starobního důchodu dosáhne
důchodového věku, pro něj platí stejná pravidla a možnosti jako pro
řádného důchodce a může vykonávat výdělečnou činnost a vydělávat si
(souběžně s pobíráním důchodu) bez omezení.
Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení
05.06.2016
Daňové zvýhodnění na děti v roce 2016
3. 5. 2016
Novelou zákona o daních z příjmů
dochází ke zvýšení daňového zvýhodnění podle § 35c odst. 1 zákona na
druhé dítě z částky 15 804 Kč na částku 17 004 Kč ročně a na třetí
a každé další dítě z částky 17 004 Kč na částku 20 604 Kč ročně. Uvedená
změna nabývá účinnosti dnem 1. května 2016.
Za předpokladu, že poplatník uplatňuje daňové zvýhodnění u plátce
daně z příjmů ze závislé činnosti, pak se toto zvýšení poprvé použije
při zúčtování mzdy za kalendářní měsíc květen 2016. Zbývající část
nároku na daňové zvýhodnění za kalendářní měsíce leden až duben 2016
bude poplatníkovi zohledněna v rámci ročního zúčtování záloh a daňového
zvýhodnění za zdaňovací období 2016, popř. v rámci daňového přiznání
k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2016.
Zdroj: Finanční správa ČR
31.05.2016
První poznatky Finanční správy z prověřování kontrolních hlášení
Finanční správa by chtěla v prvé řadě touto cestou poděkovat
plátcům daně za to, že většina z nich si plní své povinnosti tak dobře,
že jakékoliv prověřování v souvislosti s kontrolním hlášením není u nich
potřeba.
Nicméně první analýzou kontrolních hlášení byly též u některých
plátců zjištěny v jejich vykázaných obchodních případech nesrovnalosti,
které správce daně nyní musí prošetřit.
Jedním z možných způsobů prošetření je zaslání výzvy k
prověření nesrovnalostí podle zákona o dani z přidané hodnoty. Plátce
daně je na základě této výzvy povinen do pěti dnů podat následné
kontrolní hlášení, jinak se vystavuje postihu ve formě sankce ve výši
minimálně 30 tisíc korun.
Druhou možností je postup podle daňového řádu, kdy správce
daně telefonicky nebo emailem kontaktuje plátce s požadavkem na
doložení dokladů k transakci, u které byly zjištěny nesrovnalosti. V
odůvodněných případech může být plátci zaslána i výzva v rámci postupu k
odstranění pochybností.
Oba tyto způsoby prošetřování (jak podle zákona o DPH, tak
podle daňového řádu) jsou zcela legitimní a v souladu s platnou
legislativou.
Aby nedocházelo k enormnímu zatěžování plátců výzvami k
podávání následných kontrolních hlášení s případnými sankcemi,
upřednostňuje Finanční správa v prvních měsících po účinnosti
kontrolního hlášení méně formální a také méně pro plátce zatěžující
postup prověřování podle daňového řádu. Ostatně na tento způsob šetření
jsou plátci daně již z minulosti zvyklí a připravení.
Institut kontrolního hlášení je teprve v počáteční fázi, kdy
je nezbytné identifikovat, které problematické transakce vznikly pouze z
důvodu nepřesného vyplnění údajů, a které mají svůj základ v krácení
daně. Proto se Finanční správa snaží vhodným způsobem včas upozornit
plátce na zjištěné nepřesnosti, aby se při dalším podávání kontrolního
hlášení již nevyskytovaly a daň byla vyměřena ve správné výši.
31.05.2016
Kdo, co a odkdy?
Přehled povinných subjektů, předmět evidence tržeb a harmonogram spuštění.
Kdo?
Subjekty, které platí nebo mají platit daně z příjmů v České republice, a to:
Specifika evidování v případě neziskových organizací.
Evidenční povinnost bude
vznikat vždy jen ve vztahu k vedlejší podnikatelské činnosti, nebude se
týkat hlavní (nepodnikatelské) činnosti neziskové organizace.
Poplatníci jsou povinni evidovat platby z podnikání, uskutečněné v hotovosti, platební kartou a jiným obdobným způsobem. U neziskových organizací
tedy evidenci nebudou nikdy podléhat tržby z hlavní (nepodnikatelské)
činnosti, bez ohledu na to, zda jsou nebo nejsou příjmy z této hlavní
činnosti předmětem daně.
U činnosti neziskových organizací
je tedy nutné vždy zjistit, zda se jedná o podnikatelskou nebo
nepodnikatelskou činnost. Podnikatelem je podle § 420 občanského
zákoníku fyzická nebo právnická osoba, která samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku. Pokud činnost nebude naplňovat uvedené znaky podnikání, tržby související s touto činností poplatník evidovat nebude.
Příspěvkové organizace jsou z evidenční povinnosti vyloučeny.
Evidovanou tržbou nejsou tržby příspěvkové organizace, a to bez
ohledu na to, zda se jedná o tržby z podnikatelské činnosti či nikoliv.
Evidenční povinnost se tedy na tržby příspěvkových organizací nevztahuje
vůbec.
Z evidenční povinnosti jsou dále vyloučeny i tržby z drobné vedlejší podnikatelské činnost veřejně prospěšných poplatníků.
Naplnění kritéria „drobné podnikatelské činnosti“ je u poplatníka nutné
posuzovat vždy s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu.
Podrobnější informace k dané problematice budou uvedeny v připravované
metodice Finanční správy.
V případě, že si nezisková organizace není jistá charakterem své činnosti, může požádat správce daně o závazné posouzení.
Správce daně na základě údajů uvedených v žádosti posoudí, zda
jsou dané tržby s přihlédnutím ke všem podmínkám evidovanými tržbami či
nikoliv a vydá neziskové organizaci závazné posouzení, zda má či nemá
tržby z některé své činnosti evidovat. Tato žádost bude podléhat
správnímu poplatku ve výši 1000 Kč a lze ji podat nejdříve 3 měsíce před
zahájením evidence tržeb, tj. nejdříve 1. září 2016.
Neúčinnost elektronické formy podání podle zákona o DPH
NOVÉ 26. 5. 2016
Datová zpráva, kterou je podání činěno, musí mít podle § 101a zákona o DPH
odpovídající formát a strukturu. Pokud tomu tak není, je podání nově
od 1. 5. 2016 neúčinné. Na takovou datovou zprávu bude tedy pohlíženo,
jako by nebyla vůbec učiněna, a to se všemi právními důsledky z toho
plynoucími. Stejnými pravidly se řídí i podání, které je učiněno
v listinné podobě a má být podáno elektronicky.
Pokud je daňovým subjektem uskutečněno neúčinné podání, je nezbytné jej učinit znovu, a to v odpovídajícím formátu a struktuře.
V případě podání vztahujícího se k obdobím před 1. 5. 2016, které
bude po tomto datu podáno v nesprávném formátu a struktuře, platí
původní právní úprava, tj. takovéto podání bude v souladu s § 74 daňového řádu
označeno za vadné a podatel bude vyzván k odstranění vad. Pokud budou
tyto vady odstraněny, hledí se na podání, jako by bylo učiněno řádně
a včas.
Správný formát a strukturu datové zprávy nejdete zde.
Zdroj: Generální finanční ředitelství
13.04.2016
Informace k placení daně z nemovitých věcí
NOVÉ 12. 4. 2016
Finanční
správa bude postupně v období od 24. dubna nejpozději do 24. května
2016 poplatníkům rozesílat daňové složenky k zaplacení daně z nemovitých
věcí.
Poplatníky využívající platbu daně z nemovitých věcí prostřednictvím SIPO
upozorňujeme, aby si zkontrolovali a případně zvýšili inkasní limit pro
platby SIPO tak, aby tento limit pokryl celou předpokládanou výši daně.
V případě nedostačujícího limitu nebude platba SIPO bankou provedena.
Zdroj: Ministerstvo financí ČR
08.03.2016
Generální finanční ředitelství uveřejnilo pro plátce daně z přidané
hodnoty aktualizovanou informaci k aplikaci režimu přenesení daňové
povinnosti na vybraná plnění v letech 2015 a 2016 (ve znění dodatku
č. 2). Tuto informaci uvádíme v příloze.
Komplexní informace k uplatňování režimu přenesení daňové povinnosti podle § 92a až § 92e zákona o DPH najdete zde.
Zdroj: Finanční správa ČR
08.03.2016
ČSSZ provozuje tři specializovaná call centra
NOVÉ 8. 3. 2016
Call centrum důchodového pojištění vyřizuje dotazy a poskytuje poradenství ohledně výplat důchodů a důchodových nároků na telefonním čísle 257 062 860.
Orientační výpočet starobního či předčasného starobního důchodu,
návod k informativnímu výpočtu důchodu a vysvětlení základních pojmů je
pro zájemce k dispozici zde.
Call centrum nemocenského pojištění vyřizuje dotazy
a poskytuje informace o dávkách nemocenského pojištění (nemocenské,
peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné, vyrovnávací příspěvek
v těhotenství a mateřství) na telefonním čísle 571 811 081.
Pomocí kalkulaček pro výpočet dávek nemocenského pojištění (zde)
lze stanovit výši dávek nemocenského pojištění – výpočet ošetřovného,
výpočet peněžité pomoci v mateřství nebo výpočet výše nemocenského.
Call centrum technické pomoci na telefonním čísle 585 708 290
poskytuje klientům informace ryze technického rázu, a to zejména
k elektronickému podání a využívání ePortálu a vybraných online služeb
České správy sociálního zabezpečení. Pracovníci call centra klientům
rovněž pomáhají s elektronickými podpisovými klíči.
Call centra fungují v pracovní dny v následujících hodinách:
Call Centrum
Důchodové pojištění
Nemocenské pojištění
Technická pomoc
Pondělí
8:00 - 17:00
8:00 - 17:00
8:00 - 17:00
Úterý
8:00 - 15:30
8:00 - 14:30
8:00 - 15:00
Středa
8:00 - 17:00
8:00 - 17:00
8:00 - 17:00
Čtvrtek
8:00 - 15:30
8:00 - 14:30
8:00 - 15:00
Pátek
8:00 - 14:00
8:00 - 14:00
8:00 - 14:00
Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení
24.02.2016
Finanční správa zavádí bezplatnou daňovou složenku
NOVÉ 22. 2. 2016
Ve
snaze usnadnit občanům plnění jejich daňových povinností, zavádí
Finanční správa ČR od 1. března 2016 tzv. daňovou složenku. Díky této
složence budou moci občané, kteří preferují hotovostní placení, zaplatit
své nejběžnější daně na nejbližší poště bez úhrady poštovného.
Bezplatná daňová složenka bude od 1. března 2016 standardně
k dispozici na všech pobočkách České pošty. Jejím prostřednictvím budou
moci občané (fyzické osoby) zaplatit daň z nemovitých věcí, daň z nabytí
nemovitých věcí (popřípadě daň z převodu nemovitostí) a daň z příjmů
fyzických osob podávajících přiznání, a to bez úhrady ceny platební
transakce, tedy zdarma.
Daňová složenka vypadá na první pohled jako běžná poštovní poukázka
typu „A“. Liší se však od ní tím, že je v záhlaví označená jako Poštovní
poukázka A – doklad V/DS, přičemž DS znamená daňová složenka. Složenka
má v horní části bílý pruh, předtištěný transakční kód (113)
a konstantní symbol (0001).
Další informace a pokyny k vyplnění daňové složenky najdete v připojených přílohách.
Zdroj: Finanční správa ČR
24.02.2016
Informace GFŘ k aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti u dodání elektřiny nebo plynu a u dodání certifikátů elektřiny
8. 2. 2016
Dnem 1. února 2016 nabylo účinnosti nařízení vlády č. 11/2016 Sb., které mění nařízení vlády č. 361/2014 Sb., o stanovení dodání zboží nebo poskytnutí služby pro použití režimu přenesení daňové povinnosti.
Změny se týkají mimo jiné aplikace režimu přenesení daňové povinnosti
u dodání elektřiny nebo plynu a dodání certifikátů elektřiny. K tomu
vydalo Generální finanční ředitelství informaci, kterou najdete zde.
Zdroj: Generální finanční ředitelství
24.02.2016
Sdělení pro plátce daně ze závislé činnosti a plátce pojistného na důchodové spoření
7. 1. 2016
Plátce daně – předepsaný doklad podle § 38l zákona o daních z příjmů
Generální finanční ředitelství sděluje, že finanční správa bude pro
účely záloh na daň a ročního zúčtování záloh za zdaňovací období 2015
a 2016 pro účely slev na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) a e)
a daňového zvýhodnění podle § 35c a 35d při prokázání nároku podle § 38l
odst. 2 písm. a) a d) a § 38l odst. 3 písm. b) zákona o daních z příjmů
akceptovat kromě zákonem stanoveného průkazu ZTP/P i rozhodnutí vydaná
Úřadem práce České republiky o přiznání průkazu osoby se zdravotním
postižením označeným symbolem ZTP/P.
Dnem 1. ledna 2016 bylo zákonem č. 376/2015 Sb. ukončeno důchodového spoření. V této souvislosti upozorňujeme plátce pojistného na důchodové spoření, že:
do 20. ledna 2016 mají povinnost podat hlášení
k záloze na pojistné na důchodové spoření za prosinec 2015 (včetně
splatné zálohy), za leden 2016 se již hlášení podávat nebude,
do 1. dubna 2016 mají povinnost podat vyúčtování pojistného na důchodové spoření za pojistné období 2015,
do 31. srpna 2016 mohou podat opožděná řádná
vyúčtování a dodatečná vyúčtování na důchodové spoření za pojistná
období 2013 až 2015. Po tomto datu již nebude možné řádná ani dodatečná
pojistná vyúčtování na důchodové spoření podat.
Zdůrazňujeme, že pro řádné převedení prostředků do penzijních
společností u poplatníků, kterým bylo sráženo pojistné na důchodové
spoření prostřednictvím plátce pojistného, je nezbytné řádné zaslání
daňových tvrzení plátcem pojistného.
Zdroj: Generální finanční ředitelství
KH
03.02.2016
nimované video ke kontrolnímu hlášení
NOVÉ 1. 2. 2016
Pokud si nevíte rady s kontrolním hlášením, podívejte se na animované video (zde),
které na svých internetových stránkách uveřejnila Finanční správa ČR.
Toto video však v žádném případě nenahrazuje "Pokyny k vyplnění
kontrolního hlášení".
dp
19.01.2016
Zrušení důchodového spoření mění sazby důchodového pojištění
NOVÉ 18. 1. 2016
K
31. 12. 2015 došlo k ukončení účasti na důchodovém spoření všech
účastníků tzv. II. pilíře důchodového systému. V jeho důsledku se
s účinností od 1. ledna 2016 u účastníků důchodového spoření vypouští
zvláštní sazby pojistného a navrací se stav před zavedením druhého
důchodového pilíře.
Změny sazeb pojistného
Od 1. ledna 2016 budou sazby pojistného upraveny stejným způsobem
jako před zavedením důchodového spoření. U všech zaměstnanců účastných
pojištění bude sazba pojistného opět činit 6,5 % z vyměřovacího základu.
Sazba pojistného u zaměstnavatele se nemění.Pro osoby dobrovolně
důchodově pojištěné bude pro placení pojistného v roce 2016 platit pouze
jediná sazba ve výši 28 % z měsíčního vyměřovacího základu. V roce 2016
činí jeho minimální výše 6 752 Kč a minimální výše pojistného 1 891 Kč.
Pro osoby samostatně výdělečně činné, které byly do 31. 12. 2015
účastné důchodového spoření, bude platná pouze sazba ve výši
29,2 % z měsíčního vyměřovacího základu záloh na pojistné na důchodové
pojištění. Roční pojistné za rok 2015 bude však ještě stanoveno ve výši
26,2 % z vyměřovacího základu uvedeného v „Přehledu o příjmech a
výdajích OSVČ za rok 2015“. Pro osoby samostatně výdělečně činné, které
nebyly účastné důchodového spoření, nedochází k žádným změnám, sazba
pojistného je i nadále 29,2 % z vyměřovacího základu. Nový interaktivní
tiskopis „Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2015“ je k
dispozici zde.
Účastníkům důchodového spoření bude umožněno získat vyšší procentní
výměru starobního důchodu (za každý celý rok doby důchodového pojištění
se započítává pro výpočet procentní výměry starobního důchodu
1,5 % výpočtového základu, zatímco za dobu účasti na důchodovém spoření
se započítává pouze 1,2 % výpočtového základu). Podmínkou bude, že ve
stanovené lhůtě doplatí rozdíl mezi nižším pojistným na důchodové
pojištění, které platili jako účastníci důchodového spoření, a pojistným
stanoveným pro pojištěnce, kteří nebyli účastníky důchodového spoření.
Pojistné však budou moci doplatit až v prvním pololetí roku 2017
v souladu se zákonem o ukončení důchodového spoření.
Změny pro zaměstnavatele
V návaznosti na ukončení důchodového spoření a změny v sazbách
pojistného byl upraven tiskopis „Přehled o výši pojistného“, který
klienti na webu ČSSZ budou mít k dispozici v polovině ledna. Nový
tiskopis zaměstnavatelé použijí poprvé pro vykázání vyměřovacích základů
a pojistného za měsíc leden 2016, tedy v období od
1. do 20. února 2016. Za prosinec 2015 je potřeba podat do 20. ledna
2016 tiskopis platný do 31. 12. 2015.
Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení
poj
19.01.2016
Sdělení pro plátce daně ze závislé činnosti a plátce pojistného na důchodové spoření
7. 1. 2016
Plátce daně – předepsaný doklad podle § 38l zákona o daních z příjmů
Generální finanční ředitelství sděluje, že finanční správa bude pro
účely záloh na daň a ročního zúčtování záloh za zdaňovací období 2015
a 2016 pro účely slev na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) a e)
a daňového zvýhodnění podle § 35c a 35d při prokázání nároku podle § 38l
odst. 2 písm. a) a d) a § 38l odst. 3 písm. b) zákona o daních z příjmů
akceptovat kromě zákonem stanoveného průkazu ZTP/P i rozhodnutí vydaná
Úřadem práce České republiky o přiznání průkazu osoby se zdravotním
postižením označeným symbolem ZTP/P.
Dnem 1. ledna 2016 bylo zákonem č. 376/2015 Sb. ukončeno důchodového spoření. V této souvislosti upozorňujeme plátce pojistného na důchodové spoření, že:
do 20. ledna 2016 mají povinnost podat hlášení
k záloze na pojistné na důchodové spoření za prosinec 2015 (včetně
splatné zálohy), za leden 2016 se již hlášení podávat nebude,
do 1. dubna 2016 mají povinnost podat vyúčtování pojistného na důchodové spoření za pojistné období 2015,
do 31. srpna 2016 mohou podat opožděná řádná
vyúčtování a dodatečná vyúčtování na důchodové spoření za pojistná
období 2013 až 2015. Po tomto datu již nebude možné řádná ani dodatečná
pojistná vyúčtování na důchodové spoření podat.
Zdůrazňujeme, že pro řádné převedení prostředků do penzijních
společností u poplatníků, kterým bylo sráženo pojistné na důchodové
spoření prostřednictvím plátce pojistného, je nezbytné řádné zaslání
daňových tvrzení plátcem pojistného.
Zdroj: Generální finanční ředitelství
důchod
06.01.2016
Kdo má nárok na starobní důchod v roce 2016
NOVÉ 5. 1. 2016
Občané,
kteří v roce 2016 dosáhnou důchodového věku a získají potřebnou dobu
pojištění alespoň 32 let, mohou podat žádost o starobní důchod.
Důchodového věku dosahují v roce 2016 muži narození v roce 1953,
bezdětné ženy narozené v lednu až srpnu 1954, ženy narozené v lednu až
srpnu 1955, které vychovaly jedno dítě, ženy narozené v lednu až
srpnu 1956, které vychovaly dvě děti, ženy narozené v lednu až
srpnu 1957, které vychovaly tři či čtyři děti, a ženy narozené v lednu
až srpnu 1958, které vychovaly pět a více dětí. Česká správa sociálního
zabezpečení proto připomíná, jak se žádost o důchod podává, a informuje,
co se mění ve výpočtu důchodu v roce 2016.
Rozhodnutí, zda odejít do starobního důchodu, záleží na samotném
občanovi. Jedná se o jeho právo, nikoliv povinnost. Také termín, od
kterého chce důchod přiznat, si volí sám žadatel. Dosažení důchodového
věku není důvodem k ukončení zaměstnání či podnikání. To znamená, že
člověk, který se rozhodne dále pracovat, může pokračovat ve výdělečné
činnosti i po vzniku nároku na starobní důchod. Tzv. „přesluhováním“ je
možné si zvyšovat procentní výši důchodu.
Rozhodne-li se občan podat žádost o důchod, musí se dostavit na
příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení podle místa trvalého
pobytu. Do žádosti o důchod je třeba uvést a ověřit mnoho údajů, proto
ji s žadatelem vyplňuje pracovník důchodového oddělení. Ten, kdo si pro
tento důležitý úkon chce sjednat konkrétní termín, má možnost využít
službu online objednávání zde. Na okresní správu sociálního zabezpečení je však možné přijít i bez předchozího objednání kdykoliv během úředních hodin.
Žádost o starobní důchod je možné podat nejdříve čtyři měsíce před
požadovaným dnem přiznání důchodu. Za občany, kteří vzhledem ke svému
zdravotnímu stavu nemohou podat žádost o důchod sami, mohou s jejich
souhlasem a na základě potvrzení lékaře o jejich zdravotním stavu podat
tuto žádost jejich rodinní příslušníci.
Co se pro rok 2016 ve výpočtu starobního důchodu mění
Základní výměra důchodu v roce 2016 činí 2 440 Kč měsíčně. Procentní
výměra důchodu činí za každý celý rok důchodového pojištění získaný do
doby nároku na důchod 1,5 % výpočtového základu. Pro stanovení
výpočtového základu je důležitý osobní vyměřovací základ, tj. měsíční
průměr všech příjmů dosažených v rozhodném období. Rozhodné období je
u důchodů přiznaných v roce 2016 období let 1986 až 2015. Pro stanovení
výpočtového základu z osobního vyměřovacího základu platí v roce 2016
dvě redukční hranice: I. redukční hranice = 11 883 Kč a II. redukční
hranice = 108 024 Kč. Výpočtový základ se z osobního vyměřovacího
základu stanoví tak, že částka do I. redukční hranice náleží v plné
výši, z částky nad I. do II. redukční hranice náleží 26 %, k částce
nad II. redukční hranice se nepřihlíží.
Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení
U
09.12.2015
Sdělení Ministerstva financí k aplikaci některých ustanovení zákona o účetnictví od 1. 1. 2016
NOVÉ 4. 12. 2015
Zákon o účetnictví
zavádí od 1. 1. 2016 rozdělení účetních jednotek tak, že podle
stanovených kritérií se budou rozlišovat mikro, malé, střední a velké
účetní jednotky. Pro velké účetní jednotky a subjekty veřejného zájmu se
zavádí povinnost sestavovat a uveřejňovat zprávu o platbách vládám.
Zákon o účetnictví dále přináší i zjednodušení či osvobození, která se
týkají zejména uvádění údajů a informací v účetní závěrce a uveřejňování
účetních závěrek pro mikro a malé účetní jednotky. Dochází také k nové
úpravě jednoduchého účetnictví.
Vzhledem k tomu, že změny přináší některé novinky, které by mohly při
jejich studiu uniknout, v následujícím upozorňujeme na některé nové
povinnosti v souvislosti s povinným ověřováním účetních závěrek.
1. Upozornění na změny v ověřování účetní závěrky a výroční zprávy auditorem
Mění se i zákon o auditorech,
a to pokud jde o požadavky na ověření účetní závěrky a výroční zprávy.
Od 1. ledna 2016 je auditor povinen vypracovat pouze jednu auditorskou
zprávu obsahující všechna vyjádření vztahující se k povinnému auditu,
tedy i k výroční zprávě (to se týká všech povinných auditů účetních
závěrek obchodních společností sestavených již za kalendářní rok 2015).
Tato zpráva auditora je součástí výroční zprávy. Praktický dopad má tato
změna v tom, že se upouští od současné praxe, kdy bylo možné v souladu
se zákonem o auditorech vydat výrok auditora k účetní závěrce a výrok
auditora k výroční zprávě samostatně ve dvou oddělených zprávách.
Pro účetní jednotky, které doposud byly zvyklé vyhotovovat výroční
zprávy s časovým odstupem po sestavení účetní závěrky to znamená, že při
sestavování účetní závěrky k 31. prosinci 2015 musí nově připravit k
ověření všechny podklady najednou, tedy jak účetní závěrku, tak
i výroční zprávu.
2. Upozornění na změny v parametrech pro povinné ověřování účetních závěrek auditorem
Od účetního období počínajícího rokem 2016 se mění obsahového
vymezení pojmu „aktiva celkem“. Nové znění zákona o účetnictví definuje
aktiva celkem jako aktiva netto.
Díky této změně dochází mimo jiné i k faktickému posunu hranic pro
povinný audit. Účetní jednotky by proto měly rozhodující parametry
posoudit podle nového vymezení příslušných pojmů, aby se ujistily, zda
nadále podléhají či nepodléhají povinnému ověření účetní závěrky
auditorem. Výše uvedené může mít vliv i na termín podání daňového
přiznání.
Požadavek na splnění podmínky pro aktiva celkem za bezprostředně
předcházející účetní období bude vázán na nové obsahové vymezení
definice aktiv celkem, která bude aplikována pro účetní období
počínající 1. lednem 2016 a později. Pro stanovení aktiv celkem bude
použita, pro potřeby posouzení dosažení či překročení hodnoty aktiv
celkem, rozvaha sestavená za bezprostředně předcházející období, avšak
nově bude rozhodující hodnota aktiv celkem (netto).
Stejným způsobem bude třeba zajistit požadavek na splnění podmínky
pro stanovení ročního úhrnu čistého obratu. Na základě reklasifikace
vykazování položek aktivace a změny stavu zásob vlastní činnosti nebude
položka ročního úhrnu čistého obratu za bezprostředně předcházející
účetní období obsahově odpovídat položce ročního úhrnu čistého obratu za
rok 2016. Pro potřeby stanovení povinnosti ověření roční účetní závěrky
auditorem tedy bude nutné provést přepočet hodnoty čistého obratu za
bezprostředně předcházející účetní období podle nové obsahové náplně
položky ročního čistého obratu platné pro účetní období počínající
1. lednem 2016 a později.
Těmito postupy pro posouzení povinnosti ověření účetní závěrky
auditorem však není nijak dotčena povinnost účetních jednotek týkající
se vykazování srovnatelných údajů v účetním období započatém 1. lednem
2016. K řešení této situace připravuje Ministerstvo financí nový Český
účetní standard pro podnikatele č. 24 – Srovnatelné období za účetní
období započaté v roce 2016.
Povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem budou mít za stejných
podmínek všechny účetní jednotky bez ohledu na to, zda jde
o podnikatelské nebo nepodnikatelské subjekty. Nově tak může povinnost
vzniknout např. některým účetním jednotkám neziskového sektoru, které
splní daná kritéria.
U vybraných účetních jednotek budou účetní závěrky ověřovány
auditorem pouze u těch, kterým povinnost mít ověřenou účetní závěrku
stanoví zvláštní právní předpis nebo které jsou subjektem veřejného
zájmu (například zdravotní pojišťovny).
Zdroj: Ministerstvo financí ČR
KH
01.12.2015
S účinností od 1. 1. 2016 vzniká plátcům daně z přidané hodnoty
zákonná povinnost podávat tzv. kontrolní hlášení. Kontrolní hlášení je
speciální daňové tvrzení, které nenahrazuje řádné daňové přiznání k DPH
ani souhrnné hlášení. V souvislosti s režimem přenesení daňové
povinnosti však kontrolní hlášení nahrazuje původně samostatný výpis
z evidence pro účely DPH.
Kontrolní hlášení bude podáváno pouze elektronicky, a to ve formátu a struktuře uveřejněné správcem daně.
Další informace najdete v letáku Finanční správy (zde).
Zdroj: Finanční správa ČR
CSSZ
01.12.2015
ČSSZ připravila pro své klienty důchodovou kalkulačku
16. 11. 2015
V
rámci průběžného zkvalitňování služeb a klientského přístupu uveřejnila
Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) vlastní verzi důchodové
kalkulačky pro orientační výpočty starobního důchodu. Kalkulačka je
určena široké veřejnosti a dostupná zde.
Tato pomůcka v sobě spojuje funkci věkové kalkulačky a nástroje pro
výpočet výše důchodu, a to jak v aktuálním čase, tak i do budoucna
(v horizontu nejvýše 5 let).
Tím vyšla ČSSZ vstříc klientům, kteří se o své důchodové nároky
aktivně zajímají a chtějí mít o své budoucnosti co nejkonkrétnější
představu. V případě výpočtu výše důchodu do budoucna jsou připraveny
tři varianty automaticky generované predikce na základě odhadu ČSSZ
o vývoji výše průměrné mzdy v ČR, a to v minimalistické, střední
a optimistické verzi. Sám klient pak může doplnit i vlastní odhad vývoje
průměrné mzdy v ČR a získat tak i odpovídající vlastní predikci.
Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení
PO
01.12.2015
Informace pro příspěvkové organizace o zahrnutí do konsolidačního celku ČR
29. 10. 2015
Všechny
příspěvkové organizace budou od 1. 1. 2016 zahrnuty do konsolidačního
celku Česká republika. Nicméně příspěvkové organizace, které nepředávají
Pomocný analytický přehled podle § 3a odst. 2 technické vyhlášky o účetních záznamech do centrálního systému účetních informací státu, nebudou pro účely účetní konsolidace státu předávat žádné dodatečné podklady.
U příspěvkových organizací předávajících Pomocný analytický přehled se mění rozsah vykazovaných skutečností.
U příspěvkových organizací nepředávajících Pomocný analytický přehled
budou pro zahrnutí do konsolidačního celku státu využity jejich již
zasílané účetní závěrky.
Zdroj: Ministerstvo financí ČR
FS
01.12.2015
Finanční správa přibližuje lidem problém daňových úniků kresleným humorem
NOVÉ 26. 11. 2015
Finanční
správa vydala naučnou brožurku (najdete v příloze tohoto článku), ve
které formou kreslených příběhů vysvětluje lidem, že bez patřičných
nástrojů je na krácení daní krátká.
V osmi příbězích na motivy skutečných událostí popisuje nešvary jako
například nepřiznávání skutečných tržeb nebo zaměstnávání načerno.
V jednotlivých příbězích problémy otevřeně pojmenovává, vysvětluje
dopady podvodných jednání a ukazuje možnosti řešení.
Upozornění zpracovatelům softwarů na chyby elektronických podání
Finanční správa v poslední době zaznamenala velké množství vadných
elektronických podání, jež neumožňují jejich zpracování správcem daně.
Jedná se zejména o vady spočívající v nedodržení předepsané struktury
podání. S vadným podáním, které bylo vyhotoveno pomocí softwaru třetí
strany a následně odesláno správci daně datovou schránkou, jsou spojeny
právní následky, které mohou podatele dostat do nepříjemností. Správce
daně na svých webových stránkách (zde) uveřejnil přesný popis formátu a struktury, kterou musí elektronické podání splňovat.
Možnost zkontrolování podání, resp. správnost struktury souboru, je
jednou z funkcionalit aplikace EPO (Elektronická podání pro Finanční
správu), která po načtení souboru s podáním do aplikace na všechny chyby
uživatele upozorní. Jakékoliv nedodržení struktury způsobuje, že podání
na straně správce daně nelze elektronicky zpracovat. Současně
i rozhraní pro přímou komunikaci disponuje možností testovacího podání.
Jestliže elektronické podání nesplňuje uveřejněný formát a strukturu,
je takovéto podání kvalifikováno jako vadné. Následně k tomuto podání
musí správce daně vydat výzvu podle § 74 daňového řádu
k odstranění vad podání. Nejsou-li tyto vady ve lhůtě stanovené
správcem daně odstraněny, považuje se podání za neúčinné, tedy hledí se
na něj, jako by vůbec nebylo učiněno, a to se všemi právními následky.
V současné době je navrhována novela zákona o DPH,
která by měla od roku 2016 změnit ustanovení § 101a tak, že podání,
které nebude učiněno ve formátu a struktuře uveřejněné správcem daně,
bude automaticky považováno za neúčinné. Smyslem této úpravy je zpřísnit
podmínky pro elektronická podání, která jsou podávána v souvislosti
s povinnostmi vyplývajícími ze zákona o DPH.
Shora podané vysvětlení současné a budoucí správní praxe pro
elektronické podání je uvedeno z toho důvodu, aby bylo zcela zřejmé,
jaké právní následky dopadají na uživatele vašich softwarů v případě, že
jste v částech vámi naprogramovaných elektronických podání pro Finanční
správu plně nerespektovali uveřejněný formát a strukturu.
Nejčastější oblasti nerespektování struktury datové zprávy:
Software umožňuje zadání více znaků v jednotlivých položkách, než
deklaruje struktura. Ve struktuře uveřejněné správcem daně je napevno
definovaný maximální počet znaků pro každou položku, který nelze
překročit. Tento počet je přizpůsoben tak, aby vyhovoval i dlouhým
názvům.
Není respektován datový typ, např. číslo popisné je vždy pouze
číselná položka s maximálním počtem 4 znaků, přesto SW umožňují vložit
i alfanumerické znaky.
Obsah položky, která má být naplněna hodnotou z definovaného číselníku, je vyplněn daty, která číselníku neodpovídají.
Kódování XML souboru neodpovídá deklarovanému kódování, které je uvedeno v hlavičce souboru.
Celková velikost příloh v podání překračuje povolený limit 4 MB.
Přílohy podání, které je třeba vyplnit přímo do formuláře
podání (ve formuláři podání je pro tyto přílohy dostupná XML struktura),
jsou do podání vloženy např. jako PDF soubor.
Tímto sdělením Finanční správa upozorňuje softwarové firmy
(zpracovatele softwarů) na chyby, které byly zjištěny v souvislosti
s nárůstem elektronických podání. Přitom produkty třetích stran by měly
100% splňovat požadavky kladené na elektronická podání, které správce
daně jednoznačně formuloval a na svých webových stránkách uveřejnil.
Připravované novely ještě požadavky na přesnost podání zintenzivní.
Pro případné technické dotazy využijte aplikaci uvedenou zde.
minimální mzda
22.09.2015
Minimální mzda se od ledna 2016 zvýší na 9900 Kč
Od 1. ledna 2016 se zvýší minimální měsíční mzda z 9 200 Kč na 9 900 Kč a minimální hodinová mzda z 55 Kč na 58,70 Kč.
Minimální měsíční mzda pro zdravotně postižené (poživatele
invalidních důchodů) se zvýší z 8 000 Kč na 9 300 Kč a minimální
hodinová mzda z 48,10 Kč na 55,10 Kč.
V návaznosti na to se valorizují i nejnižší úrovně zaručené mzdy pro
zaměstnance, jejichž mzdy nejsou sjednány v kolektivních smlouvách a pro
zaměstnance ve veřejných službách a správě.
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR
Příspěvky
19.08.2015
Jak je to s příspěvkem na zaměstnávání osob starších 55 let
Součástí aktivní politiky zaměstnanosti je podpora nových pracovních
míst prostřednictvím poskytování příspěvků zaměstnavatelům, kteří
zaměstnávají uchazeče o zaměstnání, i uchazečům samotným. Jejich
podstata spočívá v tom, že pokud zaměstnavatel bude chtít přijmout na
takové místo dlouhodobě nezaměstnaného uchazeče, může na základě
uzavřené dohody získat od Úřadu práce příspěvek na mzdu včetně
pojištění, které odvádí zaměstnavatel, nebo třeba příspěvek na vytvoření
takového místa, a to zpravidla na 6 až 12 měsíců. Úřad práce může
podpořit i vznik nového místa prostřednictvím příspěvku na jeho
vybavení. Poskytnutí příspěvku, konečná částka a doba, po kterou ji bude
Úřad práce vyplácet, se pak odvíjí od limitů stanovených zákonem o zaměstnanosti
a konkrétní dohody mezi Úřadem práce a zaměstnavatelem. Díky příspěvku
má zaměstnavatel motivaci přijmout uchazeče o zaměstnání, který zase
získá možnost oživit si nebo získat pracovní návyky, což může
zužitkovat, pokud by znova hledal práci. Příspěvky jsou nicméně hrazeny
ze státního rozpočtu a je nutné nakládat s nimi efektivně, účelně
a hospodárně, nejsou nárokové.
Úřad práce věnuje při zprostředkování zaměstnání zvýšenou péči lidem,
kteří mají z určitých důvodů problém s pracovním uplatněním. Z důvodu
horší adaptace na změny trhu práce se jedná také o skupinu osob starších
55 let.
Důležitou roli hraje podpora jejich zaměstnávání prostřednictvím
společensky účelných pracovních míst. Zaměstnavatelé, kteří se rozhodnou
taková místa vytvořit, mohou dostat od Úřadu práce příspěvek na mzdové
náklady jednoho zaměstnance max. do výše 15 tisíc Kč měsíčně, a to po
dobu 6 až 12 měsíců. V případě, že zaměstnají mladého člověka do 30 let
nebo uchazeče nad 55 let, může se částka vyšplhat až na 24 tisíc Kč.
V současné době je možné poskytnout příspěvek na dobu 6 až 12 měsíců.
V rámci připravovaných legislativních změn počítá Ministerstvo práce
a sociálních věcí s prodloužením této doby, a to v případě lidí starších
55 let až na 24 měsíců. Záměrem je, aby opatření bylo účinné co
nejdříve, ideálně v průběhu 1. kvartálu 2016. Je však nutné upozornit,
že prodloužení doby poskytování příspěvku nebude plošné. Bude se jednat
pouze o legislativní možnost, která bude ze strany Úřadu práce využívána
v případech výrazného znevýhodnění podporovaných osob na trhu práce
(zejména v oblastech postižených strukturální nezaměstnaností
a v případech kumulace znevýhodnění na trhu práce), kdy je zřejmé, že
podpořená osoba potřebuje ke stálé integraci na trhu práce delší
podpory.
Příspěvky není možné poskytovat organizačním složkám státu a státním
příspěvkovým organizacím. Jiné omezení nástroje aktivní politiky
zaměstnanosti nemají, tj. je možné je poskytovat do všech oborů
i regionů České republiky.
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí
CSSZ
24.07.2015
Česká správa sociálního zabezpečení má pro své klienty nové interaktivní tiskopisy
Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) připravila pro své klienty 105 nových interaktivních tiskopisů.
Jejich poslední sérii nasadila ČSSZ na svém ePortálu 1. července 2015.
Hlavní výhodou nových tiskopisů je logická kontrola vyplňovaných údajů,
která upozorní na případné chyby či neúplné vyplnění, a jednoduché
odeslání na ČSSZ nebo příslušné okresní správě sociálního zabezpečení
(OSSZ). Interaktivní tiskopisy fungují na tabletech i chytrých
telefonech.
Nejvíce frekventované tiskopisy mohli začít klienti využívat již
v průběhu prvního pololetí letošního roku. ČSSZ své tiskopisy nasadila
na novou moderní technologii, která je v rámci elektronické komunikace
významným systémovým a koncepčním krokem vpřed.
Možnosti elektronického odeslání formulářů zůstávají beze změny.
Klient ČSSZ (občan, firma či instituce) má možnost vybrané interaktivní
tiskopisy odeslat podepsané kvalifikovaným elektronickým podpisem nebo
prostřednictvím datové schránky, má-li ji zřízenu. Vyplněný a odeslaný
tiskopis si samozřejmě může vytisknout a založit do své evidence.
Nechybí ani funkce uložit data rozepsaného formuláře na disk počítače.
Načtení datové věty (xml souboru), které si klienti vytvoří ve svých
speciálních mzdových či účetních programech, do interaktivního tiskopisu
umožní jednoduše a rychle zkontrolovat její správnost, což je
předpoklad k přijetí tiskopisu systémy ČSSZ.
Práce s tiskopisy není podmíněna přihlášením se do systému datových
schránek. Pokud se však klient k ePortálu ČSSZ za pomoci přihlašovacích
údajů do své datové schránky přihlásí, budou mu při práci s tímto
formulářem automaticky předvyplněny identifikační údaje z databází ČSSZ.
Kromě elektronického podání nadále zůstává zachována možnost používat
klasické papírové tiskopisy, které jsou k dispozici na webu ČSSZ pro
ruční vyplnění, anebo lze vyplnit jejich interaktivní verzi na počítači.
Po nezbytné kontrole vyplněných dat se tiskopis vytiskne, připojí se
vlastnoruční podpis a zašle/odevzdá ČSSZ či příslušné OSSZ. Tento postup
nadále platí zejména pro tiskopisy, které se týkají výplaty důchodu či
souvisí se zahraniční agendou.
Informace ke službě e-Podání ČSSZ, která umožňuje elektronická podání
doručovat jako datové věty v xml formátu, a k ePortálu ČSSZ,
prostřednictvím kterého mají klienti přístup k vybraným online službám
ČSSZ, poskytne klientům ČSSZ call centrum technické pomoci na tel. čísle
585 708 290.
Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení
CSSZ
16.07.2015
Česká správa sociálního zabezpečení má pro své klienty nové interaktivní tiskopisy
Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) připravila pro své klienty 105 nových interaktivních tiskopisů.
Jejich poslední sérii nasadila ČSSZ na svém ePortálu 1. července 2015.
Hlavní výhodou nových tiskopisů je logická kontrola vyplňovaných údajů,
která upozorní na případné chyby či neúplné vyplnění, a jednoduché
odeslání na ČSSZ nebo příslušné okresní správě sociálního zabezpečení
(OSSZ). Interaktivní tiskopisy fungují na tabletech i chytrých
telefonech.
Nejvíce frekventované tiskopisy mohli začít klienti využívat již
v průběhu prvního pololetí letošního roku. ČSSZ své tiskopisy nasadila
na novou moderní technologii, která je v rámci elektronické komunikace
významným systémovým a koncepčním krokem vpřed.
Možnosti elektronického odeslání formulářů zůstávají beze změny.
Klient ČSSZ (občan, firma či instituce) má možnost vybrané interaktivní
tiskopisy odeslat podepsané kvalifikovaným elektronickým podpisem nebo
prostřednictvím datové schránky, má-li ji zřízenu. Vyplněný a odeslaný
tiskopis si samozřejmě může vytisknout a založit do své evidence.
Nechybí ani funkce uložit data rozepsaného formuláře na disk počítače.
Načtení datové věty (xml souboru), které si klienti vytvoří ve svých
speciálních mzdových či účetních programech, do interaktivního tiskopisu
umožní jednoduše a rychle zkontrolovat její správnost, což je
předpoklad k přijetí tiskopisu systémy ČSSZ.
Práce s tiskopisy není podmíněna přihlášením se do systému datových
schránek. Pokud se však klient k ePortálu ČSSZ za pomoci přihlašovacích
údajů do své datové schránky přihlásí, budou mu při práci s tímto
formulářem automaticky předvyplněny identifikační údaje z databází ČSSZ.
Kromě elektronického podání nadále zůstává zachována možnost používat
klasické papírové tiskopisy, které jsou k dispozici na webu ČSSZ pro
ruční vyplnění, anebo lze vyplnit jejich interaktivní verzi na počítači.
Po nezbytné kontrole vyplněných dat se tiskopis vytiskne, připojí se
vlastnoruční podpis a zašle/odevzdá ČSSZ či příslušné OSSZ. Tento postup
nadále platí zejména pro tiskopisy, které se týkají výplaty důchodu či
souvisí se zahraniční agendou.
Informace ke službě e-Podání ČSSZ, která umožňuje elektronická podání
doručovat jako datové věty v xml formátu, a k ePortálu ČSSZ,
prostřednictvím kterého mají klienti přístup k vybraným online službám
ČSSZ, poskytne klientům ČSSZ call centrum technické pomoci na tel. čísle
585 708 290.
Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení
CSSZ
16.07.2015
Pojistné na sociální zabezpečení po ukončení studia
Absolventi, kteří po skončení studia nezačnou pracovat nebo se
zaregistrují na úřadu práce, povinnost platit pojistné na sociální
zabezpečení nemají. Až když nastoupí do zaměstnání, začne za ně pojistné
odvádět jejich zaměstnavatel. Pokud se rozhodnou podnikat, informuje je
o jejich povinnostech týkajících se placení pojistného příslušná
okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ), u které se k samostatné
výdělečné činnosti přihlásili.
Absolventi, kteří po skončení studia nastoupí do zaměstnání, mají
povinnost platit pojistné na sociální pojištění, pokud jejich zaměstnání
zakládá účast na nemocenském pojištění. To je v případě, že se
zaměstnavatelem mají uzavřenou pracovní smlouvu nebo dohodu o pracovní
činnosti s příjmem alespoň 2 500 Kč měsíčně. Pojistné se hradí i tehdy,
pokud pracují na základě dohody o provedení práce a je jim v kalendářním
měsíci zúčtována odměna u jednoho zaměstnavatele nad 10 000 Kč. Odvádět
pojistné za zaměstnance je v těchto případech povinností
zaměstnavatele.
Pokud se absolvent rozhodne podnikat, tj. stát se osobou samostatně
výdělečně činnou (OSVČ), musí zahájení samostatné výdělečné činnosti
oznámit na předepsaném tiskopisu
příslušné OSSZ podle svého trvalého bydliště (může tak učinit
i prostřednictvím živnostenského úřadu). OSVČ, která vykonává hlavní
samostatnou výdělečnou činnost, má vždy povinnost odvádět pojistné na
důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.
Minimální záloha na pojistné činí 1 943 Kč měsíčně. Účast OSVČ na
nemocenském pojištění je dobrovolná a vzniká podáním přihlášky, opět za
použití předepsaného tiskopisu.
Pojistné na důchodové a nemocenské pojištění odvádí OSVČ sama na účet
OSSZ. Konkrétní informace o výši a způsobu placení pojistného podají
OSVČ pracovníci příslušné OSSZ.
Student, který nedosáhl věku 26 let a při studiu podniká, může být
považován za nezaopatřené dítě. To je důvod pro výkon vedlejší
samostatné výdělečné činnosti. Při výkonu vedlejší výdělečné činnosti se
hradí pojistné na důchodové pojištění pouze tehdy, pokud se k němu OSVČ
sama přihlásí nebo v případě, kdy daňový základ ze samostatné výdělečné
činnosti dosáhne výše zakládající povinnou účast na tomto pojištění.
Rozhodná částka zakládající povinnou účast na pojištění v roce 2015 činí
63 865 Kč s odečtením částky 5 323 Kč za každý kalendářní měsíc, ve
kterém nebyla vedlejší činnost vykonávána.
Doba studia na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole se od
1. 1. 2010 již nezapočítává do doby pojištění pro důchod. Studentům,
kteří při studiu pracují, se doba výdělečné činnosti pro důchod
započítá, pokud zakládá účast na pojištění. Studenti starší 18 let nebo
absolventi, kteří nevykonávají výdělečnou činnost, si mohou účast na
důchodovém pojištění zajistit prostřednictvím dobrovolného důchodového pojištění. Přihláška k němu se podává na OSSZ podle místa bydliště a minimální pojistné hrazené v roce 2015 činí 1 863 Kč měsíčně.
Více informací o důchodovém a nemocenském pojištění a povinnostech
v sociálním zabezpečení lze získat na OSSZ. Při řešení konkrétních
situací poskytnou odbornou pomoc pracovníci OSSZ.
Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení
dph
16.07.2015
Generální finanční ředitelství
Lazarská 15/7, 117 22 Praha 1
Sekce metodiky a výkonu daní
Č.j. 64639/14/710020116011695
Informace k uplatňování DPH u skupiny
v návaznosti na rozsudek SDEU C$7/13 Skandia Americ
a Corp
.
Z důvodu jednotného přístupu k uplatňování DPH u sk
upiny ve smyslu § 5a a násl. zákona č.
235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění p.
p. („zákon o DPH“) a s ohledem na
závěry rozsudku Soudního dvora Evropské unie C7/13
Skandia America Corp. („SDEU C
7/13 Skandia nebo Skandia“) vydává Generální finanč
ní ředitelství tuto Informaci.
Výchozí situace případu projednávaného SDEU C7/13
Skandia vychází ze skutečnosti, že
zahraniční osoba
1
povinná k dani má zřízenu provozovnu na území člen
ského státu EU,
přičemž tato provozovna je součástí skupiny
2
ve smyslu č. 11 směrnice 2006/112/ES (dále
jen „směrnice“). Podstatou první předběžné otázky p
oložené vnitrostátním soudem bylo,
jakým způsobem pohlížet na plnění spočívající v pos
kytnutí služeb, které poskytuje tato
zahraniční osoba (zřizovatel) svojí provozovně, tj.
zda představují plnění, které jsou
předmětem daně. Druhá, navazující, otázka se zabýva
la tím, zda je provozovna povinna
coby příjemce daného plnění odvést daň ve smyslu čl
. 196 směrnice
3
.
SDEU rozhodl tak, že služby, o které se v daném pří
padě jednalo, poskytnuté zřizovatelem
usazeným ve třetí zemi jeho provozovně usazené v ně
kterém z členských států představují v
případě, že je tato provozovna členem skupiny, zdan
itelná plnění. K druhé předložené
otázce uvedl, že v takové situaci, jaká nastala ve
věci v původním řízení
4
, vzniká této
skupině coby příjemci uvedených služeb povinnost od
vést splatnou daň z přidané hodnoty.
K těmto závěrům SDEU je třeba při přenesení do prax
e přistupovat následovně:
V případech, kdy se provozovna stane součástí skupi
ny, která je ve smyslu zákona o DPH
považována za jedinou osobu povinnou k dani, se mus
í s touto provozovnou nakládat jako
se součástí skupiny. Tento přístup má zásadní dopad
na plnění, která zřizovatel poskytuje
své provozovně.
Plnění poskytnutá zřizovatelem provozovně se považu
jí za plnění
poskytnutá celé skupině
. Taková plnění se tudíž nekvalifikují pro účely DP
H jako plnění
vnitropodniková a hodnotí se jako plnění od jiné os
oby. Z výše popsaného vyplývá, že
v situaci, kdy se provozovna (pobočka) stává součás
tí skupiny pro účely DPH, nelze
aplikovat závěry rozsudku SDEU C210/04 FCE Bank
5
. Obdobný přístup se uplatní i
v případech, kdy součástí skupiny je zřizovatel a j
eho provozovna je mimo skupinu.
1
Osoba, která není usazena na území Evropské unie.
Viz § 4 odst. 1 písm. g) zákona o DPH.
2
Viz § 5a až § 5c zákona o DPH.
3
Tato úprava je v tuzemské právní úpravě obsažena v
§ 108 odst. 1 písm. c) bodu 1 zákona o DPH.
4
Kdy hlavní provozovna společnosti usazené ve třetí
zemi dodává za úplatu služby pobočce téže
společnosti usazené v některém z členských států a
kdy tato pobočka je v tomto členském státě
členem skupiny, kterou lze považovat za jedinou oso
bu povinnou k dani z přidané hodnoty.
5
V rozsudku C210/04 FCE Bank SDEU judikoval, že st
álá provozovna, která není právně nezávislá
na zřizovateli se sídlem v jiném členském státě, je
muž poskytuje služby, nemůže být považována za
samostatnou osobu povinnou k dani z titulu nákladů,
které jí byly alokovány v souvislosti
s poskytnutými službami. Jinými slovy, že zřizovate
l a jeho provozovna tvoří fakticky jeden právní
subjekt a tedy služby poskytované provozovnou zahra
niční části společnosti (zřizovateli) anebo
zřizovatelem provozovně nejsou předmětem daně.
strana 2 (celkem 2)
Pro aplikaci závěrů rozsudku SDEU C7/13 Skandia ne
ní podstatné, zda se sídlo zřizovatele
či provozovna nacházejí na území EU nebo ve třetí z
emi. V praxi tedy nemusí jít výhradně o
zahraničního zřizovatele, tak jako tomu bylo v proj
ednávaném případě, ale zřizovatel může
být usazen i v jiném členském státě. Tudíž může se
jednat o situace, kdy součástí skupiny
ve smyslu zákona o DPH bude provozovna umístěná v t
uzemsku, přičemž zřizovatel bude
mít sídlo ve třetí zemi či v jiném členském státě.
A naopak osoba povinná k dani se sídlem
v tuzemsku, může mít zřízenu provozovnu mimo tuzems
ko.
V souvislosti s novým přístupem k uplatnění DPH u s
kupiny je třeba zvlášť upozornit na to,
že závěry rozsudku SDEU C7/13 Skandia upřesňují st
ávající výkladová stanoviska. Jde o
závěry prezentované uzavřeným příspěvkem KV KDP č.
217/21.01.07 a závěry plynoucí
z vydané Informace ke skupinové registraci čj. 18/5
7688/2008181. Na základě poznatků
z praxe vyplynulo, že formulace dílčího závěru přís
pěvku KV KDP byla interpretována i v tom
smyslu, že u „vnitropodnikových plnění“ mezi provoz
ovnou a jejím zřizovatelem, může jít za
určitých podmínek o plnění mimo předmět daně, a to
s ohledem na rozsudek SDEU C
210/04 FCE Bank. Tato interpretace již není v soula
du se závěry rozsudku Skandia.
Z hlediska jednotného postupu při aplikaci DPH u sk
upiny v dané věci se
od data zveřejnění
této Informace postupuje způsobem zde uvedeným.
Závěrem považujeme za vhodné uvést, že způsob aplik
ace DPH pro tyto případy nijak
nezasahuje do oblasti obchodního práva a aplikace n
avazujících právních předpisů, které se
týkají zřizování provozoven či poboček a s tím spoj
ených záležitostí.
Ing. Jiří Fojtík
ředitel sekce
evidence tržeb
16.07.2015
Vláda schválila návrh zákona o evidenci tržeb i snížení DPH v oblasti stravovacích služeb
Vláda dne 3. 6. 2015 schválila návrh zákona o evidenci tržeb.
Elektronická evidence tržeb má být podle tohoto návrhu zaváděna postupně
od prvního čtvrtletí roku 2016, a to nejdříve v sektoru stravovacích
a ubytovacích služeb, v následujícím čtvrtletí v sektoru maloobchodu
a velkoobchodu. Na další činnosti pak má být rozšířena postupně na
základě nařízení vlády v návaznosti na výsledky analýzy Finanční správy.
Přesné datum spuštění 1. fáze se bude odvíjet od dalšího vývoje
legislativního procesu.
Vláda zároveň navrhuje:
snížení DPH v oblasti stravovacích služeb (s výjimkou alkoholických nápojů) z 21 na 15 %, a to od 1. ledna 2016,
jednorázovou slevu na dani ve výši 5000 Kč pro všechny
poplatníky daně z příjmů fyzických osob, kterým v daném roce vznikla
povinnost evidovat tržby podle zákona o evidenci tržeb, a to z důvodu
kompenzace zvýšených nákladů na zajištění této evidence.
Zdroj: Ministerstvo financí ČR
Novela zákona o účetnictví
16.07.2015
následujících hranic kritérií
AKTIVA do: 500 000 000,-
ČISTÝ OBRAT do: 1 000 000 000,-
PRŮMĚRNÝ POČET ZAMESTNANCŮ do: 250
Subjekt veřejného zájmu
Subjekty veřejného zájmu
jsou definovány jako právnické osoby, které jsou založeny podle českého
práva a jejichž převoditelné cenné papíry jsou přijaty k obchodování na
regulovaném trhu kteréhokoli členského státu Evropské unie nebo
smluvního státu dohody o Evropském hospodářském prostoru - banky,
pojišťovny a zajišťovny, Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky,
zdravotní pojišťovny, penzijní fondy, spořitelní a úvěrní družstva,
obchodníci s cennými papíry, centrální depozitář, provozovatel
vypořádacího systému, investiční společnosti, investiční fondy a
instituce elektronických peněz. Subjektem veřejného zájmu je rovněž
obchodní společnost nebo družstvo nebo konsolidující účetní jednotka,
pokud průměrný přepočtený stav zaměstnanců obchodní společnosti nebo
družstva nebo konsolidačního celku za bezprostředně předcházející účetní
období převýšil 4 000 zaměstnanců.
Zavedení kategorizace konsolidačních skupin
Spolu se zavedení kategorizace účetních jednotek bude nově rozlišována i
malá konsolidační skupina, která nebude mít povinnost sestavovat
konsolidovanou účetní závěrku.
Bude se tedy rozlišovat malá konsolidační skupina a ostatní konsolidační skupiny.
Skupiny se od sebe rozlišují opět hodnotovými hranicemi tří kritérií
(aktiva, čistý obrat, průměrný počet zaměstnanců). Malá konsolidační
skupina je tehdy, pokud nepřekročí dvě z těchto kritérií:
AKTIVA do: 100 000 000,-
ČISTÝ OBRAT do: 200 000 000,-
PRŮMĚRNÝ POČET ZAMESTNANCŮ do: 50
evidence tržeb
09.06.2015
Vláda schválila návrh zákona o evidenci tržeb i snížení DPH v oblasti stravovacích služeb
Vláda dne 3. 6. 2015 schválila návrh zákona o evidenci tržeb.
Elektronická evidence tržeb má být podle tohoto návrhu zaváděna postupně
od prvního čtvrtletí roku 2016, a to nejdříve v sektoru stravovacích
a ubytovacích služeb, v následujícím čtvrtletí v sektoru maloobchodu
a velkoobchodu. Na další činnosti pak má být rozšířena postupně na
základě nařízení vlády v návaznosti na výsledky analýzy Finanční správy.
Přesné datum spuštění 1. fáze se bude odvíjet od dalšího vývoje
legislativního procesu.
Vláda zároveň navrhuje:
snížení DPH v oblasti stravovacích služeb (s výjimkou alkoholických nápojů) z 21 na 15 %, a to od 1. ledna 2016,
jednorázovou slevu na dani ve výši 5000 Kč pro všechny
poplatníky daně z příjmů fyzických osob, kterým v daném roce vznikla
povinnost evidovat tržby podle zákona o evidenci tržeb, a to z důvodu
kompenzace zvýšených nákladů na zajištění této evidence.
Zdroj: Ministerstvo financí ČR
Výměna průkazů
14.04.2015
DPH - zvláštní režim jednoho správního místa
S účinností od 1. ledna 2015 došlo v členských státech Evropské unie
v rámci úpravy společného systému daně z přidané hodnoty k zásadním
změnám v pravidlech pro stanovení místa plnění u elektronicky
poskytovaných služeb, telekomunikačních služeb a služeb rozhlasového
a televizního vysílání poskytovaných osobám nepovinným k dani s místem
plnění na území EU (dále jen „vybrané služby“). Při poskytnutí vybrané
služby se místo plnění přesouvá do místa příjemce služby.
Povinnost přiznat DPH vzniká ve státě příjemce služby, a tím zároveň
vzniká i povinnost se v tomto státě pro účely DPH zaregistrovat.
V rámci zjednodušení plnění povinností k DPH je proto pro poskytovatele vybraných služeb zaveden zvláštní režim jednoho správního místa. Tento režim se rovněž označuje jako tzv. Mini One Stop Shop (MOSS).
Osoba povinná k dani, která tento režim chce využívat, se nemusí při
poskytování vybrané služby registrovat k DPH v každém jednotlivém
členském státě, kam byla vybraná služba poskytnuta, ale své povinnosti
k DPH plní prostřednictvím pouze jednoho členského státu. Daňová správa
tohoto členského státu pak následně provádí výběr, evidenci a odvod
vybrané daně do dotčených členských států. Registrace do toho režimu je zcela dobrovolná.
Základní právní úpravou MOSS je v České republice zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (zejména § 110a až 110ze).
V České republice je pro MOSS místně příslušným (správcem daně) Finanční úřad pro Jihomoravský kraj.
Komunikace probíhá výhradně elektronickou formou. Daňový subjekt,
který si vybral ČR jako členský stát identifikace, se prostřednictvím
Daňového portálu mimo jiné registruje k MOSS a podává jeho
prostřednictvím příslušná daňová přiznání.
Daňový subjekt platí daň v eurech na příslušný účet správce daně, a to bezhotovostním převodem. K platbě vždy uvádí jednoznačné referenční číslo příslušného daňového přiznání.
Referenční číslo obsahuje kód členského státu identifikace,
identifikační číslo pro DPH pro EU režim (DIČ) nebo daňové evidenční
číslo - tzv. DEČ pro Non-EU režim, zdaňovací období (čtvrtletí a rok) ve
tvaru:
KOD ZEMĚ/DIČ/ČTVRTLETÍ.ROK (příklad pro EU režim: CZ/CZxxxxxxxxx/Q1.2015) (příklad pro Non EU režim: CZ/EUxxxxxxxxx/Q1.2015)
Platba je uhrazena správci daně při podání daňového přiznání nebo
nejpozději v den, kdy mělo být daňové přiznání podáno. Platba je
považována za provedenou v den, kdy je připsána na bankovní účet správce
daně. Každé daňové přiznání musí být uhrazeno samostatně.
Platbu daně je třeba provést bezhotovostním převodem na číslo účtu Finančního úřadu pro Jihomoravský kraj, vedeného v České národní bance v eurech:
Jednoznačné referenční číslo daňového přiznání se uvádí v platebním příkazu do zprávy pro příjemce, v případě SEPA platby se referenční číslo daňového přiznání uvádí do položky reference platby (reference plátce).
Zdroj: Finanční správa ČR
životní pojištění
14.04.2015
Informace pro zaměstnavatele k soukromému životnímu pojištění
Generální finanční ředitelství informuje plátce daně
(zaměstnavatele), že Česká asociace pojišťoven uveřejnila na svých
webových stránkách (zde)
možné způsoby doložení splnění podmínek pro daňovou uznatelnost
příspěvků zaměstnavatele na soukromé životní pojištění zaměstnance
[podle § 6 odst. 9 písm. p) bodu 3 zákona o daních z příjmů] u pojišťoven sdružených v asociaci.
Zdroj: Generální finanční ředitelství
Registrační údaje
14.04.2015
Upozornění k registračnímu údaji „skutečné sídlo“
Generální finanční ředitelství upozorňuje, že registrační údaj
„skutečné sídlo“ osoby povinné k dani vychází z definice sídla osoby
povinné k dani, vymezené v ustanovení § 4 odst. 1 písm. i) zákona o DPH.
Je jím adresa místa vedení osoby povinné k dani, kterým se rozumí
místo, kde jsou přijímána zásadní rozhodnutí týkající se jejího řízení,
popřípadě místo, kde se schází její vedení. V případě fyzické osoby,
která nemá místo svého vedení, rozumí se sídlem u této osoby místo
jejího pobytu [§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o DPH]. V daném
kontextu zákona o DPH se tedy „skutečným sídlem“ rozumí místo
k zajištění reálného výkonu ekonomické činnosti osoby povinné k dani.
Kromě výše uvedeného vychází definice skutečného sídla osoby povinné k dani také z nařízení Rady č. 282/2011/EU,
které mimo jiné stanovuje, že pouhá existence poštovní adresy nemůže
být postačující pro sídlo ekonomické činnosti osoby povinné k dani.
Osoba povinná k dani by měla ve svém sídle být pro správce daně
plynule kontaktní, dohledatelná, poskytovat z tohoto místa požadovanou
relevantní součinnost za účelem výkonu řádné správy daní a umožňující
výkon zákonných pravomocí (tj. např. reagovat na výzvy správce daně,
umožnit průběh daňové kontroly a požadovaných šetření vč. dostupnosti
záznamů a prověřování ekonomické činnosti osoby povinné k dani apod.).
Skutečné sídlo osoby povinné k dani se však může lišit od údaje
formálně zapsaného do veřejných rejstříků (obdobně např. i u fyzické
osoby, pokud má místo trvalého pobytu jinde než provozovnu, kde skutečně
podniká), ze kterého se vychází při určení místní příslušnosti dle § 13
daňového řádu či § 429 odst. 1 občanského zákoníku.
Uvádí-li osoba povinná k dani jako své (formální) sídlo jiné místo
než své sídlo skutečné, může se každý dovolat i jejího skutečného sídla –
zde míněno zejména s ohledem na plnění veřejnoprávních (a tímto
i daňových) povinností subjektu (§ 429 odst. 2, příp. § 137 občanského
zákoníku).
Pokud se tedy formálně zapsané/hlášené sídlo osoby povinné
k dani liší od sídla skutečného, má osoba povinná k dani povinnost
nahlásit skutečné sídlo prostřednictvím formuláře „Oznámení o změně
registračních údajů“ (elektronické podání je dostupné zde). Aktuálně se tedy tato povinnost týká především plátců zaregistrovaných do 31. 12. 2014.
Plátci registrovaní po 1. 1. 2015 údaj ohledně skutečného sídla povinně
uvádí v rámci registračního řízení na Přihlášce k registraci k DPH
(tato obsahuje kromě položky formálního sídla subjektu i položku pro
nahlášení sídla skutečného – ve smyslu zákona o DPH, pokud se toto liší
od sídla formálního).
V případě nenahlášení skutečného sídla osoby povinné k dani nebo
neoznámení jeho změny, může správce daně přistoupit k uložení sankce za
porušení povinností při správě daní (tj. až do výše 500 000 Kč) nebo
v případě plátce DPH rozhodnout o jeho nespolehlivosti dle § 106a zákona
o DPH [viz bod 1 písm. h) informace GFŘ čj. 101/13-121002-506729, k aplikaci
§ 106a zákona o DPH], či přistoupit k samotnému zrušení registrace
k DPH dle § 106 odst. 2 zákona o DPH. Uvedené platí zejména v případech,
pokud nenahlášení skutečného sídla (pokud se toto liší od sídla
formálně zapsaného) osoby povinné k dani vede k ohrožení veřejného zájmu
na řádném výběru daně, tj. zejména nenaplnění předpokladů výše
zmíněných vedoucích k relevantní součinnosti za účelem řádné správy daní
a umožňující výkon zákonných pravomocí správce daně.
Zdroj: Generální finanční ředitelství
Důchody
06.01.2015
Od ledna 2015 se valorizují všechny druhy důchodů i příplatky k důchodům
Od lednové splátky roku 2015 se zvýší všechny důchody vyplácené z
českého důchodového systému, které byly přiznány před 1. 1. 2015.
Zvýšení provede Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) automaticky,
není potřeba o něj žádat.
Všichni klienti, kterým ČSSZ vyplácí důchod, obdrží oznámení o jeho
zvýšení. Lidem, kterým důchod vyplácí v hotovosti Česká pošta, předá
oznámení poštovní doručovatel spolu s výplatním dokladem při výplatě
důchodu za leden 2015. Klientům s bezhotovostní výplatou důchodu
zašle ČSSZ oznámení běžnou listovní zásilkou na adresu evidovanou ČSSZ
a valorizovaný důchod jim bude připsán na účet v lednu 2015.
Jaké důchody se zvyšují a o kolik
Zvyšují se důchody starobní, včetně předčasných starobních důchodů,
důchody invalidní (pro invaliditu prvního, druhého i třetího stupně),
vdovské, vdovecké a sirotčí důchody. Základní výměra důchodu (stejná pro
všechny druhy důchodů) se zvýší o 60 Kč (z 2 340 Kč na 2 400 Kč).
Procentní výměra důchodu, která je individuální v závislosti na
získaných dobách důchodového pojištění a dosahovaných příjmech, vzroste
o 1,6 %. V září 2014 o tomto zvýšení rozhodlo Ministerstvo práce
a sociálních věcí vyhláškou č. 208/2014 Sb.
Zvýšení tzv. dílčích důchodů
Zvýšení důchodů se týká také tzv. dílčích důchodů, které byly
přiznány podle koordinačních nařízení Evropské unie nebo podle
mezinárodních smluv o sociálním zabezpečení. V tomto případě se
procentní výměra důchodu zvýší také o 1,6 %. Základní výměra dílčího
důchodu se však zvýší o poměrnou část z 60 Kč, která odpovídá poměru
české doby vůči celkově získané době pojištění.
Zvýšení příplatků k důchodu
Od lednové splátky 2015 se zvýší také vyplácené příplatky k důchodu
přiznané podle nařízení vlády č. 622/2004 Sb., o poskytování příplatku k
důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem,
a dále podle zákona č. 357/2005 Sb., o ocenění účastníků národního boje
za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich.
Tyto příplatky se zvýší o 1,6 % celkové výše příplatku. Zvýšení se však
netýká zvláštního příspěvku k důchodu podle zákona č. 357/2005 Sb.
Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení
Změny 2015
06.01.2015
Nejdůležitější změny pro občany pro rok 2015
Zavedení druhé snížené sazby DPH
Zavedení druhé snížené sazby daně ve výši 10 procent na léky, knihy a nenahraditelnou dětskou výživu od 1. ledna 2015.
Daňové zvýhodnění na druhé a třetí dítě
Nově
jsou zavedeny slevy na druhé a další dítě žijící ve společné
domácnosti. Sleva na druhé dítě činí 15 804 Kč, na třetí je to 17 004
Kč. Pořadí dětí pro uplatnění zvýšených slev i rozdělení slev na
jednotlivé děti mezi rodiče je ponecháno na volbě rodičů.
Snížení limitu pro placení v hotovosti od 1. 12. 2014
Touto
změnou dochází ke snížení limitu pro placení v hotovosti ze stávajících
350 000 Kč na 270 000 Kč. Změna vychází ze zákona č. 261/2014 Sb.,
kterým se s účinností od 1. 12. 2014 novelizuje zákon č. 254/2004 Sb., o
omezení plateb v hotovosti. Nově budou muset být platby nad 270 000 Kč
provedeny bezhotovostně prostřednictvím regulovaných osob. To odpovídá
trendu v řadě evropských zemí, kde se limity pro placení v hotovosti
rovněž průběžně snižují.
Znovuzavedení vracení zelené nafty od 1. 10. 2014
Novela
zákona o spotřebních daních zahrnuje vracení spotřební daně z
minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje pro zemědělskou
prvovýrobu.
Uplatnění výdajových paušálů pro podnikatele
Od
roku 2015 je zaveden maximální limit pro uplatnění výdajových paušálů i
u zbývajícího 60% a 80% paušálu. Limit bude odpovídat tržbám ve výši 2
000 000 Kč. U příjmů ze zemědělské činnosti, řemeslného podnikání,
lesního a vodního hospodářství tak bude možné při použití paušálů
uplatnit jako výdaj maximálně 1 600 000 Kč a u příjmů z ostatního
živnostenského podnikání maximálně 1 200 000 Kč.
Sleva na dani za umístění dítěte ve školce
Rodiče
si mohou uplatnit slevu na dani ve výši prokázaných výdajů za umístění
dítěte ve školce nebo předškolním zařízení, ve kterých budou mít
umístěné své dítě, tzn. „školkovné“. Za rok 2014 si rodiče budou moci
uplatnit slevu do výše 8 500 Kč, a v roce 2015 do výše 9 200 Kč. Slevu
bude moci uplatnit jeden z rodičů po skončení kalendářního roku buď u
zaměstnavatele, nebo v daňovém přiznání.
Podnikové školky
Zaměstnavatel
bude mít možnost snížit daňový základ o náklady související se zřízením
a provozováním zařízení péče o dítě předškolního věku. Jedná se
například o nájemné za prostory, energie, úklid apod. Budou-li výdaje na
straně zaměstnavatele zahrnuty do daňových výdajů a služba péče o dítě
bude poskytována zaměstnancům bezplatně nebo za zvýhodněnou cenu, pak se
u zaměstnance bude jednat o zdanitelný příjem.
Vrácení slevy na dani pracujícím důchodcům
Vrací
se základní sleva na dani ve výši 24 840 Kč pracujícím starobním
důchodcům i důchodcům s příjmem z pronájmu. Slevu je možné uplatnit v
plné výši bez ohledu na tdobu trvání výdělečné činnosti v daném
kalendářním roce.
Nová zjednodušení pro zaměstnavatele
Správce
daně bude nově zodpovědný za vybrání dluhu, který vznikne v důsledku
chyby zaměstnavatele způsobené nedostatečnými informacemi ze strany
zaměstnanců. Dříve musel dlužné částky od zaměstnanců vymáhat
zaměstnavatel. Tento postup se uplatní u současných i minulých
zaměstnanců, zaměstnavatel jen předá správci daně potřebné doklady.
Ke
zjednodušení u zaměstnavatele dochází také v oblasti veřejného
pojistného sjednocením pravidel pro okamžik vzniku účasti na sociálním i
zdravotním pojištění u prací konaných na základě dohod o provedení
práce nebo dohod o pracovní činnosti.
Pro účely výpočtu
zdravotního pojištění se bude při čerpání neplaceného volna nebo při
neomluvené absenci zaměstnance se od roku 2015 používat minimální mzda.
Nové povinnosti pro zaměstnavatele
Zaměstnavatel
je nově povinnen vyžadovat potvrzení o poskytování daňového zvýhodnění v
případě zaměstnanců, kteří vyživují děti ve společné domácnosti a
žádají o daňové zvýhodnění na děti.
Mzdová účtárna musí evidovat na mzdových listech další údaje nutné pro mezinárodní výměnu dat.
Nově
bude správce daně akceptovat podání, u nichž zákon stanoví povinnou
elektronickou formu, i pokud budou podána jinak než elektronicky. Za
nesplnění elektronické formy podání novela daňového řádu zavádí pokutu
ve výši 2 000 Kč.
Životní pojištění
Z
důvodu zneužívání daňové podpory příspěvků na životní pojištění nebudou
daňová zvýhodnění poskytována u těch smluv, které umožní výběry
naspořené částky dříve než po 60 měsících trvání smlouvy nebo před
dovršením 60 let věku.
Oznamovací povinnost pro osvobozené příjmy
Účinnější
kontrolu skutečných příjmů umožní nově stanovená povinnost fyzických
osob oznámit správci daně každý jednotlivý příjem osvobozený od daně z
příjmů, pokud je vyšší než 5 mil. Kč. Toto oznámení se bude podávat
nejpozději ve lhůtě pro podání daňového přiznání. Sankce za nesplnění
této povinnosti může dosáhnout až 10 – 15 % neoznámeného osvobozeného
příjmu.
Uplatnění ztráty z podnikání u osob s vyššími příjmy
Nově je možno zohlednit při kalkulaci základu pro solidární zvýšení daně ztrátu, pokud byla dosažena ze samostatné činnosti. Pokud
nebude překročen za kalendářní rok „strop“ (maximální vyměřovací
základ) pro výpočet sociálního pojištění, nebude nutno podávat
samostatné přiznání k dani z příjmů jen z toho důvodu, že v jednotlivém
měsíci nebo měsících došlo k uplatnění solidárního zvýšení daně.
Investiční fondy
K
určitému zpřísnění podmínek dojde u zcela účelově zakládaných fondů,
které využívaly nižší úroveň zdanění u investičních fondů oproti běžným
podnikatelským subjektům. Definice a podmínky jsou nastaveny tak, aby
bylo omezeno legální obcházení daňových povinností.
Zavedení individuálního prominutí penále, úroku z prodlení a úroku z posečkané částky
Ministerstvo
financí vrací do zákona možnost prominutí vybraných sankcí, konkrétně
penále, úroku z prodlení a úroku z posečkané částky daně, pokud tyto
vzniknou po 1. lednu 2015. Předpokladem pro prominutí je úhrada daně,
které se příslušná sankce týká. Správce daně může prominout až 75 %
penále a až 100 % úroku. Při rozhodování o prominuté částce posoudí
zejména míru součinnosti daňového subjektu či existenci
ospravedlnitelných důvodů pro prodlení s úhradou daně. Žádost o
prominutí příslušenství daně podléhá správnímu poplatku ve výši 1 000
Kč.
Podání, která je nově nutné činit elektronicky
Od
1. ledna 2015 dojde k rozšíření okruhu podání, které je nutné činit
elektronicky - datovou schránkou či přes portál EPO s elektronickou
autentizací. Povinnost elektronického podání nově vzniká, pokud se jedná
o tzv. formulářové podání – přihlášku k registraci, oznámení o změně
registračních údajů, daňové přiznání, hlášení, vyúčtování, dodatečné
daňové přiznání, následné hlášení a dodatečné vyúčtování, a současně
podání činí osoba, která má zpřístupněnu datovou schránku (popř. ji má
zpřístupněnu její zástupce).
Zavedení úroku z daňového odpočtu
Úrok
z daňového odpočtu je kompenzací nepřiměřeně dlouhého zadržování
daňového odpočtu správcem daně v důsledku dlouho trvajícího postupu k
odstranění pochybností. Úrok vzniká v případě, že délka trvání postupu k odstranění pochybností překročí 5 měsíců od jeho zahájení.
Jednání právnické osoby při správě daní
Zjednodušuje
se jednání právnické osoby, pro jejíž jednání je podle soukromoprávní
úpravy vyžadováno společné jednání více členů statutárního orgánu. Nově
platí, že při správě daní v téže věci může jménem právnické osoby jednat
pouze jedna fyzická osoba. Jednat jménem právnické osoby může tedy
jakýkoliv člen statutárního orgánu.
Změny přijaté tzv. implementační novelou zákona o DPH
Tato
novela obsahuje pouze změny, které jsou povinnou implementací předpisů
platných pro členské státy EU (část ustanovení má účinnost již od 1. 10.
2014). Změny v pravidlech pro stanovení místa plnění a zvláštní
režim jednoho správního místa u telekomunikačních služeb, služeb
rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytovaných služeb
osobě nepovinné k dani.
Výplaty vlastního kapitálu
Výplata
složek vlastního kapitálu netvořených ze zisku (vrácení emisního ážia,
příplatků mimo základní kapitál a obdobná plnění) bude podléhat srážkové
dani obdobně jako vypořádací podíl nebo podíl na likvidačním zůstatku.
Výplaty z rezervního fondu
Výplaty
rezervního fondu tvořeného ze zisku budou podléhat stejnému daňovému
režimu jako snižování základního kapitálu, tzn. hledí na ně jako na
podíly na zisku osvobozené od srážkové daně v případě splnění
standardních podmínek vztahu mateřská a dceřiná společnost.
Vrácení emisního ážia, příplatku mimo základní kapitál
Vrácení
emisního ážia, příplatku mimo základní kapitál nebo obdobná plnění
budou posuzována shodně jako např. vypořádací podíl nebo podíl na
likvidačním zůstatku. Bude tedy zdaněn rozdíl mezi výplatou a nabývací
cenou, a to srážkovou daní ve výši 15 %, resp. 35 %.
Podíly na zisku
Podíly
na zisku obchodních korporací mohou nově získat i osoby, které
nevlastní podíl na této korporaci. U zaměstnanců se výplata podílu na
zisku považuje za příjem ze závislé činnosti, ostatním fyzickým osobám
bude tento podíl zdaněn srážkovou daní. Právnické osoby zdaňují podíl na
zisku v rámci obecného základu daně.
Zpřesnění úpravy finančního leasingu
Od
roku 2014 se na finanční leasing nevztahují ustavení zákona o daních z
příjmů týkající se nájmu, a proto byla upřesněna související ustanovení
tak, aby nedošlo ke zhoršení podmínek v případě pořizování majetku na
finanční leasing. Novela proto doplňuje možnost uživatele majetku
pořizovaného formou finančního leasingu odpisovat jím provedené
technické zhodnocení. Dále se upřesňuje, že prokazování výdajů na
pohonné hmoty u zahraniční pracovní cesty u dopravy silničním motorovým
vozidlem se týká také vozidel pořizovaných formou finančního leasingu.
Všechna tato doplnění se mohou uplatnit již za rok 2014.
Opravné položky k pohledávkám
Zákon
o rezervách upravuje nově možnost vytvořit daňově účinné opravné
položky k neuhrazeným pohledávkám ve výši 100 % neuhrazené hodnoty
pohledávky již po uplynutí 30 měsíců od její splatnosti (dnes je tato
doba stanovena na 36 měsíců). Obdobně se na 30 měsíců zkracuje období, po jehož uplynutí je třeba dodanit neuhrazené závazky. Nově
lze také tvořit daňově účinné opravné položky k neuhrazeným pohledávkám
účtovaným rozvahově v důsledku opravy chyb minulých období.
Uplatnění odčitatelných položek při daňové kontrole
Položky
odčitatelné od základu daně bude možné bez omezení uplatnit
prostřednictvím dodatečného daňového přiznání i v rámci daňové kontroly.
Těmito položkami jsou ztráta vyměřená za minulá zdaňovací období,
odpočet na vývoj a výzkum, odpočet na odborné vzdělávání nebo dary.
„Malí“ podnikatelé
Do
letoška mohli podnikatelé s méně než 26 zaměstnanci hradit nemocenské
pojištění s vyšší sazbou 3,3 % a následně odečíst od plateb pojistného
na sociální zabezpečení polovinu částky zaplacené jako náhrada mzdy při
pracovní neschopnosti zaměstnanců. Od roku 2015 se tato možnost ruší.
Přefakturace
Nově
je přeformulováno ustanovení, podle kterého lze pro daňové účely uznat i
nedaňový výdaj, pokud je krytý přímo souvisejícím výnosem. Důvodem
změny je stav, kdy postupem času došlo k využívání této možnosti v
situacích, které neodpovídaly původnímu smyslu a cíli a sváděly k
formalistickým konstrukcím. Realizace programu pro obce, u kterých byl zaznamenán značný nárůst obyvatel Cílem
programu je zajistit investice do základních škol. V současné době
probíhá realizace 25 projektů. Program bude pokračovat v letech 2015 a
2016.
Zvýšení výkupní ceny pozemků Zvýšení
výkupní ceny se týká těch pozemků, které budou vykupovány z veřejných
rozpočtů pro stavby silnic nižších tříd a které nepodléhají režimu
zákona č. 416/2009 Sb. Změna vychází z výměru MF č. 01/2015, kterým se
vydává seznam zboží s regulovanými cenami. Stávající vlastníci
dostanou při výkupu pozemku zaplaceno v úrovni ceny zjištěné, která bude
u pozemků pro silnice I. třídy vyšší o 30,- Kč/m2 a u pozemků pro
silnice III. třídy o 10,- Kč/m2 vyšší.
Nabídky stáží a práce pro studenty a absolventy vysokých škol Oddělení
Mezinárodních arbitráží a ochrany zahraničních investic přibližuje
svoji činnost veřejnosti zejména prostřednictvím nabídky stáží pro
studenty a nabídky práce pro absolventy VŠ. Ti mohou aktivně
participovat na činnosti oddělení a získat cenné zkušenosti z oblasti
fungování veřejné správy pro svůj další profesní rozvoj.
Od ledna 2015 se ruší povinná elektronická komunikace s ČSSZ
Elektronická komunikace v oblasti sociálního zabezpečení mezi Českou
správou sociálního zabezpečení (ČSSZ), resp. jejími úřady,
a zaměstnavateli, osobami samostatně výdělečně činnými a lékaři se
od 1. 1. 2015 stává dobrovolnou. To znamená, že ti, kteří zatím nedokáží
elektronické podávání tiskopisů zajistit, budou dál moci zasílat
papírové tiskopisy.
ČSSZ nadále preferuje elektronické zasílání tiskopisů a jejím cílem
je podporovat elektronizaci u těch klientů, kteří ji zatím nevyužívají.
ČSSZ je na elektronickou komunikaci s klienty již několik let
připravena. Aktivně ji podporuje jako efektivní způsob komunikace, který
nabízí snižování administrativní zátěže na obou stranách.
Povinnost elektronické komunikace s ČSSZ byla stanovena od 1. 1. 2013 zákonem o nemocenském pojištění pro
všechny zaměstnavatele, osoby samostatně výdělečně činné a ošetřující
lékaře včetně zdravotnických zařízení. V druhé polovině roku 2013
rozhodl ústřední ředitel ČSSZ o udělení výjimky z povinné elektronické
komunikace všem uvedeným skupinám pro rok 2014 a v případě lékařů i pro
rok 2015. Vycházel přitom z průběžného hodnocení situace, které ukázalo,
že především zaměstnavatelé s menším počtem zaměstnanců, osoby
samostatně výdělečně činné a lékaři nejsou na tuto povinnost dostatečně
připraveni.
Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení
DPH
28.11.2014
DPH – zvláštní režim jednoho správního místa u elektronicky
poskytovaných služeb, služeb telekomunikačních a služeb rozhlasového a
televizního vysílání od 1. 1. 2015
S účinností od 1. 1. 2015 se mění některá pravidla pro určení místa
plnění u elektronicky poskytovaných služeb, služeb telekomunikačních
a služeb rozhlasového a televizního vysílání. Z pohledu DPH budou
uvedené služby bez rozdílu vždy zdaňovány v místě příjemce služby.
Poskytovatel z EU i mimo EU, který poskytuje kteroukoliv z výše
uvedených služeb a jehož zákazníky jsou koneční spotřebitelé usazení
v členském státě EU, bude mít povinnost odvádět DPH z dotčených služeb
v jednotlivých členských státech usazení jeho koncových zákazníků.
Poskytovatelům z EU vznikne tato povinnost, na rozdíl od stavu
do 31. 12. 2014, nově.
Aby se poskytovatel těchto služeb vyhnul zdlouhavé povinnosti
registrovat se k DPH v každém jednotlivém členském státě místa usazení
jeho koncových zákazníků a nemusel zvlášť v každém členském státě
podávat daňové přiznání a odvádět daň, bude mít možnost dobrovolně se
zaregistrovat do zvláštního režimu jednoho správního místa.
Prostřednictvím daňového portálu toho členského státu, kde se k režimu
jednoho správního místa zaregistruje, pak může na jednom místě podávat
daňové přiznání a platit daň ze všech služeb, kterých se tento režim
týká.
Příklad elektronicky poskytovaných služeb (neúplný výčet):
(Pozn.: musí se jednat o službu poskytovanou prostřednictvím datové
sítě nebo elektronické sítě. Elektronicky poskytovanou službou není
online prodej zboží na fyzických nosičích, jako například knihy
na CD/DVD.)
prezentace na elektronické síti (webové stránky),
stahování aplikací,
stahování hudby, filmů,
stahování počítačových her,
přístup k online počítačovým hrám,
elektronické knížky,
antivirové programy,
online aukce.
Příklad telekomunikačních služeb (neúplný výčet):
pevné a mobilní telefonní služby,
videofonní služby,
telefonní služby poskytované přes internet,
fax, telegraf, dálnopis,
přístup na internet.
Příklad služeb rozhlasového a televizního vysílání (neúplný výčet):
vysílání rozhlasových nebo televizních pořadů přes rozhlasovou nebo televizní síť,
živé vysílání rozhlasových nebo televizních pořadů na internetu (IP streaming).
Další informace a příklady najdete v příloze tohoto článku.
Informace o uplatňování DPH při přeúčtování služeb a energií
Aktualizační dodatek č. 12 k publikaci "Nový zákon o DPH - praktický průvodce".
Vážení čtenáři, následující informaci Ministerstva financí zařazujeme k textu publikace za příklad k § 36 odst. 5 písm. a) na straně 89.
Stanovisko Ministerstva financí
"Informace o uplatňování daně při přeúčtování služeb a energií
V
zákoně č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, není výslovně
stanoven postup při přefakturaci služeb a elektrické energie, tepla,
plynu a vody, který byl v zákoně č. 588/1992 Sb. uveden v § 14 odst. 13,
avšak v návaznosti na předpisy platné pro účely daně z příjmů a účetní
předpisy lze dovodit, že v případě, kdy plátce neposkytuje uvedené zboží
nebo služby z vlastních kapacit, ale pořizuje je od jiných osob a
přeúčtovává je dalším osobám, může postupovat jedním z následujících
způsobů:
1.
Pořízení uvedených druhů zboží nebo služeb zaznamená ve své evidenci pro
daňové účely jako přijaté zdanitelné plnění a za podmínek stanovených
zákonem o DPH může uplatnit nárok na odpočet daně. Při přeúčtování na
další osobu uplatní daň na výstupu a zaznamená v daňové evidenci jako
plnění na výstupu. Základem daně je podle § 36 odst. 1 zákona o DPH
peněžní částka, ktero plátce jako úplatu za toto plnění obdržel nebo má
obdržet, snížená o daň.
2. V
případě, že na základě sjednaných smluvních podmínek plátce pouze
požaduje úhradu výdajů zaplacených za jinou osobu a neuplatní si při
pořízení služeb či uvedených druhů zboží nárok na odpočet daně , nejedná
se při přeúčtování další osobě o zdanitelné plnění a daň na výstupu se
neuplatní.
O
zvoleném způsobu musí plátce účtovat odpovídajícím způsobem v souladu
s příslušnými ustanoveními zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve
znění pozdějších předpisů."
ÚČTY
28.11.2014
Upozornění na dopady zaslání plateb na bankovní účty zrušených finančních úřadů po 1. 1. 2015 (aktualizováno)
22. srpna 2014
S předstihem upozorňujeme, že je žádoucí, zkontrolovat si při
zasílání plateb na bankovní účty finančních úřadů, zda je správně
identifikován cílový bankovní účet a nezůstalo-li (např. v IT systému)
nastaveno původní směrování. Od 1. 1. 2015 již všechny platby, zaslané
na bankovní účty 199 zrušených finančních úřadů, budou vráceny zpět na bankovní účty příkazců.
Dle zákona č. 456/2011 Sb.,
o Finanční správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů, je
výběrem daní pověřeno 14 finančních úřadů (finanční úřad s působností na
území hlavního města Prahy a 13 finančních úřadů s územní působností
krajů České republiky) a Specializovaný finanční úřad s působností na
celém území České republiky.
K datu 31. 12. 2012 v souvislosti se zrušením zákona č.
531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších
předpisů, byly v České národní bance ke stejnému datu zrušeny veškeré
bankovní účty všech 199 rušených finančních úřadů.
K datu 1. 1. 2013 byly novým finančním úřadům v České národní bance otevřeny nové bankovní účty (viz informace ve Finančním zpravodaji č. 8 ze dne 10. 12. 2013 a v nabídce Daně a pojistné - Placení daní na internetu Finanční správy ČR. Současně Česká národní banka od 1. 1. 2013 po dobu dvou let
automaticky převáděla platby chybně zaplacené na již zrušené bankovní
účty z těchto účtů na nástupnické bankovní účty finančních úřadů.
Toto už od 1. 1. 2015 dělat nebude a platby budou vraceny zpět na bankovní účty.
Zálohy na sociální a zdravotní pojištění vroce 2015
Podnikatele opět nepotěší zpráva o tom, že si připlatí, neboť
minimální zálohy opět stoupnou. Osoby samostatně výdělečně činné si
příští rok připlatí o zhruba sto korun měsíčně více na minimálních
zálohách hrazených na důchodové a zdravotní pojištění.
Výše
měsíčních záloh se odvíjí od dosaženého zisku v minulém období.
Podmínkou ale je, že musí být placena záloha alespoň v minimální výši.
Do hrubého zisku se vypočte sociální pojištění za celý rok, od
vyčísleného sociálního pojištění se odečtou zaplacené zálohy během roku.
„Přehled o příjmech a výdajích“ musí osoby samostatně výdělečně činné
odevzdat na místně příslušné Okresní správě sociálního zabezpečení do 2.
května následujícího roku. Na základě tohoto přehledu proběhne
zúčtování.
Živnostníci odvádí na sociálním (důchodovém) pojištění
29,2 % z vyměřovacího základu, kterým je polovina daňového základu.
Vládní koalice sice plánuje zrušení II. pilíře důchodového pojištění,
prozatím ovšem k jeho zrušení nedošlo. Pokud tedy živnostníci vstoupili
do II. pilíře, odvádí na sociálním pojištění 26,2 %.
Rozhodné částky pro stanovení záloh pro rok 2015 jsou:
Všeobecný vyměřovací základ, který činí 25 903 korun
Přepočítávací koeficient pro účely důchodového zabezpečení, který činí 1,0273
Průměrná
mzda, která činí 26 611 korun (je stanovena jako součin vyměřovacího
základu a přepočítacího koeficientu pro účely důchodového zabezpečení)
Minimální
výše zálohy u zdravotního pojištění stoupne o 45 korun – ze současných 1
752 na 1 797 korun. Živnostníci vykonávající pouze vedlejší činnost
tyto zálohy platit nemusí. Co se týče důchodového pojištění, minimální
měsíční zálohy se zvednou ze současných 1 894 korun na 1 943 korun
(zvýšení o 49 korun). Osoby vykonávající vedlejší výdělečnou činnost si
na důchodovém pojištění připlatí 21 korun měsíčně (záloha vzroste ze
758 na 777 korun).
OSVČ, které vstoupily do druhého pilíře, budou
platit minimální zálohy na důchodovém pojištění ve výši 1 743 korun, u
vedlejší činnosti 697 korun.
Minimální výši zálohy u zdravotního
pojištění je potřeba změnit hned s lednovou platbou. Výše zálohy u
důchodového pojištění se mění až v měsíci, v němž osoba samostatně
výdělečně činná odevzdá správě sociálního zabezpečení přehled příjmů za
rok 2014.
05.11.2014
Základní sleva na dani za rok 2013 u starobních důchodců
Na základě právní analýzy nálezu Ústavního soudu I. ÚS 2340/2013,
který mimo jiné uvádí, že je v rozporu s ústavně garantovanou ochranou
základních práv a svobod osob aplikovat protiústavní zákon orgánem
veřejné moci, dospěla finanční správa k závěru, že ustanovení
znemožňující uplatnit základní slevu na dani z příjmů pro starobní
důchodce nebude za rok 2013 aplikovat.
Fyzické osoby dotčené touto skutečností, u kterých sleva na dani
doposud nebyla zohledněna, mohou svůj nárok uplatnit v následujících
řízeních:
u zaměstnavatele, který provedl roční zúčtování za rok 2013
v případě, že zaměstnanec podepsal pro tento rok Prohlášení poplatníka
daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a slevu na dani si
neúspěšně uplatnil a současně nepodal daňové přiznání,
podáním řádného daňového přiznání za zdaňovací období roku 2013 v případě, že jej poplatník doposud nepodal,
podáním dodatečného daňového přiznání v případě, že poplatník již podal za zdaňovací období roku 2013 řádné daňové přiznání.
Lhůta, ve které může poplatník výše uvedené učinit, je upravena
daňovým řádem a činí tři roky, pokud nebude prodloužena. Podat dodatečné
daňové přiznání lze do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém
poplatník zjistil, že daň má být nižší než poslední známá daň.
Poplatníkům, u kterých v současnosti probíhá daňové řízení, Finanční
správa ČR uplatněnou základní slevu na dani při splnění ostatních
zákonných podmínek zohlední.
Další informace k postupu uplatnění slevy najdete zde.
Zdroj: Finanční správa ČR
DPH
15.10.2014
Vláda schválila návrh změn v zákonech od 1.1.2015
Vláda ČR schválila návrh na zavedení druhé snížené sazby daně
z přidané hodnoty ve výši deset procent pro knihy, kojeneckou výživu a
léky. Nová sazba by měla začít platit od ledna 2015. Součástí novely je
i zrušení sjednocené daně z přidané hodnoty na 17,5 procenta od roku
2016. Návrh bude muset schválit Sněmovna, Senát a podepsat prezident
republiky. Podrobnosti najdete v článku Vláda splnila důležité závazky: snížila DPH a podpořila sociálně slabé.
daň z nabytí nemovitostí
01.09.2014
Informace ke změně osoby poplatníka daně z nabytí nemovitých věcí
V současné době se správci daně z nabytí nemovitých věcí setkávají
velmi často s nevhodně formulovaným textem při volbě změny poplatníka
daně z převodce na nabyvatele v kupních a směnných smlouvách, a to i ve
smlouvách sepisovaných notáři či realitními kancelářemi. Nejčastější
jsou např. formulace, že „daň zaplatí nabyvatel“ nebo „daňové přiznání
podá a daň uhradí nabyvatel“. Takovéto ujednání nelze považovat za
ujednání o změně osoby poplatníka daně z nabytí nemovitých věcí ve
smyslu § 1 odst. 1 písm. a) zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb.,
neboť plnohodnotné převzetí postavení poplatníka není pouze převzetí
povinnosti placení daně či podání daňového přiznání. Pokud by při takto
zvolené formulaci ve smlouvě svým jménem nabyvatel podal daňové přiznání
a uhradil daň, bude k těmto úkonům správcem daně poté vyzván převodce.
Generální finanční ředitelství proto z důvodu jednoznačnosti doporučuje
např. takovýto text: „Poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí je nabyvatel“.
Generální finanční ředitelství v zájmu předcházení
zbytečným komplikacím v daňovém řízení, především zbytečným sankcím vůči
převodcům nemovitých věcí jako poplatníkům daně z nabytí nemovitých
věcí, umožní na přechodnou dobu (tj. v průběhu roku 2014)
účastníkům smluv „zhojit“ nevhodně zvolenou formulaci, a to formou
souhlasného prohlášení obou smluvních stran (resp. všech účastníků) buď
před správcem daně, nebo s ověřenými podpisy. Zároveň však
Generální finanční ředitelství zdůrazňuje, že chce-li nabyvatel
nemovitých věcí převzít postavení poplatníka daně z nabytí nemovitých
věcí, je nutno v nově uzavíraných smlouvách dbát na jednoznačnou
formulaci této skutečnosti ve smlouvě.